Co se může stát, když se vám podaří naučit psa aportovat? Takové zvíře je zvyklé “lovit” všechno, co se hýbe, může se vydávat za zajíci, za ptáky, ale také třeba za projíždějícími auty. A to samozřejmě není jediný případ chování, které je třeba napravit i ve vyšším věku zvířete.

V youtubovém kanálu Se psy podle Veroniky najdete největší chyby, které můžete při výcviku psa udělat.

Zdroj: Youtube

Problém nemusí vzniknout vaší vinou

Neznamená to, že jste něco pokazili, takové případy se mohou stát třeba u psa, kterého si přivedete z útulku. V každém případě se nejprve pokuste vyvarovat kontaktu zvířete s rizikovými situacemi. Bude to jen dočasně, než se vám podaří s ním navázat tak pevnou komunikaci, která jej ochrání před jeho vlastní nezodpovědností. 

Trpělivost bude základ

Podstatou nápravy bude trpělivost a schopnost navázat se zvířetem co nejbližší kontakt. Pamatujte na to, že jde většinou o dlouhodobě vžité instinkty, které budete muset překonat. Samozřejmě nejjednodušší bude vodit pejska na vodítku, ale pokud mu budete chtít dopřát volnost a mít jistotu, že se mu nic nestane, tak se do toho pusťte. 

Vezměte to od začátku

Podle odborníků je potřeba začít někde jinde, a to u základů. Nejprve si se psem zopakujeme takové povely, jako je sedni, čekej, ke mně – zkrátka základní poslušnost, bez které ničeho dalšího nedosáhneme.

Jednodušší to budou mít ti chovatelé, jejichž zvířata s tímto nemají problémy. Pokud ale podobné pokyny psovi nic neříkají, bude potřeba začít právě zde. Postup bude stejný, jako bychom učili štěně, jen času budeme potřebovat mnohem víc. 

Klid a soustředění

Základní povely se učí nejprve v klidu domova, a až ve chvíli, kdy si je pes ve vlastním prostředí jistý, co po něm chceme, vyrazíme třeba do parku, kde budeme povely opakovat a postupně se můžeme přibližovat lidem i ostatním zvířatům.

Psa přitom musíme motivovat k tomu, aby si nevšímal ničeho jiného než výcviku. Každý správně vykonaný pokyn přitom odměníme. Zjistěte si, co platí na vašeho pejska, stejně jako my, lidé, “fungují” i psi různě.

Jedni milují pochvalu, pro kterou udělají cokoliv, jiní se zase nebudou zpočátku obtěžovat, pokud neuvidí na konci svého snažení něco dobrého. 

Na každého psa musíte jít jinak

Právě u starších zvířat je nutné zjistit, co na ně lidově řečeno platí. Pak už by mělo jít všechno mnohem lépe. Jakmile se budete moci spolehnout na to, že pes přiběhne na zavolání, případně se nevzdálí bez vašeho svolení, můžete začít regulovat jeho nechtěné chování.

Vezmeme-li si za příklad právě utíkání za jedoucími automobily, pak se můžeme pomalu začít vracet do rizikových míst, samozřejmě velmi obezřetně, přičemž se budeme snažit jeho pozornost odpoutat a zaměřit na hru nebo pokračování výcviku. 

Ne dny, ale týdny a měsíce...

Podobně jako utíkání na procházce můžeme psa odnaučit i dalším problémovým projevům, jen je třeba pamatovat na to, že jde o chování, které si zvíře fixovalo mnohdy i léta. Proto se nesnažte napravit je během několika dnů.

Postup od jednoho kroku ke druhému se bude muset řídit individuálními možnostmi každého zvířete. Počítejte ale spíš s týdny. Nespěchejte, dejte zvířeti čas a pocit, že se zlepšuje, dávejte mu najevo svoji spokojenost. To je pro většinu čtyřnohých miláčků ta největší odměna. Pro vás pak bude odměnou za trpělivost a snahu poslušnost psa a jistota, že je v bezpečí. 

Související články

Zdoje: www.countrylife.co.uk, www.alphapaws.com, www.petsecure.com.au