Dnes se můžete setkat se psem téměř kdekoliv. Je totiž častým společníkem nejedné rodiny. Každý pes vždy potřebuje ke svému kvalitnímu životu i řádný výcvik. Mohou však nastat nepředvídatelné situace, kdy by mohlo dojít i na pokousání člověka. Máme pro vás 5 plemen, od nichž by mohlo být nejvíc ohrožující na zdraví.

Podívejte se na video o nejnebezpečnějších psech:

Zdroj: Youtube

Co vlastně psa ke kousnutí vede?

Pokousání od psa není žádná legrace, často jde o velmi nebezpečná zranění. Někdy může jít o hájení svého místa mezi ostatními psy nebo obrana před cizími lidmi. Ohrožující je u psa stresová situace, jako například strach, bolest a nemoc, které ho často mohou snadno nečekaně vyprovokovat k obrannému instinktu kousnutí. Často se jedná i ochranu mláďat. Na která plemena si dát raději pozor?

Tosa inu

Jedná se o japonské plemeno, které bylo původně využíváno pro psí sumo zápasy a objevovalo se zde již ve 14. století. Jeho současná podoba vznikla během 19. století na ostrově Shikoku v provincii Tosa. Kolem roku 1872 začalo křížení shikoku inu s buldoky, roku 1874 byl přikřížen mastif a o dva roky později německý ohař.

Počátkem 20. století došlo ještě ke křížení s německou dogou, bulteriérem a bernardýnem. Zhruba od roku 1925 je toto plemeno ustálené a v roce 1930 bylo uznáno oficiálně. V současnosti jsou tito psi v Japonsku využíváni často jako policejní psi k vyhledávání drog a hlídání hranic.

Jeho šlechtění mělo za následek, že je poměrně velký. Jeho velké čelisti mají takový stisk, že lehce rozdrtí kus borovicového dřeva. Na druhou stranu se jedná o velkého ochranáře, který miluje své páníčky. Jen musí být řádně vycvičen. Ve spojeném království je například dokonce zakázaný.

Bordeauxská doga

Tento pes patří mezi nejstarší plemena Francie a pochází pravděpodobně z Alanů. Jméno Alan, Alant nebo Alano bylo poprvé zaznamenáno ve 14. století ve Španělsku, a to jako označení pro velké, ale spíše lehké formy dogy. Vždy se o nich říkalo, že patří k nejnebezpečnějším, nejhorším a nejhůř ovladatelným psům.

Právě toto plemeno se často používalo ve válkách a během lovů velkých divokých zvířat. V současné době je to však jinak a jedná se o oddané, trpělivé a bystré psy. Pokud má řádný výcvik, poslouchá zpravidla na slovo. Ovšem nemá příliš v oblibě společnost jiných psů, tudíž při setkání s nimi je nutné dbát zvýšené opatrnosti, často se pak doga projevuje dominancí. Sílu skusu má tento pes podobnou jako v předchozím případě, a dokonce má největší čelist.

Cane corso

Italské plemeno cane corso pochází z Apeninského poloostrova a jeho předchůdcem byl pravděpodobně starověký římský chrt canis pugnax. Postupem času plemeno málem vyhynulo, ale v sedmdesátých letech minulého století došlo k jeho obnovení. Jedná se o typ strážného a ochranného psa, který bývá silně oddaný majitelům. Kromě toho je značně vyrovnaný, klidný, vnímavý a velmi inteligentní. Jeho skus je také poměrně silný, dá se přirovnat k bolesti jako kdyby vám někdo dal ruku do svěráku.

Bandog

Toto robustní a středně velké plemeno vzniklo křížením několika plemen jako absolutně zdravý pes a vyšlechtil si ho americký veterinář Swinford. Vzhledem k tomu, že není oficiálně uznávané, nepatří k těm nejrozšířenějším a nejznámějším rasám. Jedná se o dokonalého milovníka své smečky a skvěle vychází i s dětmi. Pokud má správnou výchovu, nebývá zbytečně agresivní a neútočí bezdůvodně. Jestliže však cítí ohrožení, jeho jednání je poměrně razantní. Plemeno je velmi bystré a inteligentní. Jeho skus je údajně silnější než u lva, takže by vám s přehledem mohl rozdrtit kosti.

Kangal

Velmi atraktivní pastevecký pes z Anatolie má v sobě velký kus hrdosti. Jeho ovčácký původ se zrcadlí i v jeho základní povaze, protože je značně teritoriální. Vždy chrání své území nebo místo svých blízkých. Plemeno mívá také často sklony být mezi ostatními psy dominantní. Často se tito psi dožívají věku i 15 let. Kousnutí tohoto psa je také značně silné, dá se přirovnat k čelisti medvěda hnědého.

Zdroje: www.dogsvets.com, www.eurodenik.cz, www.hobbio.cz