Pod rozkvetlou lípou nebo poblíž kvetoucí louky to hučí jako v úle. Včely se svou příslovečnou pílí pracují jako o závod. Včela musí navštívit až 1 000 květů, aby nektarem zaplnila svůj medový váček a denně to zopakuje i 60x. Výsledkem jejich snažení je neocenitelný med, který je nejen sladký, ale také plný hodnotných živin, minerálů, enzymů i vitamínů. Jaké je složení včelího zázraku?
Květová pastva pro včely
obrázek z archivu ireceptar.cz
Určitý typ medu závisí především na zdroji, odkud včely získávají základní surovinu pro jeho tvorbu. Med podle toho můžeme rozdělit na dvě základní skupiny, na med květový (nektarový) a na med medovicový (lesní).
Květový med pochází ze sladkého nektaru květů rostlin. Barva tohoto medu bývá světlá, v různých odstínech žluté a hnědé. Obvyklou součástí květových medů jsou pylová zrnka, díky nimž jsou v medu uchovány některé léčivé a povzbuzující látky. Květové medy jsou velmi lehce stravitelné. Vzhledem k vysokému obsahu glukózy rychle krystalizují. Květová snůška je na rozdíl od medovicové jistá, bez ohledu na počasí každý rok něco vykvete a včely snůšku plně využijí.
med má mnoho barev a odstínů
Výsledné květové medy se dají dělit na smíšené a jednodruhové, podle rostlin, jejichž nektar převažuje v pastvě včel. Získat čistě jednodruhový med se však nepodaří ani v ideálním případě, výsledný med je jedinečnou kombinací mnoha aktuálně kvetoucích rostlin v doletové vzdálenosti od včelích stanovišť. Přesto zkušený včelař dokáže odhadnout správný čas a vytočit plástve obsahující med s výraznou převahou jedné rostliny. Jak vzniká včelí med?
Med lipový, vřesový či akátový
Mezi nejznámější patří například med lipový, jedná se o velmi kvalitní a oblíbený med. Má
obrázek z archivu ireceptar.cz
výrazně světlou barvu, bývá zlatožlutý až čirý. Je silně cítit po lipových květech, které dodávají medu charakteristickou chuť a aroma. Výrazný je i akátový med. Jako jeden z mála medů zůstává dlouho tekutý a nemá tendenci rychle krystalizovat. Barvou je velmi světlý, jen lehce nažloutlý. Tento med se nepodaří sesbírat každý rok, strom kvete pouze dva týdny na přelomu května a června a pokud v tu dobu zaprší, akátový med se pro daný rok neurodí.
Vysoce hodnocený je i med vřesový. Má červenohnědou barvu, intenzivní chuť i vůni. Má hustší viskózní konzistenci, při zamíchání na krátkou chvíli téměř zkapalní, poté postupně opět zhoustne. Často obsahuje bublinky vzduchu. Sytou žlutou barvou je typický med řepkový. Rychle a ochotně krystalizuje a proto se hodí i k pastování. K dostání jsou i další druhy medů, pocházejících třeba z ovocných stromů, lučních květů, ale i ze slunečnic nebo pohanky.
Kde se bere medovice
obrázek z archivu ireceptar.cz
Medovicový med je také někdy označován jako lesní nebo letní. Jeho zdrojem je medovice, tekutina bohatá na cukry. Tato látka vzniká jako metabolický produkt drobného stejnokřídlého hmyzu, patří sem například mšice, mery, puklice či červci. Ti se živí mízou listnatých a jehličnatých stromů, nabodávají rostlinné stěny a z vodivých pletiv vysávají rostlinnou mízu, jejíž část použijí ke svému růstu a přebytky cukru vyloučí v podobě kapek – medovice. Medovice ulpívá na listech nebo na jehličí, kde ji včely sbírají a tvoří z ní med. Tento med obsahuje větší množství minerálních látek a stopových prvků a látek baktericidní povahy. Vzniká převážně v letních snůškách, má zpravidla ostřejší chuť a výrazné aroma. Krystalizuje velmi pomalu, jeho barva je mnohem tmavší v různých odstínech hnědé.
