Předpokládá se, že plemeno vzniklo díky psům, které na dnešní území Skotska přivezli staří Římané. Psi se tam pak křížili s místními typy. Měli pást a zahánět stáda zemědělských zvířat a chránit je před zloději. Jméno pravděpodobně dostali po černohlavých ovcích, které pásli nejčastěji a kterým se místně říkalo coalley. Ačkoliv se jedná o exteriérově velmi líbivé plemeno, stále je to pracovní pes, na což by se nemělo zapomínat. První chovatelský klub vznikl na ostrovech v roce 1885 a v České republice se první kolie objevily začátkem 20. století.

Když se skloubí krása a příjemná povaha

Dlouhosrstá kolie potěší řadu zájemců, kteří hledají psa příjemného na výchovu, aktivního, společenského a učenlivého. Hodí se jak do rodin s dětmi, tak i k jednotlivcům a seniorům. Díky jemné povaze a snaze vyhovět člověku ji obvykle snadno vychová i začátečník. Pokud je zvyklá na děti, dělá jim ochranitelskou chůvu a dokáže je hodiny pozorovat a být jim na blízku. Když s nimi naopak přijde do styku jen výjimečně, může prchat před jejich rychlými pohyby a křikem. Nicméně správně socializovaná kolie s dětmi dobře vyjde a je k nim jemná a ohleduplná. Jelikož je velmi přizpůsobivá, může žít na venkově i ve městě. Dává však přednost úzkému kontaktu se svým pánem.

Nedělejte z ní pecivála

Pokud chce člověk kolii cvičit, mělo by to být vždy založeno na přátelském vztahu a důvěře. Jakýkoli dril, nátlak a nesmyslné opakování cviků neuznává a může se kvůli němu uzavřít do sebe. Naopak s dobře zvoleným přístupem je schopná majiteli splnit první poslední. Výhodou je, že co se jednou naučí, pamatuje si celý život, a není tedy nutné to s ní stále dokola cvičit. Díky všem svým vlastnostem je dlouhosrstá kolie vhodná téměř pro jakýkoli typ aktivity. Můžete s ní chodit běhat, jezdit na kole, v zimě běžkovat nebo trénovat kdejaký psí sport – zde vyniká především v pasení, agility, dogdancingu a obedience. Velmi dobře se dá využít i pro canisterapii nebo jako asistenční pes. I když to není vyloženě hlídací plemeno, případného vetřelce dokáže ohlásit štěkotem. A jak říkají její majitelé – nepohrdne ani „gaučingem“. Nicméně by byla určitě škoda udělat z aktivního ovčáckého psa pecivála.

Dlouhá srst vyžaduje péči, ale ne přehnanou

I když se jedná o psa s bohatou srstí, nemusí mít člověk přehnané obavy z každodenní údržby. Srst je totiž samočisticí, díky čemuž se z ní špína sama uvolňuje. Koupání se příliš nedoporučuje, protože by se mohla poškodit přirozená funkce podsady. Bohatě postačí, když kolii pročešete jednou týdně. Její podsada je do velké míry voděodolná, aby ji chránila v nepřízních počasí – to si nese už z dob, kdy v nevlídném Skotsku pracovala celé dny u ovcí. V období línání je péče o srst trochu náročnější a doporučuje se vyčesávat denně. Krycí srst je rovná a na dotek hrubá, zato podsada je měkká, hebká a velmi hustá. Pod ušima bývá srst nejjemnější a při špatné údržbě se zde mohou tvořit chuchvalce a dredy.

Na co si dát pozor ze zdravotního hlediska

Jako všechna plemena i kolie mají dispozici k některým onemocněním. Přestože nejsou těžké, může se u nich vyskytnout dysplazie kyčelního kloubu. Dále se u kolií sleduje klinické či genetické vyšetření očí, zkratkou CEA (Collie Eye Anomaly), PRA (progresivní retinální atrofie) a KAT (katarakta). Mnoho majitelů také dělá test MDR1, který zkoumá lékovou rezistenci. Při podání špatného léku nebo narkózy může být kolie v ohrožení života. Dnes už to však většina veterinářů ví, takže riziko, že by podali nesprávný lék, není tak velké. I tak je dobré vždy vědět, jak na tom ta která kolie je, a pokud o ní uvažujete, vybírejte štěně po testovaných rodičích.

Komu ji doporučit?

Hodí se především pro lidi s vyrovnanou povahou, kteří jí dokážou nabídnout nejen každodenní pozornost, ale ideálně i nějaký druh zaměstnání. Když si ji pořídí člověk, který umí porozumět psímu chování, snadno se z nich stane sehraná dvojka. Naopak u lidí s přísnějším přístupem se kolie může stáhnout sama do sebe a odmítat jakoukoli spolupráci. Je to pes, kterého můžete mít jako aktivního rodinného přítele, doprovodného psa, ale i sportovce. Pokud však hledáte psa tvrdého, ostrého a otrlého, porozhlédněte se raději jinde.

V KOSTCE

  • Původ: Velká Británie
  • Velikost feny: 51–56 cm
  • Velikost psa: 56–61 cm
  • Hmotnost feny: 18–25 kg
  • Hmotnost psa: 20–29,5 kg
  • Barva: sobolí, sobolí a bílé, trikolor a blue merle
  • Skupina FCI 1: plemena ovčácká, pastevecká a honácká

Chovatelské kluby:

Zdroj: Časopis Receptář