Kokcidióza postihuje chovy králíků společně s myxomatózou, králičím morem a enterokolitidou (dnes se spíše používá název ERE, epizootická králičí enteropatie) a setkávají se s ní chovatelé, kteří zanedbávají prevenci. Jde o jedno z nejčastějších parazitárních onemocnění králíků způsobované prvoky rodu Eimeria. U králíků v rámci tohoto rodu bylo popsáno 12 druhů prvoků parazitujících ve sliznici střevní nebo v játrech ve sliznici žlučovodů.

Jak se kokcidióza přenáší?

Zdrojem nemoci jsou především infikovaní dospělí chovní králíci, od nichž se potom nakazí mláďata.

  • Nemoc se přenáší znečistěným prostředím, tedy podestýlkou, krmivem, ale také rukama chovatelů či povrchem těla zvířat.
  • Obvykle nemoc propuká při vyšší teplotě vnějšího prostředí a při zvýšené vzdušné vlhkosti – tedy na jaře a v létě. V tomto období mívá každý chovatel největší počet mladých králíků a tím má i největší ztráty.
  • Nejčastěji onemocní mláďata ve stáří 2–3 měsíců.
  • K zhoršení nemoci velmi často přispívá negativní (stresový) faktor, za nějž lze například považovat i to, když mláďata odstavíme od samice, změníme množství a kvalitu krmení, králíky ustájíme ve špatných hygienických podmínkách (např. v přeplněných kotcích), neodstraňujeme včas trus nebo opomíjíme dezinfekci kotců.

Jak nemoc poznáme?

Při akutní (rychlé formě) u mláďat pozorujeme především snížený příjem krmiva, nespotřebují tedy takové množství jako obvykle, objevuje se u nich naježená srst, mají zapáchající průjem, zvětší se jim břicho, hubnou. Králík je „smutný“ s nevýrazným okem a krčí se v koutu králíkárny. Typickým příznakem je skřípání zubů. V této fázi již jejobvykle nelze zachránit, ale je důležité zabránit šíření nákazy.

Mírný průběh (chronický) mnohdy chovatel ani nepostřehne. Týká se obvykle chovu s výbornou úrovní výživy a ošetřovatelské péče. Že králík byl postižen kokcidiózou, obvykle zjistíme až po jeho porážce.

Vyšetření trusu parazity odhalí

Nemoc lze zjistit vyšetřením trusu na přítomnost parazitů (tzv. koprologickým vyšetřením). V chovech, kde se nemoc pravidelně vyskytuje, je vhodné dát trus vyšetřit před zahájením chovné sezony. Podle zjištěných výsledků a po konzultaci s veterinárním lékařem pak uděláme patřičná opatření. Nemoc je možné zjistit také při porážce jatečných králíků nebo při pitvě uhynulých zvířat. U střevní formy zjišťujeme různě intenzivní zánět sliznice, při postižení hlubších vrstev sliznice střevní i s příměsí krve. Na sliznici střeva se nacházejí bělavé uzlíky či skvrny. U jaterní formy zjišťujeme mírně zvětšená játra, na jejich povrchu nacházíme bělavé až běložluté uzlíky od velikosti špendlíkové hlavičky po velikost hrachu, někdy i lískového ořechu.

Prevence

Dbáme na hygienu kotců a pravidelně odstraňujeme exkrementy, častěji především v létě. Kokcidie vycházejí trusem králíků, který zvířata znovu požírají. Tím dochází k invazi zárodků do zažívacího traktu a zvíře může onemocnět. Králíci sice potřeují své bobky opakovaně trávit, ale je nutné tento proces regulovat a nenenchávat v kotcích exkrementy příliš staré, zvláště pokud králíci jeví první známky napadení kokcidiózou.

Preventivní léčba

Velmi účinné je preventivní podáváním léku Sulfadimidinu proti kokcidióze, který můžeme aplikovat již od pátého týdne života králíků. Léčbě je třeba podrobit vždy celý chov. Jak se lék správně podává?

  • K napájení po tři dny podáme pouze vodu s rozpuštěným lékem a žádnou jinou – do 10 l vody rozpustíme jednu dávku léku, tj. 20 g.
  • Před léčbou ani v době léčby nepodáváme šťavnaté krmivo, ale pouze seno, pšenici, ovesné vločky apod., aby králíci lék dobře přijímali.
  • Podle potřeby, pokud již králíci jeví známky onemocnění, podávání léku opakujeme po třídenní přestávce.
  • Léčbu nezkracujeme, ani když se příznaky zlepší.

Doporučuji preventivně přeléčit všechna chovná zvířata a až poté zahájit připouštění. Další dávku léků dáme všem zvířatům v chovu, když je mláďatům asi šest týdnů, tedy ještě před tím, než je odstavíme. Pokud nemají zdravotní problémy, další preventivní podání považuji za zcela zbytečné. Přestávka mezi jednotlivými cykly podání (ať léčebném, či preventivním) by měla činit alespoň dva měsíce. Při častějším podávání hrozí, že budou králíci pomaleji růst. Rovněž je vhodné při každém podání léčit celý chov a léčiva střídat.

Léky na kokcidiózu by měl podávat veterinář

Po skončení preventivní či léčebné kúry kotce dezinfikujeme. Zcela ideální, především v zamořených chovech, je louh sodný v dávce 20 g na litr vody, která by měla mít teplotu 80 °C. Pomůže i hašené vápno.

V současné době je u nás dostatečně pestrá nabídka přípravků proti kokcidióze, ale konkrétní přípravek musí chovatel řešit s veterinárním lékařem. Nejčastěji jsou používány přípravky Klozanit, Sulfacox, Sulfakombin, Sulfadimidin a ESB 3. Na příbalovém letáku najdeme údaje pro správné podávání. Obvykle králíkům přípravek přidáváme do nápojové vody po tři dny, pak jim dva až tři dny podáváme pouze čistou vodu a poté opět po tři dny do vody přidáváme lék. V době léčení je vhodné omezit podávání šťavnatých krmiv, protože pak by se králíci o vodu s lékem nemuseli zajímat. Osvědčilo se také, když den před podáním vody s lékem nedáme králíkům napít a stejně tak i před druhým podáním léku.

Granule s přídavkem antikokcidik

Chovatelé králíků se také často ptají, zda je účinné preventivně krmit granulemi s přídavkem antikokcidik, tedy přípravků, které mají minimalizovat výskyt kokcidiózy v chovu. Aby to fungovalo, musí být splněny dvě podmínky: chovní králíci musí být jednak zdraví (preventivně přeléčení) a pak musí dostávat pouze samotnou krmnou směs a vodu. Pokud bychom je přikrmovali třeba senem, mrkví či tvrdým chlébem, nelze očekávat plnou úspěšnost. Nesmíme také opomenout, že při podávání medikovaných krmných směsí musíme dodržet ochrannou dobu, kdy můžeme zvířata využít k jatečným účelům. Tuto dobu musíme dodržovat i u výše uvedených léků. Ochranná doba je výrobcem uvedena na příbalovém letáku. A ještě jedna zásada: nepodceňujme prevenci, je vždy lacinější než léčba nemocných jedinců.