Sekat, či pást? To byla otázka, kterou řešili Jitka a Martin Chudáčkovi z Dolan na Plzeňsku, když se procházeli zarostlou zahradou. Protože oba dojíždějí do zaměstnání, dali přednost druhé variantě a kosu nahradili ovečkami. Vybrali si kamerunky.
Malé a nenáročné
Kamerunské ovce jsou zakrslé plemeno, velmi skromné a nenáročné. Váha ovce v dospělosti je 30–35 kg, berana 35–40 kg a jejich výška se pohybuje mezi 55 a 60 cm, což při výběru zvířat hrálo důležitou roli. „Nechtěl jsem v případě potřeby zápasit s metrákovým beranem jiného plemena. Výhodou také je, že nemají vlnu, ale srst, která vylíná a nemusí se proto stříhat. Ovečky jsou bezrohé, beran má rohy zatočené jako například muflon a přes zimu se pyšní charakteristickou hřívou na prsou. S muflony mají podobné i zbarvení – srnčí s černým pálením, což vypadá velmi pěkně,“ prohlašuje dolanský chovatel.
Ovce je stádní tvor
Plemeno pochází z Kamerunu v západní Africe, kde je chováno jako zdroj mléka, masa a kůže tisíce let. U nás byly kamerunské ovce k vidění pouze v zoologických zahradách, ale v posledních letech se objevují v drobnochovech jako zájmové plemeno. Jsou to skupinová zvířata, která žijí ve své domovině až v tisícihlavých stádech. Proto se novým chovatelům nedoporučuje držet ovce jednotlivě, nýbrž alespoň ve dvojici nebo trojici. Samotná kamerunka žije v depresi, často naříkavě bečí. Stresem může i uhynout (což ostatně platí i pro ovce jiných plemen a chovat pouze jedinou dokonce odporuje zákonu na ochranu zvířat proti týrání).
Pastva v sadu
„Ovce se od jara do zimy napasou, stačí jim předkládat jen vodu a minerální liz, ale my jim i přes léto přilepšujeme senem a jádrem. A když jim chceme dát nějakou dobrůtku, postačí suchý rohlík nebo chleba. Zajímavé je, že dávají přednost staré, suché trávě před mladou a šťavnatou. Když jsme je přivezli a vypustili do neudržované zahrady, byla vyčištěná za dva týdny. Trávník samozřejmě nevypadá jako anglický, ani není vyžraný do milimetru jako třeba od šumavanek, ale je čistý. To je pro nás důležité, proto jsme si je pořídili. Kamerunky se na zahradě uživí, spasou trávu a sežerou spadané ovoce. Dokážou však okousat i keře nebo stromy, dokonce vyskočí dvě na sebe, aby dosáhly na větvičky, listy nebo na ovoce,“ upozorňují manželé Chudáčkovi, kteří své chovné stádo prezentují pod názvem Kamerunky od Berounky.
I kamerunky je třeba přihlásit
Pořízení tohoto hobby plemena se však neobejde bez administrativy. Kamerunské ovečky se evidují, a tak je chovatel musí přihlásit u Českomoravské společnosti chovatelů. Není to však nic složitého, formulář je možné stáhnout z internetu a po vyplnění jej poštou odeslat. Poté chovatel obdrží evidenční známky, kterými musí být každý kus označen. Ovečky nosí známky na uších. Chovné kusy ji mají v obou, jateční zvířata jen v jednom. Známka ovečky je žlutá, beránka oranžová.
Chov kamerunských ovcí je snadný
„Kamerunské ovce jsou zdravé, nepotřebují zvláštní péči. Očkujeme je proti katarální horečce, dvakrát do roka je odčervíme a ošetříme jim paznehty. Veterináře nepotřebujeme ani při bahnění, při porodu jsou naprosto samostatné. Bahnice jsou velmi dobré matky, které mláďata kojí asi čtyři týdny. A pokud mají mléko, do půlroku malé ovečky přikrmují. Mnohdy se stává, že ovečky nakrmí i jiná matka. Stádo vodí vůdčí samice, která je také hlídá, bečením upozorní na sebemenším nebezpečí a ovce utečou ukrýt se do ovčína.
Zahrádkářům s větší zahradou doporučuji pořídit si na jaře dvě nebo tři ovečky, které se jim budou do zámrazu „starat“ o trávu, a po skončení sezony můžou využít jejich maso v kuchyni. Ale pozor, dvě ovečky nevypasou velkou zahradu. Počet ovcí je odvislý od velikosti pozemku. Jehně lze pořídit asi za 1500 Kč, chovné kusy jsou dražší.“
Foto: Jitka Chudáčková