Dobrá vejce od slepic, které netrpí celý život v klecích, jdou na odbyt

Lze se uživit prodejem ze dvora? Co vše musíme splnit při prodeji vajec masa, mléka?

Prodej přebytků z vlastního hospodářství může být přivýdělkem i obživou. Základem jsou ale nejen chovatelské dovednosti, ale i znalosti předpisů a ekonomická rozvaha.

Rozšiřujeme domácí chov králíků, slepic a ostatní drůbeže, plánujeme pořídit si prase, kozy, ovce a zároveň přemýšlíme, zda bychom vejce, maso, mléko a mléčné výrobky nemohli prodávat. A zda by nás to uživilo místo zaměstnání.

králíci mají velmi dietní masokrálíci mají velmi dietní masoAutor: Archiv ireceptar.cz

Jak a kolik lze prodávat?

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Maximální roční množství produkce drůbeže je dva tisíce živých krůt, hus nebo kachen, pro ostatní drůbež je limit deset tisíc kusů ročně. Obdobně je určen i prodej medu, zvěřiny a syrového mléka.

Je možné živit se prodejem ze dvora? Ve smyslu současné legislativy (Zákon 166/1999 Sb., veterinární zákon § 27a a vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství) jednoznačně ano:

  • Chovatel má výše uvedenými zákony a vyhláškami povolen prodej zabité, vykrvené, vyvrhnuté, očištěné a nenaporcované drůbeže v množství deseti kusů týdně.
  • Dále pak chovatel může prodávat stažené a zabité králíky s neoddělenou hlavou, také v množství deseti kusů týdně.
  • Stejně tak je možné prodávat čerstvá vejce v množství šedesáti týdně každému jednomu spotřebiteli.

Maso ani vejce nesmí být kupujícím dále distribuovány. To znamená, že se můžu postavit na tržišti a prodávat náhodným zákazníkům, můžu prodávat svým stálým zákazníkům přímo ze dvora, můžu dodávat drůbež, králíky a vejce do nejbližší prodejny potravin, která je musí prodávat odděleně od ostatního zboží (samostatný chladicí box), ale produkci nesmím prodat překupníkovi či dodávat třeba do kuchyně restaurace.

kozí mléko je pro lidský organizmus lépe stravitelné než kravskékozí mléko je pro lidský organizmus lépe stravitelné než kravskéAutor: Archiv ireceptar.cz

Hygienické předpisy

Pro prodej mléčných výrobků, jatečně opracovaného masa, polotovarů, masných výrobků, ale třeba i moštů, marmelád, ovocných sirupů a tak dále je nutné i v domácích podmínkách splňovat příslušné hygienické, stavební a veterinární předpisy platné pro domácí jatka, mlékárny či výrobny potravin. Viz vyhláška č. 128/2009 Sb.

Lze se tím ale uživit? Aneb rozvaha o prodeji vajec

Nevím. Představa „uživení se“ je velice individuální. Nejsem schopna udělat obecnou ekonomickou rozvahu. Neuvažujme o prodeji výrobků, zůstaňme „jen“ u toho nejjednoduššího, nejsnazšího a v drobnochovech nejrozšířenějšího. Vajec:

  • Jak velké hejno mohu mít? Mám dvorek pro deset slepic s kohoutem, nebo obrovský výběh s menší halou pro tisícovku vyšlechtěných nosnic?
  • A jaké mám pro ně zdroje krmiva? Kupuji vše, nebo mám vlastní obilí a dokupuji jen slepičí potravinové doplňky?
  • Pro obnovu hejna si líhnu svépomocí, nebo kupuji kuřata?

Dobrá vejce od slepic, které netrpí celý život v klecích, jdou na odbytDobrá vejce od slepic, které netrpí celý život v klecích, jdou na odbytAutor: Archiv ireceptar.cz

Připomínám, že slepice nosného typu, je jedno jestli finální hybrid nebo čisté (lehké) plemeno, začíná snášet plus minus ve dvacátém čtvrtém týdnu věku a že musí být od prvního dne života kvalitně krmeno.

  • obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

    Velkochovy vyřazují nosnice po prvním snáškovém cyklu, drobnochovatel nejpozději po třetím snáškovém cyklu.

    V prvním snáškovém cyklu v ideálních podmínkách slepice snese přibližně dvě stě osmdesát vajec. V domácím chovu bez uměle řízeného světelného dne a bez vytápěného kurníku je produkce vajec samozřejmě nižší.
  • Ve druhém snáškovém cyklu snáška poklesne zhruba na dvě stě vajec, ale zvětší se jejich velikost.
  • Ve třetím snáškovém cyklu snáška opět klesá, asi na sto padesát vajec za cyklus – slepice nese ob den, ob dva dny.

Naplánované musí být vše, i likvidace podestýlky

Dále se musím rozhodnout, jestli chci mít hejno složené ze stejně starých ptáků (praxe velkochovu), nebo věkově různorodé.
Vím kolik čeho a kde, vím jak, čím a za kolik krmit. Jsem ale stále na začátku rozvahy. Kam budu vyvážet znečištěnou podestýlku? Budu ji kompostovat? Budu ji nějak jinak likvidovat? Je to nebezpečný odpad a nakládání s ním řeší Zákon o ochraně podzemních a povrchových vod. Mrva a trus jsou navíc možným zdrojem nákazy, takže na ně pamatuje i veterinární zákon.

Vajíčka lze prodávat na trzíchVajíčka lze prodávat na trzíchAutor: Archiv ireceptar.cz


Veterinárné péče

Jak budu postupovat, když mi hejno onemocní? Poznám příznaky salmonelózy či kokcidiózy hned v počátcích, nebo se začnu divit nad hromadným úhynem. Mám svého stálého veterináře? I když dokáži diagnostikovat problém, léčivo je vázáno na veterinární recept…

Kolik, komu, kde a za kolik prodám?

Kolik, je jasné – maximální množství je uvedeno v prvním odstavci, ale pravděpodobnější bude „vše, co nejsme schopni sami spotřebovat“. Komu – i to je již výše naznačeno. Spoléhat se na to, že dám inzerát do místních novin a zákazníci mi utrhnou ruce, nevede k úspěchu. Buď již mám zajištěný odbyt (třeba kamarádi, spolupracovníci či známí rodinných příslušníků), nebo se musím za zákazníkem vydat na tržiště. A jsme zase v houštině předpisů a nařízení. V každém případě je dobré se podívat na „řád tržiště“ a pak na hygienické předpisy vážící se na prodej syrového masa a čerstvých vajec. A za kolik prodávat? Za tolik, kolik je zákazník ochoten zaplatit.

Danit, či nedanit, tutlat, přiznat?

Nejjednodušší je zapamatovat si, že bez daňové povinnosti je vše, co prodám do dvaceti tisíc korun za rok. Je celkem jedno, jestli si jednotlivé prodeje píši do notýsku, nebo vedu pokladní deník a dávám kupujícímu účtenku a sobě si zakládám příjmový lístek. Do dvaceti tisíc ročně se mne daně netýkají. Pokud mám tržbu vyšší, podávám daňové přiznání. A dokladuji výdaje. Za krmivo, na obnovu zařízení, za veterinární péči, za obnovu chovu… Daň je mi pak vyměřena ze vzniklého zisku.

danit či nedanitdanit či nedanitAutor: Archiv ireceptar.cz

Je tedy možné se uživit prodejem za dvora?

Na otázku si musí odpovědět každý sám poté, co poctivě zváží všechny své možnosti. V dobách první republiky byla vesnice prakticky soběstačná, živila přilehlé město rostlinnou i živočišnou produkcí, pravidelně se konaly trhy a legislativa lidi nesvazovala jako dnes. Tenkrát bylo běžné vícegenerační soužití pod jednou střechou, kdy minimálně jeden člen rodiny chodil do zaměstnání mimo dům, takže hospodářství a pravidelný příjem z něj zabezpečoval rodině jistotu úhrady pravidelných plateb a tvorbu rezerv pro nemoc a další nečekané výdaje. Možná i to by mohla být inspirace pro dnešek.

Akční letáky