Krab suchozemský (Cardisoma armatur), zvaný též krab tříbarvý či harlekýn, pochází ze sladkých, brakických i slaných vod a jejich břehů Jižní Ameriky a nyní i Afriky. Dorůstá od 10 do 15 cm a také vybarvením je velmi atraktivní. Pyšní se jasnou modří na jakoby stále vyleštěném hřbetě a oranžovou barvou na nohách.
Krabi jsou doma ve vodě i na souši
Pro kraby je třeba přichystat prostorné akvaterárium, které jim dopřeje jak koupání ve vodě, tak odpočinek na souši. Pro párek krabů by mělo být nejméně 120 cm dlouhé a 50 cm široké. Výška stačí 30 cm, krabi vzhůru nešplhají.
Krab suchozemský, jak název napovídá, tráví velkou část života na souši. Ovšem koupání potřebuje také. Přibližně třetinu (či nejvýše polovinu) by měla zabírat voda a dvě třetiny souš, říční písek a oblázky, které lze od vody oddělit skrytou přepážkou.
- Voda musí být dostatečně hluboká, aby se krab mohl ponořit celý.
- Silná musí být i vrstva písku, krabi v něm s oblibou hrabou.
- Nádrž doplníme kameny, dřevem, obyvatelům je třeba vytvořit dostatečně velké úkryty, snadno například i z umělého kamene.
- Přechod ze souše do vody by měl být pozvolný.
Čistá koupel a sluníčko na břehu
Teplota vody by se měla pohybovat mezi 20-24°C, vytápění zajistí akvarijní topítko s termostatem. Na souš je třeba svítit lampou – měla by zahrnovat i UV záření, které prospívá pevnému krunýři a také dá vyniknout jeho barvám v plné kráse. Na nejteplejším místě může teplota dosahovat až 35°C, krab ale musí mít možnost zalézt i do chládku.
Krabům svědčí vyšší vzdušná vlhkost, především při svlékání. Nádrže je proto vhodné částečně zakrýt, souš můžeme občas porosit. V akvateráriu lze pěstovat i vodní a vlhkomilné rostliny, je ale třeba počítat s tím, že je krabi časem zkonzumují.
Vodu je nezbytné filtrovat, v nečisté nádrži kraby ohrožuje řada nemocí. Do nádrže je také možné přidat trochu mořské soli (zarovnanou lžičku na 100 l), která má antiseptické účinky. Při výměně vody musí chlorovaná vodovodní alespoň den odstát, než ji použijeme.
Krabi jsou samotáři. Můžeme chovat párek nebo dvě samičky, případně skupinu složenou z jednoho samce a více samiček. Nikdy však dva samce, kteří by spolu neustále bojovali o území. Samce lze od samičky snadno rozeznat podle odlišně tvarovaného spodního krunýře, v našich podmínkách však potomstvo bohužel nezplodí.
Pestrý jídelníček
Krabi jsou všežravci. Předkládáme jim nejrůznější druhy čerstvé zeleniny, ovoce, plané rostliny (spařené mladé kopřivy, pampelišky, jitrocel, ptačinec žabinec…), špenát, libové maso – rybí, drůbeží, hovězí, moučné červy, žížaly. Existují i konzervy a granule pro kraby. Do potravy občas přimícháme podrcenou sépiovou kost nebo vaječné skořápky, protože nároky kraba na vápník jsou vysoké. Krab často spořádá i svůj svlečený krunýř, aby minerály doplnil.
Dokonalé brnění
Přední nohy kraba nesou respekt budící nástroj, ostrá klepeta. Jedno bývá větší než druhé. Krab s ním umí uchopit potravu, ale také se účinně bránit. Kraba proto není radno vylekat…
Krab patří mezi korýše. Jeho měkké tělo kryje lehké, ale pevné brnění. Tato vnější kostra slouží jako opora svalům, chrání i nohy, klepeta či teleskopické oči. Jednotlivé díly jsou spojeny ohebnými klouby tak důmyslně, že by mu mohli středověcí rytíři závidět. Čas od času ovšem krab zaleze do bezpečného úkrytu, staré brnění shodí, rychle povyroste a povrchem těla si vytvoří nové – krunýř totiž neroste. Svlékání trvá i několik dní a během nich nesmíme kraba rušit. Tento proces má jednu velkou výhodu – pokud krab přijde o končetinu nebo klepeto, při svlékání mu naroste nové (někdy do původní velikosti doroste až po několika svlékáních).