Škrkavky psí (Toxocara canis) jsou střevní paraziti s tenkým, válcovitým tělem slouhým 9 až 18 cm. Žijí v tenkém střevě a živí se jeho obsahem. Pes se nakazí pozřením stravy, ve které jsou nakladeny vajíčka škrkavky. Jsou velmi odolná a mají silné stěny. Projdou žaludkem psa neporušené a ve střevě se z nich uvolní larvičky, které přes střevní stěnu proniknou do krevního oběhu. Tomu je třeba včas zabránit, protože zvláště pro štěňata může nákaza znamenat vážné zdravotní komplikace. Z početné skupiny hlístů neboli oblých červů jsou škrkavky psí pro psy nejnebezpečnější.
Životní cyklus škrkavky psí
Po vylíhnutí z vajíček projde část larev přes játra, srdce a plíce do průdušnice. Odtud jsou larvy vykašlány a následně spolknuty. Ve střevě larvy dospějí a pokračují v množení. Menší část larviček se dostane do dalších orgánů a svalů psa, kde larvy parazitů opouzdří a mohou přežívat i několik let. Při snížení imunity nebo vlivem hormonů (při březosti) se pak uvolňují do těla.
Při podezření na škrkavky ve střevě je třeba dát laboratorně vyšetřit stolici. Pro vyšetření je potřeba dodat vzorky trusu velikosti vlašského ořechu, ze tří dnů.
Štěňata jsou vůči napadení škrkavkami nejméně odolná. Mohou se nakazit již v těle matky v poslední třetině březosti. Po porodu získají další larvy z matčina mléka. Starší štěňata a dospělí psi většinou již výrazné příznaky nemají, majitel objeví škrkavky náhodně ve stolici. Malá štěňata však po napadení parazitem trpí.
Nejčastější příznaky nakažení štěňat:
Odčervovat potřebuje každý pes!
Se škrkavkami účinně bojují odčervovací přípravky − antihelmintika. K dispozici jsou odčervovací pasty, tablety a pipety, z nichž se přípravek aplikuje za krk.
- Nejdříve odčervíme matku před krytím.
- Dva až tři týdny po porodu odčervíme fenu i štěňata a ve stejném intervalu odčervujeme všechna štěňata až do věku tří měsíců.
- Další tři měsíce štěňata odčervujeme jednou za měsíc.
- Poté psům podáváme antihelmintika preventivně jednou za půl roku.
I kočky mají své parazity
Kočky napadá škrkavka kočičí (Toxocara cati), jejíž vývojový cyklus je podobný vývoji škrkavky psí, ale nedochází k nakažení koťat v děloze.
Škrkavka šelmí (Toxocara leonina) může napadnout psy i kočky. Jde o menšího parazita, jehož larvy však nemigrují po těle hostitele.
Škrkavkami se mohou nakazit i lidé
Škrkavky se mohou přenést i na člověka, pokud jejich vajíčka pozře se stravou. Larvy cestují po těle a opouzdřují se v různých orgánech, které poškozují. Jako prevence je důležitá hygiena rukou před jídlem, zejména po práci v prostředí, které mohlo být kontaminované vajíčky. Nejdůležitější ovšem je, aby majitel svého psa pravidelně odčervoval. Tím zamezí riziku rozmnožení vajíček a jejich cestě ze psích do lidských střev.