Mít čápa „na komíně“ přináší štěstí a také skvělou společnost jednoho z našich nejkrásnějších ptáků. Ovšem čapí hnízdo je obrovská stavba a připravit mu stabilní základ není zcela snadné. Jak čápi žijí, proč jich v minulosti ubylo, jak hnízdí?
Čápa bílého (Ciconia ciconia), metr vysokého bíločerného krasavce s dlouhým červeným zobákem, nelze přehlédnout. Tento symbol idylického venkova však v polovině minulého století ze západní Evropy téměř vymizel a ve střední jeho početnost výrazně klesla. Jeho život je spjat se zemědělskou krajinou a závisí na ohleduplném způsobu hospodaření. Doplácí také na úbytek mokřadů, časté jsou úhyny na stožárech vysokého napětí (které se naštěstí postupně proměňují na bezpečnější). Poslední dobou se počty čápů mírně zvyšují, především v částech střední a východní Evropy. U nás každoročně zahnízdí přes 800 párů a doufejme, že budou hnízdit i nadále - úhyn může způsobit například plošné rozhazování jedů proti hrabošům na polích, které se staží někteří zemědělci prosadit. Ohleduplní a na budoucnost myslící hospodáři naopak sázejí na biologickou ochranu, věší budky pro dravce a sovy, instalují bidýlka, pečlivě promýšlejí osevní plány. A velkými pomocníky jsou i volavky a čápi, kteří hraboše na polích rovněž loví.
čáp bílý
Krásný pták na dlouhých nohou
Čáp bílý náleží k čeledi čápovitých (Ciconidae), jež zahrnuje 19 druhů, vyznačujících se typickou stavbou těla – dlouhýma nohama, krkem a zobákem a dlouhými a širokými křídly, které umožňují mistrné plachtění. Všichni čápovití mají i podobný způsob života – obývají otevřená stepní prostranství, hnízdí na vyvýšených místech a dlouhým obratným zobákem loví potravu brouzdajíce mělkou vodou nebo kráčejíce po souši. Většina druhů žije v tropických a subtropických oblastech a čápi, kteří se naučili žít v chladnějších koutech Země – jako je náš čáp bílý – se ke svým příbuzným do teplých krajin vracejí alespoň na zimu.
Čápi bílí se rádi procházejí otevřenou krajinou v blízkosti řek či rybníků. Dovedou lovit jak žáby a ryby v mělké vodě, tak hraboše na poli. Nepohrdnou ani ještěrkou či hadem, větší larvou hmyzu. Na zimovišti v Africe hodují na velkých hejnech sarančat.
Mistr plachtař
čáp bílý a jeho vzpřímený let
Silueta čápa je uhrančivá. Létá s rovným krkem, na rozdíl od volavky. Bílá křídla jsou lemována černými letkami, které na koncích vytvářejí roztřepený okraj. Čápi, pověstní svýma dlouhýma nohama, jsou velmi dobrými chodci i běžci, především však jsou výbornými letci a skvěle ovládají plachtění. Dovedou využívat stoupajících teplých vzdušných proudů i při dalekých tazích a „šetří“ tak síly. I proto čápi bílí při cestě na africká zimoviště nelétají přes Středozemní moře, ale přes Gibraltar či Bospor – vzduch se ohřívá pouze nad pevninou. Klidným letem s průměrnou rychlostí 45km/h překonají tisíce kilometrů až do střední či jižní Afriky, za den ulétnou i 300 km. Sledování tahu čápů bílých pokračovala i úspěšná Africká odysea, která mapovala tahy čápů černých pomocí vysílače, „batůžků“.
Čapí hnízdo může vážit tunu
obrázek z archivu ireceptar.cz
Ke sledování tahů čápů můžete nyní sami přispět. Pokud spatříte na jaře prvního čápa bílého, podělte se o svůj zážitek v projektu Jaro ožívá. Jde o originální způsob sledování ptáků: Na adrese http://www.springalive.net/, do jednoduchého formuláře zaznamenáte vaše první pozorování čápa bílého. Kromě něj se sledování týká i vlaštovky, kukačky a rorýse.
Čápi hnízdí vždy v bezpečné výšce, kam na ně žádný nepřítel nedosáhne. Ať už na stromě, na komíně, nebo nověji na sloupu elektrického vedení.
- Místo vybírá samec, který se ze zimoviště vrací obvykle dříve (přesto, že jsou páry většinou celoživotní). Bez meškání započne se stavbou velikého hnízda z větví a drnů, které může čapí pár používat i v dalších letech. Každým rokem jej pak ještě zvětší. Za desítky let dosáhne hnízdo úctyhodných rozměrů a může vážit až tunu.
- Samice klade tři až pět vajec, které se vylíhnou po měsíci. S prvními náročnými leteckými pokusy začnou mláďata až ve stáří dvou měsíců a zcela se osamostatní ještě o týden či dva déle. Do té doby je starostliví rodiče učí všemu, co budou pro život potřebovat.
- Čápi zcela dospívají až ve třech letech, do „svatby“ se také nijak nehrnou. Poprvé zahnízdí většinou ještě o pár let později. Z toho plyne, že čáp bílý musí mít poměrně dlouhý život – až přes třicet let, jak ukázaly nálezy kroužkovaných jedinců. V zajetí byl zaznamenán dokonce úctyhodný věk 48 let.
čáp bílý a jeho hnízdo
Umělé podložky pro čapí hnízdo
Čápům můžeme nabídnout základ hnízda. Jde o technicky poměrně náročnou záležitost, ale pokud podložku využijí, zůstanou místu věrní po další desetiletí.
- Podložka musí být velmi bytelná a trvanlivá, ideálně s mírně zvýšeným okrajem. V průměru musí mít alespoň 1,5 m.
- Umístěna musí být stabilně alespoň 8 m nad zemí. Podložky se dávají na speciální konstrukce, vyřazené sloupy, vhodné střechy, nepoužívané komíny.
- Na komín, který je v občas provozu, je možné nasadit nejméně 1,5 m vysokou železnou konstrukci, na niž se podložka umístí.
- Připravovat čápům podložky na hnízda má smysl především poblíž místa, kde hnízdo dříve bylo a nyní být již nemůže, a v oblastech s výskytem čápů a dobrou potravní nabídkou.
Čápy naláká i základ hnízda ze spletených větví, prutů a drnů. Někdy je třeba počkat i více let, než si čápi hnízdo najdou a začnou jej používat. Pak se však každoročně vracejí. (Po více letech je pak někdy třeba hnízdo snížit, aby nebyla ohrožena nosnost konstrukce, což je ovšem práce pro hasiče a vysokozdvižný vozík).
