Začneme městskými byty, v nichž lidé nejčastěji řeší holuby, kteří jim létají na balkon a znečišťují ho, nebo tam dokonce hnízdí. Někde je třeba zakročit i proti přemnoženým strakám, menší ptáci nebo dravci se objevují zřídka. Jestliže jsme stále doma a můžeme je plašit vlastní přítomností, bude to asi nejúčinnější. Protože to je ale nereálné, pomůžeme si jinak. I když uvádíme jen balkony, ochrana se týká i lodžií, střešních teras a podobných otevřených prostor.
CO LZE POUŽÍT VE MĚSTĚ
Repelenty
Na bázi repelentů se jako odpuzovač ptáků prodává několik výrobků, půllitrové balení s rozstřikovacím mechanismem stojí 250–350 Kč. Obsah nastříkáme na místa, kam nechceme, aby ptáci sedali, odrazuje je pro ně nepříjemný zápach, který my necítíme. Účinek repelentu mají i pevné odpuzovače, jež se k podkladu přilepují.
Ohlasy: Užití je velmi rychlé a snadné, látka ovšem vyprchává, obzvlášť v otevřeném prostoru, musí se stříkat opakovaně, zpravidla tak dlouho, dokud ptáci místo nepřestanou navštěvovat.
Gely
Našli jsme jen jediný typ, je v kartuši a nanáší se podobně jako tmel na místa, kam ptáci dosedají. Hmota jim vadí, protože je lepkavá, rychle odlétnou a příště se na takové místo už neposadí. Je bezbarvý, kartuše stojí asi 700 Kč.
Ohlasy: Nezabráníme, aby na zábradlí balkonu dosedali noví ptáci, ale nebudou se tam zdržovat ani ho vyhledávat. Na druhou stranu nám gel zabrání v jeho plném využívání, nejspíš se tedy hodí jen tam, kde nám to nebude vadit, třeba na parapet okna. Ulpívají na něm nečistoty a komplikovaně se odstraňuje.
Síť bývá nejúčinnější
Sítě
Patří mezi složitější typy ochrany, ale jsou asi neúčinnější, protože ptákům nedovolí, aby do chráněného místa vůbec vlétli. Složitost je v instalaci. Sítě jsou plastové, zpravidla s oky 5x5 cm, a napínají se do rámu, který kopíruje obvod prostoru a tvoří ho napnuté lanko ukotvené do zdi nebo ke konstrukci balkonu, může to být i tenký hliníkový rám. Kvalitnější, ale dražší jsou uzlované sítě, jejichž vlákna jsou navíc pletená, nikoli jen z jedné žíly, čili pevnější, důležitá je také síla vlákna, optimální je kolem jednoho milimetru. Když je slabší (např. 0,15 mm), hrozí, že ptáci síť neuvidí a zapletou se do ní, je-li silnější, může na domě působit rušivě a snížit světelný vjem uvnitř. Roli hraje i zabarvení, nejrozšířenější je takzvaná barva kamene, síť může být i bílá nebo černá.
Metr čtvereční vyjde na 200 Kč, včetně příslušenství, ale je to velmi hrubý odhad, protože rozhoduje nejen typ sítě, ale také způsob upevnění, zda se rám kotví šrouby do pevné zdi či do zateplení, nýtuje do oplechování, lepí, nastřeluje nebo fixuje speciálními držáky k ocelovým konstrukcím. Jsou i takové úchyty, z nichž lze síť vyjmout, pokud to z nějakých důvodů potřebujeme.
Ohlasy: K instalaci není potřeba stavební povolení, potíž může nastat třeba tehdy, když se nemůže vrtat do nového zateplení, protože je v záruce, případně jsou zásahy do vnějšího pláště budovy omezeny jinak. Je vždycky lepší to probrat s ostatními majiteli bytů v domě. V nájemních bytech je to ošetřené smlouvou, nemůžeme balkon zasíťovat sami. Instalaci lze zvládnout svépomocí, ale necítíme-li se na to, zadáme ji raději firmě.
Hroty nedovolí ptákům usednout, hodí se spíš pro parapety oken než, balkony
Hroty
Jehlice neumožňují, aby ptáci přistáli, pásy s hroty ale musíme nainstalovat tak, aby obsáhly celý prostor, aby si třeba holub nemohl sednou vedle. Obvykle chrání šířku 20–25 cm. Hodí se tedy spíše pro římsy a parapety. Můžeme je samozřejmě použít i na zábradlí balkonu, jenže ptáci pak mohou usednou přímo na balkon nebo na něco, co je na něm. Hroty jsou nerezové, pružné, ukotvené v plastovém pásku (zřídka kovovém), který se k chráněnému podkladu lepí nebo připevňuje hřebíčky, případně nýty. Prodávají se v různém provedení (dvojité, trojité, vícečetné), jednotlivé díly jsou zpravidla dlouhé 50 cm, v sadách po deseti a běžný metr stojí v rozmezí 90–160 Kč.
Ohlasy: Lepí se silikonovými tmely, pak by mohla být instalace snadná, horší je, když tento způsob nemůžeme použít.
Závěsná atrapa
Atrapy
Plastový jestřáb nás vyjde na 250 Kč, krkavec nebo havran ještě levněji. Mají mechanismus k upevnění na zábradlí balkonu nebo na zavěšení, případně je lze postavit, když spodní část naplníme vodou, která vytvoří zátěž.
Ohlasy: Logika je zřejmá, ostatní ptáci si dávají pozor před dravci, jenže praxe ukazuje, že zejména ve městech to tak úplně nefunguje. Asi bychom museli atrapy častěji přemísťovat nebo je na balkoně nenechávat trvale, nýbrž v určitých intervalech. Navíc havran ani krkavec nejsou běžnými lovci holubů, to už je lepší napodobenina poštolky, krahujce, sokola nebo výra.
Elektronika
Podstatou je, že přístroj vydává buď vysokofrekvenční, nebo čistě akustický zvuk, který je ptákům nepříjemný, a to zpravidla v nepravidelných intervalech, aby se objevoval nečekaně, a tedy plašil. Výrobci a prodejci se předhánějí v nabídce (a v superlativech na daný výrobek), pro ochranu běžných balkonů není potřeba vyšší výkon, odpuzovače této kategorie lze koupit za ceny 400–1000 Kč. Mohou být napájeny baterií, ze sítě nebo solárně.
Ohlasy: Vysokofrekvenční zvuk člověk neslyší, ale vnímají ho kočky a psi, takže se nehodí tam, kde žijí (rovněž pokud chováme okrasné ptáky), protože dosah bývá poměrně velký, až 25 m. Akustické zvuky naopak uslyšíme, o to víc musíme ověřit, jak moc nám budou vadit (i sousedům), což je nereálné při nákupu přes internet. U některých výrobků lze regulovat hlasitost nebo frekvenci. Na balkoně ve velmi rušném městě asi nebude tento přístroj moc fungovat, protože obzvlášť městští holubi jsou zvyklí na rozmanité zvuky, i ty náhodné a nečekané.
Levandle propůjčí marmeládě jemně nasládlou chuť.
Ostatní
Někdo to zkouší aromatickými bylinami, buď živými, třeba koprem, levandulí, rozmarýnem či tymiánem, nebo sušenými – prý pomáhá rozemletá pálivá paprika a skořice. Jiný napne lanko či provázek těsně nad hranou zábradlí tak, aby na ně nebylo možné dosednout. Tradiční jsou kousky alobalu, cédéčka a podobné třpytivé předměty, které se volně zavěsí na vodorovné provázky, často bývají doplněné dalšími třepetalkami. Nechtěné ptáky by z balkonu pravidelně odháněla i kočka, jenže je nebezpečí, že vypadne nebo uteče, pokud to uspořádání balkonu dovolí. Když balkon nevyužíváme denně, měli bychom ho pravidelně kontrolovat a likvidovat všechno, co by naznačovalo, že by na něm chtěl některý opeřenec zahnízdit – může to zkoušet opakovaně. A nakonec: na balkonech nenecháváme nic, co by mohli ptáci považovat za potravu.
V zeleninové zahradě
CO LZE POUŽÍT NA VENKOVĚ
Zahrádkáři potřebují ochránit úrodu, buď když je čerstvě zaseto, aby vůbec byla, nebo pak těsně před sklizní. Týká se to ovoce, včetně třešní, a drobného ovoce. Ptáci někdy naklovávají i nezralá jablka. Jsou roky, kdy je škoda větší, jindy nestojí za řeč, nelze to přesně odhadnout, můžeme se jen utěšovat tím, že když je úrody nadbytek, může být ušetřena ta naše. Chovatelé zase musejí chránit některá zvířata před dravci. V obou případech je důležitá prevence, a i když není mnoho možností, jak na ptáky vyzrát, zkusíme jich raději víc.
Z tipů nabízených pro městské balkony můžeme využít elektronické plašiče, které se pro tyto účely vyrábějí s vyšším výkonem, zejména v dosahu, jsou však o něco dražší, nebo zvolíme atrapy, včetně napodobenin lidské postavy, takzvané strašáky. A samozřejmě různé třpytivé pohybující se předměty. Sítě se od bytových liší. Podívejme se na ně i na některé další nápady podrobněji.
Ochrana větších ploch
Sítě
V určitých případech bychom mohli použít sítě, které se vyrábějí pro balkony, ale my potřebujeme, aby byly rozměrnější, protože musejí přikrýt celý strom, měly by také mít menší oka a být dostatečně viditelné, přece nechceme, aby se do nich ptáci chytali. Proto jsou nejčastěji zelené nebo černé. Vyrábějí se z pevného polyetylenu a jsou velmi lehké, jednak aby nezatěžovaly strom a jednak abychom s nimi mohli snadno manipulovat, neboť je instalujeme vždy jen na krátkou dobu. Prodávají se v různých rozměrech, 10 m2 nás vyjde na necelou stokorunu. Odhadnout právě to, jak mají být velké, asi nebude snadné. Zkusíme třeba na jeden konec dlouhého provázku přivázat kámen, přehodit ho přes korunu a po stažení změřit, jak byl dlouhý. Rovněž musíme vymyslet, jak je upevnit, zda použijeme pomocnou konstrukci, třeba bidla, nebo síť jen tak přes strom přehodíme a ukotvíme k zemi (i kotvy se prodávají). Zábrana nikdy nebude stoprocentní, vždycky se někde nějaká mezera najde, ale jde o to, odradit hejna nebo opakované návštěvy.
Dokonale chráněný strom
Elektronické akustické plašiče
Dnes už technika umožňuje opakovaně přehrávat zvuky některých dravců, dokonce může být umístěna v jejich maketě. Zvuky se spouštějí časovačem nebo pohybovým senzorem. Může to odehnat jednotlivce, ale velká hejna si dokážou vytvořit ochranný mechanismus a nebojí se.
Bílá netkaná textilie
Přikryjeme záhony čerstvě vysetých rostlin, a to nejméně do doby, než vyrazí první lístky. Obecně platí, že ptáci krmí mláďata živočišnou potravou, tedy larvami, brouky a podobně, a pupeny nebo semena v té době nevyhledávají, ale třeba bažanti dokážou najít i sotva vyklíčený hrách a vyzobat celý záhon.
Umělý výr
Makety dravců
Venku je víc možností, kam je umístit, měli bychom ale dodržet zvyklosti ptáků, které představují. Výra postavíme někam viditelně, poštolku, káně nebo sokola (pokud jsou vyrobené jako letící) zavěsíme, ovšem dostatečně vysoko a tak, aby se atrapy mohly ve větru pohybovat. Což není vždy jednoduché. Obzvlášť když bychom měli místa měnit, protože nezvaní ptáci by brzy pochopili, že jim nic nehrozí.
Sušený pelyněk, skořice, černý pepř, chilli koření
Posypeme záhony. Rada z dávných receptářů, účinnost je tak půl na půl.
Krmítka kolem zahrady
Vychází se z toho, že když budeme ptáky přikrmovat, úrodu vynechají. Příliš to ale nefunguje.
Voda z hadice
Někde se tento trik používal proti drzým vrabcům, kteří v hejnech sedali do keřů i v blízkosti člověka a slétali se na krmení slepicím. Hadici ale musíme mít v pohotovosti a v potrubí dostatečně vysoký tlak, aby voda dostříkla co nejdál. Dnes už vrabců na venkově tolik není, ostatně ani slepic.
Titulka Receptář září
Zdroj: Časopis Receptář
