Zmije obecná je nejrozšířenější suchozemský had na světě.
Zdroj: taviphoto / Shutterstock.com

Kousnutí od užovky je častější než od zmije, jak zmiji poznat

Existuje celá řada živočichů, se kterými my lidé nevycházíme právě dobře. Patří k nim i hadi. Mnozí z nás z nich mají přirozeně strach. Pokud se lépe seznámíme s jejich způsobem života a vzhledem, jistě se nám podaří spolehlivě rozlišit našeho jediného jedovatého hada – zmiji obecnou od užovky a dalších nejedovatých druhů hadů.

Hady si oblíbila jen velmi malá skupina lidí. Setkání s hadem ve volné přírodě je však stále vzácnější. I tito tvorové si však zaslouží své místo na tomto světě. Jsou totiž součástí důležitých ekosystémů. Například zmije obecná (Vipera berus Linnaeeus) je tvorem zvláště chráněným, patří mezi kriticky ohrožené druhy. Člověka nenapadá, není nám tedy zvlášť nebezpečná.

Hadi s rádi vyhřívají na slunci na prohřátých kamenech.

Užovka hladká je poměrně útočná

Bohužel mnoho lidí hady nenávidí, a tak i zcela neškodní hadi končí smrtí. Proto je třeba naučit se hady rozlišovat. Zvláště zmiji obecnou od různých druhů užovek. Například užovka hladká (Coronella austriaca) je poměrně útočná. Zastihneme-li ji v přírodě, často se proti člověku postaví, vztyčí přední část těla a hlasitě syčí. Není jedovatá, takže pokud nás kousne, stačí ránu ošetřit, vydesinfikovat, aby se nezanítila. Na užovku hladkou nejčastěji narazíme na okraji lesa, na kamenité stráni nebo v polním remízku. 

 

Zmije obecná útočí jen v krajní nouzi

Kousnutí zmije může být velmi nebezpečné. Jedná se však o velmi plachého tvora, což lze konečně říci i o všech dalších druzích hadů, kteří u nás žijí. Zaútočí tedy jen v krajní nouzi, například pokud na ni nechtíc šlápneme.

Jak poznat zmiji obecnou

Jediným spolehlivým rozlišovacím znakem zmije je spojitý černý klikatý pruh, který mají všechny zmije. Pruh vede po hřbetu těla. Zatímco užovky mají na zádech jen skvrnky. Někdy se nám může zdát, že skvrnky na těle užovek při pohybu vytvoří jakýsi slitý pruh. A to je to, co nás mate. Užovky však mohou být i jednobarevné. Zmije často mění svou barvu podle prostředí, v němž žijí.  Zmije mohou být našedlé, hnědé nebo načernalé. Rozdíl, a to dosti znatelný, bývá i mezi pohlavími. Samci mají často svítivé zbarvení s antracitově černým pruhem.  

Oba hadi se živí hlavně obojživelníky a rybami.

Kde můžeme potkat zmiji obecnou

Zmije nejsou příliš velcí hadi. Standardně dospělé samice dosahují délku 45 cm a samci bývají ještě menší. Užovka obojková nebo podplamatá bývá výrazně větší. Zmije jsou rozšířeny po celém našem území, ale nejčastěji se vyskytují v horských a podhorských oblastech, neboť ke svému životu potřebují vyšší vlhkost vzduchu. V přírodě není třeba obávat se, že by nás chtěla zmije pronásledovat. Spíše bude mít tendenci se v nestřeženém okamžiku odplazit a schovat do bezpečí. Typickými místy výskytu zmijí jsou u nás horské lesy Jeseníků, Krkonoš a Šumavy. Na zmijích lokalitách se můžeme ale běžně setkat i s užovkami.

Umět rozeznat užovku od zmije je důležité.

Kde se můžeme se zmijí setkat

Pokud jsme zapálení milovníci přírody a rádi si živočichy fotíme, měli bychom dávat pozor hlavně ve svém okolí. Zaměříme-li se totiž na jednoho hada, je vysoce pravděpodobné, že se v jeho okolí budou vyskytovat další jedinci. Často se vyhřívají na slunci anebo se ukrývají pod hromadou listí. Traduje, že otřesy kroků hada vyplaší, ale na to nespoléhejte, obvykle tomu tak není. Dalšího hada byste mohli přišlápnout, nebo si na něj sednout.

Další druhy užovek

Užovka obojková (Natrix natrix), užovka podplamatá (Natrix tessellata) a užovka stromová (Zamenis longissimus) jsou další druhy u nás žijících užovek. Všechny pochopitelně nejedovaté. Užovka obojková známá svými žlutými půlměsíčky černě olemovanými, které se nacházejí hned za hlavou, dává přednost mokrému prostředí. Její tělo je celé šedé poseté pouze drobnými černými skvrnkami. Pokud ji vyplašíme, rychle zmizí v trávě. Jen výjimečně, pokud se právě nažrala a nemůže se dostatečně rychle pohybovat, vztyčí se, nafoukne přední část těla a výhrůžně syčí za neustálého kroucení. Rozhodně však není tak kousavá jako užovka hladká. Spíše by nás mohla jen bolestivě seknout.

Zmije je extrémně odolná vůči chladnému počasí.

Další druhy zmijí

Zmije skvrnitá (Vipera aspis) a zmije menší (Vipera ursinii) jsou také jedovaté druhy zmijí, které se u nás nevyskytují. Objevují se spíše ve Francii a Španělsku a v dalších částech střední a jižní Evropy.

Snažme se přírodu hlavně poznávat a chovat se k ní s úctou. Proto je dobré nezaměňovat jednotlivé druhy hadů, ale snažit se je dobře rozeznat. Pak můžeme na setkání s nimi reagovat odpovídajícím způsobem. Ideální je udržovat od hada v přírodě alespoň metrovou vzdálenost, která je stoprocentně bezpečná.

Akční letáky