Obyčejná kočka domácí, kterou můžeme vidět na venkovských zahradách i v mnoha městských domácnostech, je milý, i když velmi svébytný společník. Její chovatel musí předem počítat s tím, že to bude ona, která ovládne celý prostor, což ale neznamená, že svému živiteli bude za cokoliv povinně vděčná.
Není pes, aby prokazovala neustále svoji lásku, je to osobnost se vším všudy. A navíc velmi dobře ví, jak velkou má převahu – jak nad chovatelem, tak třeba i nad jeho psem, o mnoho větším, než je ona sama. To všechno se skrývá v poměrně malém těle, které většinou váží kolem tří až čtyř kilogramů.
Domácí mazlíček, který zabere celé kanape? Podívejte se na video od Trend Max na youtube:
Obr ze savany
Co se pak musí doma dít, když si pořídíte jedno z těch největších plemen? Vlastně nic zvláštního. I tyto kočky mívají podobné vlastnosti a zvyky, jako ty malé. Jen je jejich trochu utajované lásky o něhy o to víc.
Jako třeba v případě kočky savanové, jejíž kocouři celkem běžně dosahují hmotnosti kolem 10 kg, ale jsou zaznamenána i třináctikilová zvířata. Jde tedy o tři až čtyři běžně velké kočky v jediném impozantním těle, zdobeném divokou kresbou.
Nic pro začátečníky
Jsou nádherné, milé a inteligentní, ale jejich chov rozhodně není pro začátečníky. Ještě více, než ostatní plemena, si tyto miciny zakládají na vlastním rozhodování. Je schopna naučit se dokonce aportovat jako pes, ale jen v případě, kdy se k tomu ona sama rozhodne.
V některých zemích je chov zvířat tohoto plemene dokonce zakázán s odůvodněním, že jde o nebezpečnou záležitost. Jde samozřejmě o názor, ale chovatelé, kteří mají savanové kočky doma, na ně nedají dopustit.
A to i přes to, že jde o velmi nákladný “koníček” Jen pořízení kotěte vyjde minimálně na třicet tisíc korun, natož pak její chov, výživa, veterinář… Ale kdo se jednou pro tohoto obra rozhodne, většinou jim propadne do konce života.
Ragdollky jsou nádherná stvoření
Mainská mývalí
Mnohem známějším a také rozšířenějším obrovským plemenem koček je mainská mývalí. Povědomí o nich má už většina lidí a jejich obliba stále stoupá. Kocour se může v dospělosti dopracovat až ke dvanácti kilogramům, kočky k sedmi.
Pokud si takového mazlíčka pořídíte, je potřeba počítat s tím, že budete mít doma zvídavého kamaráda, který bude rád ve vaší společnosti. Jeho upovídanost je pověstná, takže se nebudete cítit sami.
Ale sama se nesmí cítit ani mainská mývalí kočka, protože v takové chvíli se může začít bavit sama, a to většinou ne způsobem, který by její chovatel a nábytek ocenili. Na druhou stranu jde o nesmírně dobrosrdečné plemeno s velkou láskou ke své rodině. Mnozí její povahu přirovnávají k té psí, ale kdo ví, jak by se na takový příměr hrdé kočky tvářily.
Turecká van
O trochu menší, přesto však stále neobyčejně velká a také těžká, je vzácná turecká van, jejíž kocouři snadno překročí i sedm kilogramů. Kočičky jsou, jako u všech ostatních plemen, přece jen o něco menší, ale drobnou postavu kočky domácí rozhodně nečekejte.
Stejně jako savanová kočka, je i toto plemeno velmi učenlivé a sebejisté. Jen tak něco ji nerozhodí a z míry ji nevyvede ani fakt, že se na ni chovatel zlobí. Není to její problém, nervy si ničí páníček. Pravdou ale je, že jde o velmi aktivní plemeno, které je třeba zabavit.
Nehodí se tedy do rodiny, jejíž členové ráno odejdou z bytu a scházejí se po setmění. Takový byt by se brzy mohl stát jen a pouze kočičím hřištěm, které by si aktivní miláček upravil po svém. Jde ale o nádherné zvíře, v základu v bílé barvě. Sehnat čistokrevnou van ale u nás zatím není vůbec jednoduché.
Norská lesní kočka
Také norská lesní kočka se může hmotností přiblížit k deseti kilogramům a pocitově je její velikost ještě znásobena hustou a velmi dlouhou srstí. Jde o zvíře silné konstituce, přizpůsobené – jak je patrno již z jejího názvu – drsné severské přírodě.
Musí přežít, a to je základ všeho. V domácnosti jde ale o hravé plemeno, které udělá radost i empatickým dětem, které s takovou kočkou budou zacházet s patřičným pochopením. Vzhledem k délce chlupů je potřeba počítat s pravidelným vyčesáváním a smířit se s tím, že si na každém kusu oblečení patrně ponesete kočičí podpis v podobě několika chloupků.
Milovníkům dlouhosrstých koček ale tahle drobnost většinou nevadí. Aby se dožily co nejvyššího věku, je třeba počítat s kvalitním krmivem (což ostatně mají společné i s dalšími plemeny). Velmi podobným plemenem je pak kočka sibiřská, která má s norskou lesní dokonce společné předky, které je pojí s mainskou mývalí.
Ragdoll
Chcete opravdu velkou kočku, která se ráda mazlí a s klidem ustojí i poněkud živější rodinu? Pak bude ideální volbou ragdoll. Stoický klid je její hlavní vlastností. Nenechá se “rozhodit” ani dětmi, a dokonce ani jinými zvířaty, nevidí problém v rozumně dlouhé samotě, ale poradí si i s dětskou touhou po hře.
Její inteligence jí dovolí dokonce aportovat a chodit na procházky na vodítku. Můžeme si přát víc? Navíc jde o nádherné plemeno, které na první pohled upoutá svojí mírumilovnou nadýchanou vznešeností a aristokratickým chováním.
Nejlépe jí bude ve dvojici, ale zvládne být i jedinou vládkyní celé domácnosti. Jde o dlouhosrsté plemeno, u něhož je třeba počítat s pravidelným vyčesáváním, ale to nebývá problém. Navíc pokud budete potřebovat s čímkoliv poradit a pomoct – a hlavně když to potřebovat nebudete – upovídaná a zvědavá ragdollka bude vždy na blízku.
Rizika chování velkých koček
Chov velkých plemen koček, jako jsou Maine Coon, Ragdoll, Turecká van nebo Norská lesní kočka, má i své specifické nevýhody.
Tyto kočky potřebují více prostoru a více aktivity než menší plemena, což vyžaduje větší zásah do domácího prostředí a to je náročné pro majitele s omezeným životním prostorem. Velká plemena koček také často potřebují více potravy a speciální výživové požadavky, což vede k vyšším nákladům na jejich udržování.
Kvůli své velikosti a síle mohou některé z těchto koček také neúmyslně způsobit škody na nábytku nebo zařízení domácnosti během hraní. Dále jsou tato plemena náchylnější k určitým zdravotním problémům, jako jsou onemocnění srdce, kloubů a kostí, což samozřejmě vyžaduje častější návštěvy veterináře a potenciálně nákladnou léčbu.
Vzhledem k těmto faktorům je třeba zvážit, zda jsou podmínky pro chov velké kočky adekvátní a zda je majitel připraven na všechny aspekty péče o takto náročného mazlíčka.
Vybrali jste si i přes všechna rizika kočku, která se hodí právě k vám? Gratulujeme. Vždyť život se zvířetem je daleko bohatší a zajímavější.
Související články
Zdroje: studyfinds.org
