obrázek z archivu ireceptar.cz

Maranska: slepice, která snáší čokoládová vajíčka

Vajíčka mohou být nejen bílá, okrová a kropenatá, ale také zbarvená jako čokoláda. Snášejí je slepice, které mají i další zajímavé vlastnosti. Mají velmi dobrou nosnost, pěkný vzhled a příjemnou povahu. Jejich chov v Česku však není běžný.

Maransku, plemeno pocházející z Francie, do České republiky přivezl přední odborník na chov drůbeže Ing. František Šonka, současný předseda Klubu chovatelů maransek. Uznávaným chovatelem je ale také Petr Albrecht ze Srb. Je držitelem mnoha čestných cen, včetně titulu Vítěz plemena, který získal na celostátní výstavě s mezinárodní účastí v Praze. Titul ho potěšil, ale stejnou radost měl z hodnocení německého posuzovatele, který prohlásil, že jeho maransky jsou na stejné úrovni jako drůbež německých chovatelů. A ti, jak známo, patří v Evropě k nejlepším.

Pilné a klidné nosnice

„Původně jsem choval vlašky, ale chtěl jsem jiné nosné plemeno. Při prohlížení katalogu mě zaujaly právě maransky. Je to slepice velká, klidná, v hejnu nekonfliktní a výborná nosnice. Vzorník uvádí snášku 180 až 200 vajec ročně, při řádné péči však snáší víc. Slepice mě upoutaly i nevšední barvou vajíček – jsou čokoládová až tmavě načervenalá. A slepice jsou také velice shánlivé. Například vlašky zalezou do kurníku, jak se začne stmívat, ale maransky hledají potravu dál. Z výběhu je musím zahnat,“ vypočítává jejich přednosti pan Albrecht.

pan Albrecht se svým šampionempan Albrecht se svým šampionemAutor: Archiv ireceptar.cz

Přirozená strava je dle chovatele nejlepší

Zajímavé je, že není zastáncem krmení slepic směsí pro nosnice. Aby totiž slepice snesla rekordních 280 až 300 vajec ročně, musí být tyto směsi plné hormonů. Ve svém programu prosazuje takzvané statkové krmivo, kdy před umělými krmivy dává přednost „obyčejnému“ zrní a hlavně zelenému krmení, především trávě, kopřivám, vojtěšce, řebříčku a dalším bylinám. Důvod je prostý: kvalita vajec a barva žloutku. Chovatel se Srb ujišťuje, že když srovná vajíčko od slepice krmené zeleným a slepice krmené nosnou směsí, je to jako nebe a dudy. Žloutek je v prvním případě zřetelně oranžový a bez chemických přídavků. Tento způsob výživy se odráží i na barvě a lesku peří slepic.

Kvalita chovu

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

V ČR se maransky objevují v černoměděné barvě. V zahraničí se však vyskytují i černostříbrné, černé, bílé a kolumbijské. Vedle velkého plemena existuje i zakrslá forma.

„Maransky se u nás už vyskytují, ale mnohé chovy dosahují příbuzenského charakteru, protože se kříží mezi sebou kohouti a slepice ze stejného hnízda. A to je cesta, která může vést do pekel. Málokdo je ochoten zaplatit za kohouta 80 až 100 eur. Protože mám rád krásná a zdravá zvířata, přivezl jsem si kohouty z Německa a z Francie. V současné době chovám čtyři kmeny a tím se snažím vyšlechtit co nejkvalitnější jedince. Začínal jsem jako každý jiný. Koupil jsem si dvacet vajíček, z kterých se vylíhlo osm slepiček. Ostatní byli kohoutci. Rozdíl pohlaví je diktován přírodou, protože v ní víc hynou kohouti než slepice. U kuřátek maransek rozeznáte pohlaví až tak po dvou měsících. Kuřata jsou černá se žlutými znaky a už od malička mají na nohou peří, protože dospělá slepice má na běhácích rousy,“ upozorňuje pan Albrecht.

vejce jako z čokoládyvejce jako z čokoládyAutor: Archiv ireceptar.cz

Příliš časná nosnost není žádoucí

Odborné knihy uvádějí, že tyto slepice začínají snášet vejce později, až mezi šestým a osmým měsícem. Slepičář ze Srb tyto zkušenosti neměl a radoval se, že maransky začaly nést už v pěti měsících. Ale to nebylo dobře, protože vejce byla menší. Právě kvůli tomuto problému se chovatelé snaží maransky „držet“, aby brzo nesnášely. Jak se to dělá? Skladbou krmiva. Slepice se nesmějí provokovat směsmi, které nosnost povzbuzují. Krmí se pouze ječmenem, ječným šrotem a zeleným.

Výkonnost s věkem slepice klesá

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Maransky snášejí vejce se silnější skořápkou, do kterých by neměly proniknout bakterie salmonely.

Petr Albrecht ponechává v chovu nosnice dva roky. Vysvětluje, že v prvním roce nesou nejvíc, druhým rokem snáška nepatrně poklesne, ale třetím rokem už jde rapidně dolů. Ale protože slepice chová i pro výstavní účely, má v hejnu i maransku čtyřletou. Na jedné z výstav obdržela čestné ocenění a z jejích vajíček se pořád líhnou typově dobří jedinci. Kohouta, který rovněž nese typové znaky, drží u hejna až pět let. Ale je potřeba vědět, že od třetího roku je jeho plodnost nižší. Už nebude osmdesáti, ale třeba jen čtyřicetiprocentní.

Akční letáky