Výživa těch nejmenších
Do 3 týdnů věku obstarává výživu výhradně matka pomocí mateřského mléka. Výjimky jsou v případě ztráty feny nebo neschopnosti uživit příliš početný vrh. V takových případech nastupuje obětavý člověk s umělou výživou. Dnešní nabídka trhu komerčních náhražek je široká a pro výživu vhodnější, než doma upravované kravské mléko (složení kravského mléka x mléka feny - sušina 12,7 x 23 %, bílkoviny 3,3 x 8,1 %, tuky 4 x 9,8 %, laktóza 5 x 3,5 %). Umělou výživu o požadované teplotě podáváme co 3 hodiny, tedy 8x denně lahvičkou s dudlíkem. Po každém krmení je nutná jemná masáž bříška. Přibližně za 10 dní štěňata zdvojnásobí svou porodní hmotnost.
Od 3 týdnů věku předkládáme mléko i v misce a zároveň začínáme štěňátka přikrmovat pevnější potravou. Krmiva by měla být měkká a dobře stravitelná, vhodné je lehce vařené mleté maso, vejce (především žloutek), tvaroh, ale i mletá zelenina (mrkev). Z průmyslových krmiv volíme spíše ta šťavnatá, granule je nutné namáčet.
Odstav
Odstav štěňat probíhá většinou v 8 týdnech věku, u početných vrhů a horší kondice feny i dříve. Nový majitel by měl dodržet stejný způsob krmení po určitou dobu. Štěňata mají velmi citlivý zažívací trakt a už jen přechod do nové rodiny je pro ně velmi stresující. Pak už záleží na majiteli, jaký způsob krmení zvolí. Štěňátka krmíme několikrát denně (5-6 x), přičemž tato frekvence se s věkem snižuje až na 2 jídla za den.
Fáze intenzivního růstu
bernský salašnický pes - štěně
Do věku 5-6 (8) měsíců prochází štěňata intenzivním růstem. Potřeba energie je zde až dvojnásobná ve srovnání s dospělým zvířetem. Stejně tak mají vyšší požadavky na kvalitní bílkoviny a tuky. Tady je však nutné rozdělit štěňata dle jejich velikosti v dospělosti. Malá a střední plemena ocení přibližně 30 % bílkovin a 20 % tuku v sušině krmiva, velká (nad 25 kg v dospělosti) a obří (nad 60 kg) plemena potřebují omezit obsah energie, případně i bílkovin, tedy přibližně 23-28 % bílkovin a 12-16 % tuku v suchém krmivu.
Vyšší obsah bílkovin sám o sobě nevadí, vadí až v kombinaci s vyšším obsahem energie. V takovém případě štěňata rostou překotně rychle a na mladou kostru se nabaluje halda těžkých svalů, mnohdy i tuků, která může způsobit až “deformaci” kostí a kloubů. U těchto plemen je charakteristický zvýšený výskyt vývojových onemocnění kostry (dysplazie kyčelního kloubu a loketního kloubu, osteochondróza, aj.). Tato onemocnění jsou často předurčená geneticky, nicméně správnou výživou dokážeme zmírnit stupeň postižení a tím i utrpení zvířete.
Kromě energie a bílkovin je nutné hlídat vápník a jeho skutečné množství, které zvíře dostává. Optimální koncentrace vápníku v suchých krmivech je přibližně 0,8-1,2 % pro štěňata velkých a obřích plemen, při vyšším obsahu energie může být vápník i vyšší. Některá komerční krmiva určená pro štěňata těchto plemen jej však mají až příliš nízký či vysoký!
Dřívější doporučení přidávat vápník ke komerčním krmivům je dnes možné považovat za hrubou chybu. Bez znalosti skutečné potřeby bychom se tomu měli raději vyhnout, nadbytek vápníku významně škodí (zvyšuje riziko vzniku osteochondózy, narušuje osifikaci kostí apod.). Lehce zvýšené nároky na vápník jsou v období výměny zubů, která je ukončená v 7 měsících věku.
Fáze pomalejšího růstu
Od 6. do 12. měsíce věku (u obřích plemen až do 24. měsíce) intenzita růstu klesá a tím klesají i nároky na energii (cca 1,2 násobek potřeby energie dospělého jedince) a živiny. Kostra se dotváří a zpevňuje, modeluje se svalstvo. V 1 roce tak u většiny plemen můžeme přejít na krmivo pro dospělá zvířata.
U velkých a obřích plemen psů bychom měli vývoj hmotnosti a růst sledovat bedlivěji. Pro lepší orientaci mohou posloužit růstové křivky pro dané plemeno a sledování tělesné kondice. V dnešní době nejsou štěňata s nadváhou výjimkou a my jim tak zaděláváme na řadu problémů. Nebojte se prodiskutovat růst a výživu s vašim ošetřujícím veterinárním lékařem. Minimálně u každého očkování či procházky kolem veterinární ordinace zkontrolujte jeho hmotnost a rozložení svalů a tuků na těle.