Mají vznešenou, napůl vztyčenou postavu. Však také pocházejí z Anglie a mají krev kachen divokých, orpingtonských, ruánských a indických běžců. Kačeři kampbelek dosahují v dospělosti hmotnosti 2,7 kg a kachny 2,5 kg.

Kachny sbírají i plzáky španělské

Kachny se na vesnicích chovaly odjakživa, původně kvůli masu, konzumním vejcím, sádlu i peří. Konzumaci vajec však dnes kvůli nebezpečí přenosu salmonel zakazují veterinární předpisy.

„Kampbelky byly vyšlechtěny jako snáškové plemeno, to znamená, že za rok snesou až 200 vajec, každé má hmotnost asi 70 g. Snášejí od poloviny ledna a nesou až do srpna, kdy začnou pelichat. Kachny jsou velice shánčlivé, každé ráno prošmejdí louku a stráň v chovatelském areálu a vyčistí je od plžů, brouků a žížal. Sbírají i obávané španělské plzáky. Je to ideální plemeno pro chovatele ovcí, protože plži přenášejí na zvířata motolici jaterní. Kachny sežerou všechno, sytí se i trávou (raději mají měkčí druhy) a na rybníku, který je součástí areálu, se živí okřehkem, vodní rostlinou bohatou na bílkoviny a vitaminy. Kvůli růstu a zmasilosti krmím kamp-belky také statkovými krmivy, šrotem a speciálními granulemi pro kachny,“ svěřuje se dlouholetý chovatel vodní drůbeže Jan Velíšek z Mladějovic.

Kachny orpingtonské, které chová spolu s Kampbelkami, byly vyšlechtěny na maso, proto jsou mohutnější, kačeři váží přes 3 kg a kachny až 2,70 kg.

Zimování na dvoře

„Od pozdního podzimu do jara chovám kachny (vedle kampbelek držím ještě další anglické plemeno, kachny orpingtonské) doma na dvoře. V areálu by jejich řady během zimy probraly hladové lišky a další dravci. Na dvoře postavím pro každé plemeno ohradník s přístřeškem, aby se kachny nepářily mezi sebou a chov zůstal i nadále čistokrevný. Z umělohmotného padesátilitrového sudu nařežu hnízda, vystelu je slámou a mám vystaráno. Kachny k pojímání potřebují zpravidla vodu, ale k tomuto účelu stačí i pekáč nebo starý hrnec s vodou.

Odchov zdravých a odolných kachňat

Kampbelky (na rozdíl od orpingnotek, které líhnu v umělé líhni) mají zachovaný pud sedění na vejcích a vodění káčat, takže starost o potomstvo nechávám chovné kachně a přírodě. Oplozenost kampbelek je kolem 90 %, líhnivost 85 %.

  • Kachňata se proklubou za 27 až 28 dní.
  • První týdny žijí v odchovně s matkou, která se o ně dobře stará, a podle počasí je společně vypouštím do výběhu.
  • Kachna je vodí téměř celý rok a snášet začne opět v lednu.
  • V desátém týdnu se už káčata mohou porážet, to poprvé přepeří a peří lze dobře škubat. V té době má kačer už přes 2 kg,“ popisuje mladějovský chovatel.

Chovným kachnám prospívá velký výběh a alespoň sebemenší vodní plocha, lépe pak plodí.

Rozhodování, který kus si nechá do chovu a tím pádem i na výstavy ČSCH, ponechává chovatel až na podzim. To už jsou kachny vybarvené a typově vyspělé. Peří je tmavě hnědé (s khaki zbarvením) a tělo středního rázu s výše neseným trupem bývá (tak, jak předpisuje vzorník) dlouhé, válcovité a dobře osvalené. Nenáročnost, otužilost a dobrý zdravotní stav kampbelek zřejmě souvisí i s tím, že netrpí nemocí kachen, takzvanými žabkami. Mladým kachnám se u kořene jazyka vytvoří bulka, která jim brání přijímat potravu, a pokud není chirurgicky odstraněna, kachňata uhynou.

„Tento problém vůbec neřeším. Ale pro zdraví a dobrou kondici kachen jim přimíchávám do krmení vitaminy a stopové prvky a také je pravidelně odčervuji, poprvé čtrnáct dní po narození kachňat. To považuji za dost důležité.

Kachňata na výkrm

Pokud by si někdo chtěl na jaře pořídit na výkrm několik kachňat kampbelek (zpravidla se prodávají jedno až pětidenní), doporučuji pořídit si nejméně dvě, ale nejlépe pět až deset. Nějaký čas musí zůstat v odchovně pod lampou, pak v kolně na suché podestýlce a za příznivého počasí je pak lze vypouštět do výběhu, kde nakonec zůstanou až do podzimu. Dále doporučuji krmit je obilným šrotem, drobně nasekanou trávou a granulovou směsí pro kachňata. Důležitá je také čerstvá voda, kterou je potřeba nalévat do nízkých misek (vhodné jsou hliněné misky pod květináče), aby se kachňátka neutopila. Kachny lze porážet po prvním mrazu, protože se pak lehce škubou. Maso kampbelek je velice chutné, na pekáči se nespéká a není mastné jako u jiných kachních plemen,“ tvrdí Jan Velíšek.