Ke krmelcům a zásypům, prozíravě vybudovaným v blízkosti přístupových cest, myslivci dopravují zásoby vozidly. Odlehlejší krmelce a zásypy přístupné pouze pěšky jsou přiděleny mladším, fyzicky zdatným kolegům. Do krmelců zvěř dostává i dužnaté krmivo, zajícům myslivci mohou zavěšovat malé otýpky sena na spodní větve keřů tak, aby na ně snadno dosáhli. Zající také dostávají větve z listnáčů, aby měli dostatek ohryzu.
Kanci jsou plodní celý rok
V listopadu nastává říje (chrutí) černé zvěře, kdy divočáci mezi sebou svádějí tuhé boje provázené funěním a kvičením. Období lásky se u černé zvěře protáhne až do jara. Ovšem černá zvěř se může pářit v kteroukoliv dobu, protože na čerstvě narozená mláďata můžeme v přírodě narazit nejen na jaře, ale prakticky celý rok. Poslední výzkumy prokázaly, že bachyně může být oplodněna a mít mláďata dokonce dvakrát během roku.
divočákům sníh nevadí
Co prozradí paroží?
U srn, které nebyly oplodněny v létě, může nastat náhradní říje. Někteří starší srnci však již mají shozené parůžky a nemají tedy životaschopné spermie. Na jejich místo tedy musí nastoupit mladší srnci, kteří parůžky shazují až v listopadu nebo prosinci. Paroží samců vůbec úzce souvisí s činností varlat. Pokud srnec utrpěl například zranění pohlavních orgánů, či prodělal jejich onemocnění, vyvine se mu deformované paroží. Srny oplodněné na podzim nemají (na rozdíl od srn oplodněných v létě) utajenou březost. Obě skupiny zabřezlých srn tedy kladou mláďata ve stejném období koncem května a začátkem června.
Mufloní říje
V listopadu probíhá říje muflonů. Na rozdíl od jelení zvěře se mufloni příliš hlasově neprojevují. V tuto dobu vyhledávají říjné muflonky a páří se s nimi. Pokud se v tlupě s dospělým beranem objeví další zájemce o samice, dojde mezi nimi k souboji. Soupeřící mufloni se proti sobě prudce rozběhnou se skloněnými hlavami, narazí do sebe rohy, znovu se vzdálí, narazí do sebe a to opakují, dokud jeden ze soků neustoupí. Jejich rohy – v mysliveckém názvosloví toulce – jsou patřičně uzpůsobeny, aby mohutné nárazy vydržely.
muflon
Na rozdíl od jelení zvěře mufloni své trofeje nashazují a na svých toulcích mají vruby, podle nichž lze určit stáří nositele. Vruby vznikají podobně jako letorosty stromů v důsledku změn intenzity růstu. Na podzim a začátkem zimy se růst toulců zastaví – ať již vlivem krátkého dne, nedostatku vhodné potravy či v důsledku hormonální regulace metabolismu během říje. Na jaře pak toulce opět začínají muflonům narůstat, přičemž růst vrcholí v létě. Rounem pak myslivci u muflonů označují prodlouženou srst na krku starých beranů, velká bílá skvrna na boku samců je po myslivecku čabraka.
I zvěř má své sny
obrázek z archivu ireceptar.cz
Náruživým spáčem je například liška, která během dne prospí až 11 hodin. Také divoký králík patří mezi dobré spáče. V noře prospí až 8 hodin.
Mnoho druhů zvěře při každodenním hlubokém spánku prochází paradoxní fází, která je spojena se sny. V této fázi do mozku proudí více krve – mozek vykazuje vysokou aktivitu, která se mj. projevuje rychlými pohyby očí pod zavřenými víčky. Naopak svalstvo je v této fázi spánku méně prokrvené a tedy ochablé. U šelem se paradoxní fáze spánku vyskytuje celý život. Ale například zajíci mají paradoxní fázi spánku jen v mládí a v dospělosti u nich mizí.
liška je velký spáč
Zvířata se ukládají k spánku vždy na místech, kde se cítí bezpečná a před ulehnutím zaujímají takovou pozici, aby mohla v případě nebezpečí rychle uniknout. Proto srnec bude vždy ležet směrem k obilnému poli či houštině, kde se může rychle skrýt. Odpočívající vydra bude natočena tak, aby mohla rychle zmizet ve vodě.
