obrázek z archivu ireceptar.cz

Jarní námluvy na vodě i v lese: kachny, husy, bažanti, tetřevi

Pokud budete mít to štěstí, že na rybníce spatříte divokou husu jež syčí na jiné ptáky a mává křídly, vězte, že je to samec předvádějící se před svou celoživotní družkou. Každé jaro jí oddanost projevuje znovu a znovu…

Kačer parádník

Na rybnících a přehradách probíhá tok divokých kachen, při němž parádní kačer ve svatebním šatu stále obeplouvá kachnu a pokyvuje hlavou. V další fázi se jí zobákem zaštípne na krku za hlavou a vyskočí jí na hřbet. Kopulace pak probíhá ve vodě – kačeři, houseři a labutí samci proto mají penis vyvinutý tak, aby spermie během páření neodpluly. Ostatní ptáci penis nemají.

Věrné husy

Na březích rybníků a v rákosí najdeme první hnízda divokých husí, které se ze svých zimovišť vrátily již v únoru. Pouto mezi partnery je u divokých husí velmi pevné a utužují je takzvaným triumfálním ceremoniálem. Přiblíží–li se k páru jiná husa, samec vyrazí proti vetřelci s hlavou nataženou dopředu a na pevnině i roztahuje křídla. K útoku ale nedojde a samec se ihned vrací zpět k samici, u které se zastaví a oba pak vydávají hlasitý pokřik jako jakousi společnou oslavu vítězství nad nepřítelem. Houser husy velké úmyslně podniká několikrát denně útoky na jiné husy, někdy i na jiné ptáky, jen aby měl záminku pro triumfální pokřik. Tím je znovu upevňováno jedno z nejdokonalejších zvířecích manželství, kde věrnost partnerů nekončí ani smrtí jednoho z nich.

husa divoká (Anser anser)husa divoká (Anser anser)Autor: Archiv ireceptar.cz

Šermující bažanti

V březnu také začíná tok bažantů obecných. Kohouty můžeme zastihnout při soubojích, kdy na sebe útočí zobáky. Vyskakují do výšky a šermují proti sobě svými stojáčky.

Tokající bažantí kohout se ozývá daleko slyšitelným kodrcáním, které je spojeno s prudkým zatřepáním křídel. Objeví–li se v blízkosti bažantí slípka, kohout svěsí křídlo, mírně se nahrbí a krouží kolem ní.

Bažant žije v polygamii a během toku oplodňuje více slípek. Po ukončení toku samičky zakládají hnízda, kam snášejí 7–15 olivově hnědých až nazelenavých vajec. Kohout se již potom nezajímá ani o slípku, ani o její mláďata, která vychovává jen slepička. Vylíhnutá kuřata ale nekrmí a odvádí je z hnízda, aby si potravu hledala sama.

bažant obecný (Phasianus colchicus)bažant obecný (Phasianus colchicus)Autor: Archiv ireceptar.cz

Oslňující představení tetřívka

Jeden z nejkrásnějších toků předvádí tetřívek obecný. Ráno ještě za tmy se kohoutci slétají na tzv. tokaniště. Tok je velmi hlasitý, kohoutci při něm vyluzují syčivý a ostrý zvuk, který označujeme jako „pšoukání“. Je to několikrát opakované a škrtavé „tšu–chššš“, při kterém kohoutek nadskakuje a třese křídly. Potom následuje „bublání“, což je vysoký klokotavý hlas, kterým kohoutek hájí obsazenou část tokaniště.
Při tokání mají kohoutci spuštěná křídla a doširoka roztahují a ke hřbetu stáčejí tatrč (ocas), jehož pera jsou lyrovitě zahnutá. Čím je kohoutek starší, tím jsou jeho kovově lesklá černá pera delší a více zahnutá. V ranním slunci se kohout nádherně kovově leskne a nad očima má zduřelé krvavě červené rohovité poušky.

tetřívek obecný (Tetrao tetrix)tetřívek obecný (Tetrao tetrix)Autor: Archiv ireceptar.cz

Pokud si tetřívek vybojuje teritorium uprostřed tokaniště, má možnost se pářit až s 80 % všech slepiček, které na tokaniště přilákalo hlasité tetřeví tokání.

Tetřev zpívá na větvi

I kohoutci tetřeva hlušce na tokaništi svádějí souboje, při nichž vyskakují do výšky a snaží se navzájem zasáhnout zobáky. Mají rovněž podobný tok, ovšem s tím rozdílem, že svou píseň lásky zahajuje na větvi v korunách stromů. Potom slétne na zem, kde v toku pokračuje. Poté přicházejí tetřeví slepice a vybírají si potenciálního ženicha.

tetřev hlušec (Tetrao urogallus)tetřev hlušec (Tetrao urogallus)Autor: Archiv ireceptar.cz

Slepice tetřeva zakládá hnízdo na zemi a při jeho opouštění vejce zakrývá listím a větvičkami. Tetřev je ovšem v současné době u nás velmi vzácný, stejně jako ohrožený tetřívek.