obrázek z archivu ireceptar.cz

Krásná a užitečná sova pálená: Může bydlet i ve vaší stodole

Bydlela kdysi téměř na každé půdě, sýpce, zvonici jako nejlepší pomocnice hospodáře. Spatřit ji dnes, jak moudře mžourá ze srdčitého vějíře pírek, je velká vzácnost. Pomalu se však do ožívající krajiny vrací.

Naši předci si ji vážili nejen pro nevšední půvab a moudrý pohled. Díky jídelníčku, který sestává především z hlodavců, byla nenahraditelnou pomocnicí každého hospodáře. Myši a hraboše pronásledovala jak na polích, tak v sýpkách a stodolách, kde obvykle i hnízdila a přes den odpočívala, nebo si pročesávala pírka drápem na jednom z prstů, který připomíná hřebínek. Do lidských stavení se z dutin stromů a skal přestěhovala již před mnoha staletími a propojila s námi svůj život. Ve stodolách byla pro tuto nesmírně užitečnou společnici často přichystána soví okénka, pohodlné vletové otvory ve štítě.

sova pálená (Tyto alba)sova pálená (Tyto alba)Autor: Shutterstock.com / Ondrej Prosicky

Dokonalá biologická ochrana

Místo pro hnízdo si soví pár vyhlédne již v průběhu ledna. Potřebuje bezpečný a krytý prostor, se stavbou hnízda se pak příliš neobtěžuje. Stačí trocha vývržků (zbytků z nestrávené potravy), případně sena, pokud je na místě, nebo rozdrolené omítky. Samička snáší vajíčka obvykle v březnu nebo dubnu, ale záleží to i na hojnosti kořisti. Sovy se chovají stejně, jako mnozí další uvážliví predátoři – pokud není potravy dostatek, hnízdění pro ten rok vynechají. Naopak pokud jsou hraboši přemnožení, zahnízdí klidně dvakrát za sezónu. Samička se řídí podle zásob, které se jejímu druhovi podaří ulovit – pokud se v blízkosti hnízda vrší hraboši, dokonce mnohem víc, než pár stihne zkonzumovat, pozná, že může bez obav založit početnou rodinu.

sova pálená (Tyto alba)sova pálená (Tyto alba)Autor: Shutterstock.com / PJR-Photography

Budky místo zvonic

Spolu s mizením mezí, remízků a luk, které se jakožto hospodaření komunistického režimu tak neblaze podepsalo na naší krajině, provázel i úbytek hnízdnišť sovy pálené. Rodinné stodoly už je nevítaly, a další z útočišť, půdy a zvonice kostelů, byly zase často uzavírány kvůli holubům. A do třetice všeho špatného se stala hojnější i kuna, která hnízda často likviduje. Dříve běžná sova se stala vzácnou a silně ohroženou. Dnes se život do krajiny do jisté míry navrací, i když pomaleji, než bychom si přáli. A sovy se postupně navracejí díky hnízdním budkám. Ty by měly mít základnu o rozměrech 1m x 0,5m, rovněž půlmetrovou výšku a vletový otvor o rozměru 15 x 15 cm.  Na zemědělské usedlosti v naší republice bylo instalováno již několik tisíc budek, a pár set párů sov v nich úspěšně hnízdí. Budky je třeba umístit na bezpečné a dostatečně vysoké místo, nejlépe pod střechu volně přístupného stavení, které je chrání před výkyvy teplot. Proti vyplenění hnízda jsou budky opatřovány širokým límcem z plechu, který šelmě nedovolí došplhat až ke vletovému otvoru. Více podrobností naleznete na stránkách věnovaných ochraně sov a dokumentujících tuto ochranu v praxi: www.sova.tyto.cz

Pasti na sovy

Více než polovina mláďat se nedožije dospělosti, a stejně jako je tomu u podobně žijících sýčků, lze mnoha úmrtím zabránit. Nezkušené mladé sovy totiž snadno utonou v nezakrytých nádržích, nebo nedovedou vylétnout z pasti, kterou představuje komín nebo jiné vertikální potrubí. Všem těmto nehodám mohou zabránit mříže a poklopy. V současnosti jsou na vině také srážky nezkušených mladých sov s auty. Tady je prevencí pouze opatrná a pozorná jízda. Pro všechny sovy, a nejen pro ně, jsou pak velkou hrozbou pesticidy a jedové nástrahy na hlodavce.