Výživa, spolu s vlivy vnějšího prostředí a genetickou výbavou, jsou hlavními faktory, které ovlivňují zdraví zvířete. U geneticky přenášených onemocnění lze jen popřát šťastnou ruku při výběru zvířecího kamaráda. Vlivy vnějšího prostředí máme možnost částečně eliminovat (v noci si doma uděláme úplnou tmu na spaní, ruch velkoměsta alespoň o víkendu vyměníme za klid v přírodě, do bytu pořídíme čističku vzduchu apod.). Nejvíce však dokážeme ovlivnit to, co předkládáme k jídlu sobě a svým mazlíčkům.
O výživě psů a koček toho víme stále více a více, přičemž jako základ, ze kterého bychom měli vycházet je fakt, že matka příroda je začlenila mezi masožravce. My se jen snažíme jejich živinové a energetické nároky vyladit s jejich skutečnou pohybovou aktivitou, fází života či zdravotním stavem. Bohužel dnešní dobou hýbou nejrůznější trendy, které se postupně přenáší i na zvířata. Nad řadou z nich je však nutné se zastavit a zvážit jejich přínosy i negativa.
Zvlášť diskutabilní je vegetariánství, či dokonce veganství. Především u koček si koledujeme o vážné zdravotní problémy (onemocnění očí, srdce,…), které mohou být až fatální. A nahrazovat vše, co je pro ně přirozeně dostupné v živočišných tkáních, chemií, asi taky nebude ta pravá cesta.
Druhým extrémem je zkrmování pouze masa a vnitřností, zde hrozí tzv. sekundární nutriční hyperparatyreóza. Maso a vnitřnosti jsou velmi bohaté na fosfor, ale chudé na vápník, který je v organismu potřeba na řadu funkcí a jeho hladina v krvi tak musí být stabilní. Díky tomu dochází k odvápňování kostí a k častým zlomeninám. Dříve se této nemoci říkalo “nemoc řeznických psů”. Na dnešním trhu existuje řada krmiv, které tvrdí, že jsou kompletní (vhodná pro každodenní krmení bez nutnosti cokoliv dodávat) a přitom neobsahují žádné dodané minerály ani vitamíny, pouze maso či vnitřnosti a vývar (100 % maso). Pokud takhle budeme krmit déle než 1 měsíc, určitě se s projevy nemoci setkáme, přičemž pro zvíře je to velmi bolestivé.
Velmi běžné jsou problémy s kůží a srstí, často dané nedostatkem kvalitních tuků, vitamínů či některých minerálních látek. Výrobci kvalitních krmiv dbají na určitou pestrost surovin, která vhodněji pokryje živinové potřeby psů a koček, ale počítají také s tím, že řada živin se tepelným zpracováním, neodbornou manipulací (prodávání krmiv na váhu z jednoho pytle) může zničit. Proto není na závadu dodávat tyto látky spolu s antioxidanty, nejlépe v přírodní podobě. Chemické konzervanty a podobné mňamky zbytečně zvyšují pravděpodobnost výskytu rakoviny. S tím souvisí i zpracování krmiv. Klasická extruze (výroba granulí) má ty nejvhodnější podmínky pro vznik potenciálně kancerogenního akrylamidu.
Dnes tak rozšířené dlouhodobé zkrmování samotného suchého krmiva je zvlášť nevhodné u koček. Nejenže přispívá ke vzniku cukrovky, ale díky velmi nízkému obsahu vody také k nejrůznějším urologickým problémům. Kočky přirozené méně pijí, jejich původ je předurčuje k tomu, že většinu vody získávají z těla kořisti. Suché granule, ani s neustálým přístupem k čerstvé vodě, tak zákonitě nestačí, dehydratace po čase negativně ovlivňuje celý organismus.
Největším problémem současnosti je však nadváha až obezita psů i koček. Musíme si uvědomit, že obézní zvířata žijí přibližně o 2 roky méně, trápí je problémy s klouby, srdcem, jsou u nich častější alergie či cukrovka. Na vzniku obezity se podílí více faktorů (plemenná predispozice, nízká pohybová aktivita, kastrace,…), nicméně odpovídající výživou dokážeme udržet všechna zvířata v optimální kondici.
Najít vhodné krmivo není vůbec jednoduché. Vodítkem nám může být určitá pestrost použitých surovin s převahou živočišných složek, šetrné zpracování a v neposlední řadě zdraví našeho mazlíčka. Lesklá srst bez lupů, pevné drápky, jiskra v oku, ideální váha či pevná stolice může hodně napovědět, zda ho krmíme správně či ne.