obrázek z archivu ireceptar.cz

Mravenci pěstují houby stejně jako my. Ale umí to mnohem lépe…

Mravenci začali zahradničit dříve než lidé, houby v podzemní pěstují již miliony let a jejich technologie budí úžas.

Mravenci pěstují houby podobným způsobem, jako my pěstujeme žampiony. Kdo se od koho inspiroval, je však jasné. Mravenci začali možná již před 50 miliony let a jejich pěstitelské dovednosti jim můžeme jen závidět. Na kompostu z pečlivě vybraných listů pěstují druh houby, který si sami vyšlechtili. Velké dělnice běhají s těžkým nákladem, menší materiál stříhají, nejmenší prolézají houbovými vlákny a záhonky neúnavně ošetřují. Mimo jiné i „pesticidy“, které si samy vyrábějí.

Proč pohřbívají trávu a listí?

Listí a trávy je kolem mravenišť hojnost, ale mravenci tuto zelenou hmotu neumějí strávit. Když ji však použijí jako substrát k pěstování hub, získají výtečnou potravu. V pěstování nejsou žádní troškaři. Do mraveniště mohou za den nanosit tolik trávy, kolik by spořádala jalovička za den pastvy. Mravenci zvaní střihači okrajují listy ze stromů tak usilovně, až je celé odlistí.

Mravenci rodu Atta nosí do hnízda rozstříhané listyMravenci rodu Atta nosí do hnízda rozstříhané listyAutor: Archiv ireceptar.cz

Za sezonu obyvatelé jednoho mraveniště natrhají a nasbírají až tunu rostlinného materiálu. Na úrodných pastvinách Jižní a Střední Ameriky mravenci rodu Atta a Acromyrmex způsobují značné škody při chovu dobytka a pěstování stromů. Tito mravenci budují obrovská podzemní mraveniště, ve kterých mohou pracovat miliony dělnic (neplodných samiček). Jinak jsou ale mravenci pěstitelé v přírodě velmi užiteční. Dopraví do půdy spoustu rostlinného materiálu, čímž ji zúrodňují. Stavební činností také půdu účinně provzdušňují. Pěstovat houby umí kolem dvou set druhů mravenců.

Osmý div světa

„Střední část podzemního mraveniště měří až 10 m v průměru a metr pod povrchem ji obepíná okružní tunel fungující jako vnější okruh městské dopravy. Ze všech stran se do něj paprskovitě sbíhají tisíce přístupových tunelů, které vyústí na povrch až 25 i více metrů od hnízda. Jsou to podzemní zásobovací tepny. Ke hladině spodní vody, do hloubky až 30 metrů, mohou vést vertikální chodby sloužící jako studny. Dovnitř z okružního tunelu vedou chodby do pěstíren hub. Ty jsou vedle mízy z ukrajovaných listů jedinou potravou všech obyvatel podzemní metropole,“ popisuje stavby jihoamerických mravenců entomolog Jan Žďárek ve své knize Hmyzí rodiny a státy (Academia), pojednávající o fascinujícím životě společenského hmyzu.

Pod pochodujícími kousky listů se skrývá mravenecPod pochodujícími kousky listů se skrývá mravenecAutor: Archiv ireceptar.cz

Mravenci vyšlechtili nový druh houby

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Na houbě závisí život celého druhu. Mravenčí královny si dokonce berou kousek podhoubí na zásnubní let.

Mravenci brání vyrůstání plodnic z podhoubí, proto byla jejich houba dlouho obestřena tajemstvím. Nakonec vědci zjistili, že se jedná o druh, který jinde než na mravenčích zahrádkách neroste. Mravenčí houba, příbuzná žampionům a bedlám, dostala jméno bělohnojník paličkonosný (Leucocoprinus gongylophora). Místo plodnic houba tvoří paličkovité výrůstky, gongylidia, a skladuje v nich výživné látky. Právě těmi se mravenci živí. Je možné, že v průběhu milionů let mravenci vyšlechtili již několik nových odrůd houby.

Linka na zpracování rostlinného odpadu

Mravenci houby pěstují na rostlinném kompostu, ve kterém mizí tráva a listí z širokého okolí mraveniště. Stříhat listy a stébla není snadné, dělnicím se časem otupí kusadla. Pak slouží jako nosičky, zatímco stříhají mladší kolegyně. Dělnice neberou zavděk jakýmikoli listy, druh a kvalitu pečlivě vybírají. Houby nepěstují na listech s vysokým obsahem fytoncidních látek, které by jim mohly škodit – s malým podílem si ale houba poradí. „Schválené“ kousky zeleně mravenčí kráječky a nosičky označí pachovou značkou. Bez ní by stráž u vchodu do mraveniště náklad dál nepropustila.

Mravenci Atta, takzvaní střihači listůMravenci Atta, takzvaní střihači listůAutor: Archiv ireceptar.cz

Houbárny pod zemí

A jaké je tajemství úspěšného mravenčího pěstování uvnitř mraveniště? Každá sorta dělnic má na starosti jinou část výrobního procesu. V mraveništi pracují dělnice drobné a šikovné. Často jsou mnohonásobně menší nežli střihačky a nosičky, které neustále běhají maratony s těžkým nákladem.

  • Dělnice kousky listů či trávy olížou a tím je očistí od bakterií a spor plísní.
  •  Rozkrájejí je na miniaturní kousky.
  •  Další dělnice kousíčky ještě pečlivě rozžvýkají.
  •  Poslední pracovnice v řadě přidají trávicí enzymy, naočkují hmotu podhoubím a uloží ji do záhonů.
  • Maličké dělnice zahradnice se o houbové záhony pečlivě starají a plejí vše, co do nich nepatří. Nežádoucí druhy hub či plísní odstraní hned v zárodku. Procházejí celým záhonem a ošetřují každičké houbové vlákno.
  • Zahradnice si na hrudi pěstují bakterie, které umějí produkovat antibiotika. Jimi pak houbové kultury ošetřují.
  • Substrát, ze kterého již houba vysála všechnu výživu, odnášejí dělnice na smetiště v nejhlubších komorách mraveniště.

Mravenci tedy vynalezli i pesticidy, samozřejmě vysoce selektivní, které pěstovaným houbám ani jim samotným neškodí. Bez ošetřování by jejich záhonky zaplevelily nežádoucí plísně a parazitické druhy hub. A aby se do pěstíren nedostala nákaza ze smetišť, odpad z meziskladů odnášejí dělnice, které mají do jiných částí mraveniště vstup zakázán.

V naších zeměpisných šířkách se vyskytují mravenci chovateléV naších zeměpisných šířkách se vyskytují mravenci chovateléAutor: Archiv ireceptar.cz

Chovatelé sladkostí

V našich zeměpisných šířkách se mravenčí pěstitelé hub nevyskytují. V zimě by totiž materiál pro houbové komposty sháněli jen těžko. Na zahradách však můžeme pozorovat mravence chovatele. O své dojnice pečují, nosí je na nejlepší rostliny, chrání je před predátory. Za to se živí sladkou medovicí, výměškem plným cukrů, které mšice nespotřebovaly. Mšice, které přivykly spolupráci s mravenci, vylučují kapičku medovice na požádání, tedy na poklepání tykadlem. Rostliny však kvůli mravenčí péči o mšice trpí. Některé dokonce začaly mravencům nabízet nektar z pohárků na listech, aby je od pastevectví a ochraňování mšic odlákaly.
Někteří mravenci chovají kořenové mšice v jakýchsi podzemních stájích. A když je třeba, některé porazí i na potravu. Ti nejlepší chovatelé dokonce uchovávají vajíčka mšic v mraveništi a larvy na jaře nosí postupně na tu nejlepší pastvu.