Některé druhy hmyzu, například kobylky a sarančata, ukryjí v létě do půdy svá vajíčka a s přicházející zimou uhynou. Také v podobě larev, schovaných v půdě nebo tlejícím dřevě, může hmyz přečkat zimu. Jen některé druhy nepříznivému období vzdorují v dospělé podobě. Podle zkracování dne poznají, kdy je čas uložit se ke spánku, na jaře je přírodní hodiny opět probudí. Například slunéčka a čmeláčí královny se mohou rozmnožovat teprve poté, co přečkají jednu zimu.Někteří motýli od nás před zimou odlétají do teplých krajů. Mezi cestovatele patří například noční lišajové. U nás zimující motýli se ke spánku často ukládají již koncem léta.

Jak nezmrznout?

Nevadí jim, že chladem ztuhnou a nepřijímají potravu. Horší je, když dlouhé prsty mrazu dosáhnou až do jejich úkrytu. Některé druhy hmyzu si dovedou v tělní tekutině tvořit alkoholové látky, které brání jejímu promrznutí. Nebo nechají zmrznout tekutinu mezi buňkami, zatímco buňky samotné zůstanou nedotčeny. Hmyzí otužilci, jako některé srpice, se mohou pohybovat i na sněhu, jiné druhy mráz naopak zahubí.

Jak se zahřát?

Citlivé termoreceptory, které vnímají teplotu okolí, nese hmyz obvykle na tykadlech.

Drobotina, kterou jaro vytáhlo z úkrytů, se vyhřívá na sluníčku. Ale rána i noci jsou stále chladné. Tělesná teplota bezobratlých závisí na teplotě okolí – přesto ji mnohdy dovedou aktivně zvýšit, a to pohybem.

  • Svinky a mnohonožky začnou pobíhat tak rychle, že jejich teplota oproti okolí znatelně stoupne.
  • Brouci, vážky, noční motýli či čmeláci zvyšují teplotu třesem svalů.
  • Společenský hmyz, třeba včely a mravenci, pohybem svalů vyhřívají celé stavby.

Na pohyb je však potřeba energie. Pro čmeláky, motýly i včely jsou dobrodiním jarní nektarodárné květy narcisů, krokusů, sněženek, bledulí, jaterníků, orsejí, popenců, rdesen, podbělů, pampelišek, lýkovců, bezů, vrb, ovocných dřevin a dalších rostlin, které mohou krášlit naši zahradu.