Nezáleží na tom, zda kurník postavíte ze dřeva či z cihel nebo zda ho třeba vytvoříte ze staré kůlny. Stěžejní je, aby podlahou nepronikala vlhkost. Kurník musí být zespodu dobře izolovaný, v ideálním případě bude stát na podezdívce nebo sloupcích. Slepice se ochotně naučí vstupovat dovnitř po žebříčku, jejich průchod může být malý. Do kurníku ale musíme mít dobrý přístup i my sami, neboť ho budeme čistit a doplňovat slepicím krmivo.

Kurník nemusí být nijak veliký, pokud tu slepice jen přespávají, na jeden metr čtvereční se vejdou až čtyři kusy. Pokud jde však o hřady, každá slípka by měla mít pro sebe úsek v minimální délce 25 cm. Hřady umístíme do výšky půl metru nad zemí v rozestupu 40 cm tak, aby zadní hřady byly výše než přední. Slepicím to vyhovuje, samy si obsadí nižší či vyšší pozice podle hierarchie v hejnu.

Do nejzažšího, klidného koutu umístíme kukaně nebo slaměná hnízdečka, kde slepice budou moci nerušeně snášet vajíčka. Pokud se tu budou cítit příjemně a bezpečně, nebudou mít důvod zanášet jinam. Hnízd nemusí být mnoho, v jednom se mohou střídat 3 až 4 slepice.

Při stavbě kurníku musíme myslet na funkční větrání. Zajistí nám ho menší otvory zakryté pletivem - alespoň jeden u podlahy a jeden u stropu. Na slepice však nesmí jít průvan, takže by tyto otvory neměly být umístěny naproti sobě ani přímo u hřadů či kukaní. Zasklené okno je pak nutné kvůli přístupu světla během zimního období, kdy se obyvatelky kurníku choulí uvnitř i přes den. (Zdroj: ceskykutil.cz)

Jestliže slepičí obydlí stojí pod stromy, je přirozeným způsobem chráněno proti letním vedrům i zimním větrům. V opačném případě bude lepší stěny kurníku zaizolovat. Nejlevnější je polystyren, který by ale nikdy neměl zůstat slepicím odhalen - rády do něj klovou, až ho celý rozklovou.

Slepice bohužel není kočka, a tak se nikdy nenaučí chodit na "píseček". Trus zanechá všude. Menší kurníky lze vybavit výsuvným trusníkem, který se snadno vyjme a vyčistí, větší je třeba pravidelně vymetat. Vrstvička dřevěného popele na podlaze nám práci usnadní. Do jednoho z koutů naneseme popele více, je možné ho smíchat i s jemným pískem a vápennou omítkou. Vznikne tak popeliště, které slepice vnímají podobně jako lázně - zbavují se v něm parazitů a čechrají si tu peří, zkrátka se zde "hážou do gala".

Na zimu je vhodné podlahu pokrýt slaměnou podestýlkou, jež slepicím v mrazech nahradí trávu a trochu je zahřeje.

Pro bezpečnost slepic je klíčové, aby se kurník každý večer pečlivě uzavřel a neměly sem přístup kuny či jiní predátoři. Za tímto účelem můžeme zapojit i vyspělou techniku - časovač nebo fotobuňku, která dvířka otevře a zavře v reakci na rozbřesk a stmívání. (Zdroj: www.nazeleno.cz/)