Výstava drobného hospodářského zvířectva je vyvrcholením celoroční práce členů Českého svazu chovatelů a je jedno, zda se jedná o malou vesnickou pouťovou výstavu či o oblastní nebo celostátní výstavu. Mnohdy jsou místní výstavy obohaceny o speciální výstavy klubů jednotlivých plemen drůbeže, například největší kolekci českých hus uvidíme jen v Třebechovicích pod Orebem koncem září, moravští pštrosi (plemeno holuba) jsou k vidění v únoru ve Slavkově, národní plemena králíků bývají nejčastěji vystavována v Kolíně a velice kvalitně bývá obsazena listopadová výstava Moravy a Slezska v Přerově.

Co visí na přední části každé klece?

Lístek s číslicí označuje číslo klece (první sloupeček v katalogu). Druhý, větší, podlouhlý lístek se nazývá oceňovací, na nejhornějším řádku je tučně vytištěná hlavička Českého svazu chovatelů, název Oceňovací list drůbeže (králíků, holubů apod.) a pak následují další řádky:

  • Výstava – kdo ji pořádá (např. ZO ČSCH ve Vyškově) a kdy.
  • Plemeno – zpravidla je uvedena jen zkratka, ale celý název najdeme v katalogu v řádku bez čísel. Zkratka je pevně dána platným Vzorníkem plemen drůbeže (králíků, holubů apod.).
  • Číslo klece – každá klec musí být označena.
  • Třída – to už je trošku složitější.
  • Velké „V“ znamená výluku pro nějakou hrubou vadu, asi jako pětka ve škole.
  • Zkratka „Us“ neznamená úspěch, ale že vystavované zvíře je ještě uspokojivé (asi jako čtyřka).
  • „D“ znamená dobré
  • „VD“ velmi dobré
  • „El“ je velká pochvala, zvíře je označeno jako elita.
  • Velice zřídka a jen na velkých výstavách můžeme vidět na tomto místě „SEl“, a to je obrovská pochvala pro zvíře a ještě větší pro chovatele; čte se to superelita.
  • Když je zapsáno „MVD“, znamená to mládě velmi dobré a chybí číselné bodování.
  • Když chovatel pošle na výstavu velmi mladé, nedorostlé, ale jinak bezchybné zvíře, je v oceňovacím lístku písmeno „N“ – neklasifikováno.

Pak následuje slovní hodnocení vystavovaného zvířete a jeho bodové ocenění. Ve slovním hodnocení posuzovatel v levé polovině vytýká nedostatky a v pravé vyzdvihuje přednosti zvířete. Když jsou oba sloupečky prázdné, je zvíře průměrné. Úplně vpravo se zapisují body. Nebuďme zaskočeni, že jsou pod sebou nuly a jedničky a dvojky, ale jejich součet je víc než devadesát. Ideální zvíře má sto bodů. Zapsaná čísla jsou srážky bodů. Číslo dole pak není součet, ale odečet od ideální stovky. V levém dolním rohu se podepíše zapisovatel, do pravého dolního rohu posuzovatel.

Kroužek na noze jako občanka

Pohlaví – zapisuje se, zda představované zvíře je samec (označení 1,0) nebo samice (0,1). Když je na kleci napsáno 1,3, znamená to, že se díváme na jednoho samce (například kohouta) a na tři samice (když kohout, tak slepice). Číslo kroužku – číslovaný kroužek je pro drůbež něco jako občanka nebo rodné číslo. Na kroužku je napsáno, ve kterém roce se jedinec vylíhl, ve které zemi, a šestimístné číslo, jež zvíře jednoznačně identifikuje. A lze podle něj dohledat chovatele, kterému patří. Barvy kroužků se mění každý rok, aby bylo na první pohled vidět, jestli je zvíře letošní, nebo starší.

Co je králík zač, vyčtete z jeho ucha

Králíci jsou označováni tetováním v uších. V levém uchu je udáván rok a měsíc narození; písmeno „C“ znamená Českou republiku. V pravém uchu je v kódu napsán okres a pořadí registrace v rámci svého plemena barevného rázu. Každý rok se začíná číslovat od jedničky, číslo okresu se nemění. Když je chovatel členem speciálního klubu plemena, ze kterého králík pochází (i králíci mají své fankluby, nejen sportovci a hudební skupiny), je číslo okresu nahrazeno velkým „S“. Písmeno „P“ označuje plemenný chov, „K“ kmenový chov. Když je nejprve uvedeno číslo a teprve za ním „P“, není to překlep, ale králík pochází z výzkumného chovu, kde se šlechtí nové barevné rázy nebo plemena.

Kluby chovatelů

Speciální kluby mají i chovatelé jednotlivých plemen drůbeže, ale třeba i koz, ovcí, psů, koček, morčat, hlodavců a samozřejmě i holubů. Kluby se věnují cíleněji šlechtitelské práci daného plemena a návštěvou specializované výstavy pořádané klubem tak získáme obraz o stavu chovaného plemena.

Výstavní katalog

Výstavní katalog je vydáván pro každou jednotlivou výstavu zvlášť, obsahuje seznam všech vystavovaných zvířat a jména jejich chovatelů a má v sobě několik samostatných „podkatalogů“. Pro drůbež, holuby, králíky, ale třeba také pro morčata, Teddy králíčky nebo exotické ptáky.


Pojďme si popsat význam jednotlivých sloupců:

  • první sloupeček označuje číslo klece
  • druhý sloupeček je určen k zapsání pohlaví číselným kódem
  • třetí sloupek je někdy prázdný nebo s písmenem „J“ – zvíře je představováno jako jednotlivec, „K“ – zvířata jsou v kolekci, přičemž čísla 3 nebo 4 znamenají počet zvířat a jsou to zpravidla sourozenci. Mohou se vystavovat i rodiny, ale s tím se setkáme jen velice vzácně a spíš na klubových, celostátních nebo evropských výstavách.
  • Čtvrtý sloupeček obsahuje číslo kroužku u drůbeže nebo tetování levého a pravého ucha králíků.
  • V pátém sloupečku je bodové ohodnocení, případně zařazení zvířete do třídy.
  • Šestý sloupeček není u některých zvířat vyplněný, u jiných je napsaná prodejní cena, která informuje o tom, zda je vystavované zvíře na prodej.
  • Jméno chovatele je vypsáno v sedmém sloupečku, zkratka „MCh“ znamená mladý chovatel. Ostatní stránky v katalogu nepotřebují bližší vysvětlení.