obrázek z archivu ireceptar.cz

Ježci bezdomovci: Na dokonale uklizené zahradě strádají!

Na jeho brnění jsou všichni lovci krátcí, proti autům je však bodlinaté klubko bezbranné. Ježků ubývá. Pokud jim na zahradě poskytnete útočiště, odmění se vám.

Záchrana příliš mladého mláděte před zimou je dobrým skutkem, pokud jsou splněny všechny podmínky nezbytné pro ježčí zdraví a spokojenost. Ale není to zdaleka jediný způsob, jak ježkům můžeme pomoci! Studie zkoumající, proč ježků v poslední době tolik ubývá, za hlavní problém označily nedostatek úkrytů – na jaře k výchově mladých, přes léto k dennímu odpočinku, ale především ke klidnému spánku v zimě.

Ježek na zahradě

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Trocha „nepořádku“ na kraji zahrady vůbec nevadí. Může být zakrytá keři. Poskytne útočiště nejen ježkům, ale  i mnoha dalším vítaným hostům.

Na polích ani ve smrkových monokulturách se ježkům nedaří, proto se rádi stahují do zahrad.  I na zahradách je však místo různorodého prostředí s hromadami dříví a kamení, kůlnami a stodolami plnými slámy stále častěji vítá pouze dokonalý trávník a několik záhonků. Ježci jsou v takovém prostředí vlastně bezdomovci. Nabídněme jim proto útočiště, přátelskou zahradu. Odmění se vydatnou pomocí při udržování přírodní rovnováhy na zahradě, neboť zkonzumují velké množství škodlivého hmyzu i malých plzáků. Ježek je opravdu schopen sežrat téměř tolik potravy za den (přesněji noc) kolik sám váží!

Záchrana mláděte ježka před zimou je dobrým skutkemZáchrana mláděte ježka před zimou je dobrým skutkemAutor: Archiv ireceptar.cz

Co ježci potřebují?

  • skupinu hustých keřů, u nich kupku dříví a listí
  • volně přístupnou kompostovou hromádku
  • oplocení zahrady, pod kterým prolezou (alespoň 10 cm od země)

Můžete jim dokonce zakoupit nebo vytvořit dokonalý zimní úkryt:

  • Měl by mít rozměry stěn asi 40 cm, výšku nejméně 30 cm.
  • Třetinu vyplníme natrhaným senem či listím.
  • Vchod vysoký 15 cm by měl být prodloužený a mírně svažitý směrem ven, aby do něj nezatékalo.
  • Do otvoru ve stropě či zadní stěně vsuneme trubku, kterou vyvedeme ven tak, aby skrze ní dovnitř nezatékalo a aby se nemohla ucpat.
  • Domeček musíme zapustit do země, pod kompost, či pod hromady listí a podobně, aby nepromrznul.
  • Ježci si jej možná oblíbí natolik, že v něm zůstanou i po zimě a vychovávají zde mladé. Proto pozor při čištění.
  • Ježci si příbytek obvykle najdou sami, ale můžeme je navést i pamlskem položeným před vchod.

Jak se vykrmit?

úkryt pro ježkyúkryt pro ježkyAutor: Archiv ireceptar.cz

Ježek je pohodář. Shánění potravy věnuje obvykle jen pětinu dne, ve zbytku odpočívá. Ovšem na podzim, pokud není dostatečně vykrmený, se může jeho aktivita zvýšit. V průběhu zimního spánku (který není úplně tvrdý a ježek se občas budí) ztratí až polovinu své hmotnosti. Na dobrém vykrmení závisí jeho život. Zvláště mladí ježci se musí vykrmit důkladně, a tak je můžeme na podzim spatřit pobíhat po zahradě i ve dne, i když jinak je dobou ježčích výprav noc.

Ježci se živí nejrůznější drobotinou, od housenek a brouků po žížaly a slimáky. Většinou jen čenichá a hledá potravu v zemi, hlasitě přitom funí, avšak neohrabaný je jen zdánlivě. Dovede ulovit i hraboše, hada nebo žábu. Nepohrdne ani zdechlinou.

Dvojí ježci

Ježek západní (Erinaceus europaeus) obýval původně hluboké smíšené a listnaté lesy. Když nastalo rozsáhlé odlesňování, naučil se žít i v otevřené kulturní krajině. Dříve obýval především Čechy, poté se rozšířil i na Moravu. Naopak ježek východní (Erinaceus roumanicus) má na východě republiky těžiště výskytu stále. Od západního bratrance ho odlišíme podle neuspořádaných, jakoby rozcuchaných bodlin. Patrně je původně stepním druhem a nejraději má proto teplné a suché stráně a meze.