Leguánovec či leguán obojkový (Crotaphytus collaris), patřící do čeledi leguánovitých, se vyskytuje v několika poddruzích odlišujících se zbarvením a délkou, která se pohybuje od 20 do 35 cm. Leguánovci mohou být zelení, hnědí či žlutí, často s tmavými pruhy a světlými skvrnami na těle a charakteristickým černobílým límcem kolem krku.
leguánovec obojkový (Crotaphytus collaris)
Kousek kamenité pouště
Tito ještěři obývají polopouště a skalnaté oblasti severního Mexika, Utahu, Arizony, Texasu a Missouri. Žijí v suchých, kamenitých oblastech, kde teplota přes den vystupuje až k 50 °C, v zimě naopak klesá i pod bod mrazu. Podle toho musí vypadat jejich stepní terárium.
- Teplota by se měla vytvářet gradient od 25 až 35 °C, v nejteplejším bodě pod lampou až na 45 °C. Leguánovci se rádi vyhřívají na sluníčku, které jim v teráriu nahradíme speciální žárovkou s denním spektrem.
- V noci necháme teplotu poklesnout na 20 °C.
- V teráriu nesmí chybět chladnější, tmavé úkryty pod kameny. Ty musí být stabilně ukotven – nejlepší je maltou spojená skalka.
- Vrstva písku by měla být alespoň 15 cm vysoká. V části terária je vhodné instalovat i podlahové topení, které písek vyhřívá (v gradientu od 20°do 40°C).
- Do písku zapustíme mělkou misku s vodou, kterou denně měníme. Každý den terárium či jeho část porosíme odraženou vodou.
- Správnou výměnu vzduchu zajistí vhodně umístěné větrací mřížky.
Mírumilovný, ale zprvu nedůvěřivý ještěr
obrázek z archivu ireceptar.cz
Vyplašení leguáni si zpočátku mohou ublížit nárazem do skla. Obložíme jej proto korkem.
Leguáni obojkoví jsou aktivní ve dne. Jsou poměrně plašší, dají se však při troše trpělivosti a citlivém přístupu snadno ochočit. Než ale klidným chováním získáme jejich důvěru, mohou ze strachu citelně kousnout – vždy jde však o obranu ze strachu. V ohrožení zvířata také zvedají ocas a snaží se uniknout. Ochočený ještěr již nikdy chovatele bezdůvodně nekousne.
Leguánovci jsou družní
Leguánovce chováme ve skupinkách nebo v párech, které jsou u těchto sociálních a komunikativních ještěrů velmi pevné.
Jeden pár potřebuje prostor nejméně 100x50x50 cm, raději však větší, neboť se jedná o zvířata velmi čilá a pohyblivá. Čím více prostoru jim poskytneme, tím spíše budou moci rozvinout své přirozené chování. Dovedou hbitě skákat, nebo se pohybovat pouze na zadních nohách. Lze je chovat i ve společných teráriích s většími leguány, například rodu Sauromalus.
Pestrý jídelníček
obrázek z archivu ireceptar.cz
Potravu předkládáme třikrát týdně. Stačí takové množství, které leguánovci zkonzumují do druhého dne.
Leguánovce krmíme myšími mláďaty, potřebují však také zpestření v podobě hmyzu (cvrčci, zavíječi a další), a ovoce a nenadýmavé zeleniny. Potravu obohacujeme vitaminovým a minerálním přípravkem pro plazy.
Mláďata je třeba krmit denně, potravou odpovídající velikosti (zprvu drobným hmyzem bez tuhých krovek). Mláďata na rozdíl od dospělých ještě nemají vycvičený odhad a příliš velkým soustem by se mohla zadusit.
Rozmnožování
Leguáni obojkoví se rozmnožují se poměrně vzácně, pouze tehdy, když jim je poskytnuto dvouměsíční přezimování při teplotě 15-18 °C.
- Dospělý sameček se od samičky pozná podle rozšířeného kořene ocasu, výraznějšího zbarvení (červeného břicha a tyrkysového hrdla), silnějšího těla a větší hlavy. Březí samičku poznáme podle oranžovočervených skvrn a pruhů na krku.
- Od jara do léta pak samička snáší snůšky, pro každé vajíčko hloubí samostatnou jamku.
- Vejce se inkubují ve vlhku při teplotě 30 °C, mláďata vylíhlá za 50-55 dní přijímají drobný hmyz. Dospělosti dosáhnou po roce.
