Zapomeňme tedy na „škatulkování“, které není dobré! Zamysleme se nad příčinami agresivního nebo nevypočitatelného chování psů a snažme se o pochopení jejich původu. Agrese psů má vždy nějaký spouštěč, neobjevuje se bez důvodu a může mít mnoho různých příčin.
Majetnická agrese
Zabírá-li si váš pes pro sebe nějaké hračky anebo si úzkostlivě hlídá svou misku se žrádlem, jedná se o majetnickou agresi. Pes si může také hlídat svůj prostor nebo svého majitele.
Míra vzrušení a její mez
Když míra vzrušení překročí únosnou mez, může nastat problém. Jako příklad lze uvést dva psy za plotem, kolem nichž projde další pes. Ten vyvázne bez úhony, ale ti dva, co na něj přes plot nemohou, se kvůli němu dokážou klidně poprat. Někdy může tento druh agrese ovládnout psa natolik, že zaútočí i na člověka.
V případě podcenění výchovy může být čivava agresivní.
Zdrojová agrese a její příčiny
V případě zdrojové agrese se jedná o to, že pes si chrání svou potravu. Psi s tímto typem agrese v minulosti zažili dlouhodobé hladovění nebo týrání hladem. Je pak pochopitelné, že mají k potravě velmi silnou vazbu.
Agresivita u nemocných psů
Rovněž počínající nemoc se může u psů rozvinout v agresi. V případě, že agresivitu u svého psa nemůžete nijak zdůvodnit, poraďte se s veterinárním lékařem. Důvodem agresivního chování může být propuknutí nemoci, například epilepsie nebo rakoviny.
Hlídací plemena
Plemena psů, která byla cvičena pro spolehlivou obranu majetku a osob, mají obvykle záměrně sníženou schopnost socializace. U těchto psů může být problémem člen rodiny, s nímž se neseznámili včas, to znamená před druhým rokem života psa. Takový člověk nemusí být hlídacím psem bezvýhradně přijat do smečky.
Čau-čau je plemeno nezávislé, svéhlavé a uzavřené, je těžké získat si jeho důvěru.
Konkrétní plemena psů, která se s agresí potýkají častěji než jiná
Jezevčík - jezevčíci bývají nevyzpytatelní a tvrdohlaví. Nevycvičení jezevčíci mohou být agresivní a útoční i vůči svým pánům.
Čivava - čivavy společně s jezevčíky bývají nejčastěji identifikovanými původci zranění člověka psem. Často koušou, cítí-li se ohrožení nebo nejistí. Stejně jako velkému množství malých psů i jim bývá majiteli chybně odepírána socializace, zvláště se psy velkých plemen. Při společném setkání nedokážou správně vyhodnotit druhého psa a jeho chování a koušou v sebeobraně.
Jack Russell teriér má silný lovecký pud, ten může být i problémem při vycházení s jinými domácími zvířaty.
Jack Russell teriér - toto velmi aktivní plemeno je oblíbeno zejména u rodin s dětmi, které žijí ve městech. Plemeno je to velmi temperamentní a proto potřebuje hodně pohybu. Často útočí. Není právě snadné ho vycvičit.
Pitbul - tito psi mají dobře vyvinuté sociální chování. Po absolvování kvalitního výcviku se z nich stávají psi oddaní svému pánovi. Je-li však výcvik zanedbán anebo se zvíře octne v rukou nevhodného majitele, může se z něj stát nebezpečný pes.
Pitbull není vhodným plemenem pro začínající kynology a potřebuje nad sebou zkušenou a pevnou ruku.
Šarplaninský pastevecký pes - tito mohutní pastevečtí psi často uznávají jen jednoho vůdce smečky. Mají svou hlavu, a proto se jejich chování může jevit jako nevypočitatelné. Navíc jsou to mohutná zvířata, která vládnou velkou silou.
Akita-inu - výchova psů tohoto plemene si žádá zkušeného chovatele. I když jsou akity velmi inteligentní a obvykle mají i vyrovnanou povahu, mohou se v chovu objevit i agresivní jedinci. Vzhledem k tomu, že mají delší reflexní oblouk, může jim trvat delší dobu, než vykonají příkaz, který jim byl udělen. Dominantní chování je u nich přežitkem z dob, kdy se využívali ke psím zápasům.
Hovawarti mají silně vyvinutý obranářský pud, kořistnický již méně.
Hovawart - hovawarti mají jisté povahové zvláštnosti. Nejsou vhodní do rukou tvrdých a nekompromisních chovatelů a výcvikářů. Při jejich výcviku musí být uplatněna hlavně důslednost, ale i laskavost a vyrovnanost. Hovawarti mají nekompromisní obranný pud a také silný pud kořistnický. V rukou zkušených majitelů z nich lze vycvičit kvalitní služební psy.
Čau čau - jedná se o nezávislé a nedůvěřivé psy. Mají svou hlavu. I když se mohou nezkušenému pozorovateli jevit jako trochu hloupí, jsou spíše jen tiší a schopní samostatně jednat. Jejich dominanci je možné zkrotit kastrací. S jinými psy moc dobře nevycházejí. Rádi ve smečce - rodině přebírají vůdčí postavení, pokud se zde nevyskytne přirozeně autoritativní člověk.
Šarplaninec je dominantní pes a má svou hlavu, dají se tak čekat občasné šarvátky.
Nejdůležitější na závěr
- Z nesocializovaného a nevychovaného psa se může stát zbraň, a to zvláště, dostane-li se do rukou nezkušenému nebo nevyrovnanému majiteli. Přehnaně trestající nebo silně nadřazený majitel takové chování u svého psa může i sám vyvolat.
- Učte své psy pozitivní metodou. Nezakazujte jim! Svůj povel obměňte tak, aby pes věděl, co má dělat, a vydejte příkaz. S trpělivostí a důsledností je vždy dosaženo při výchově psů větších úspěchů než formou fyzických anebo psychických testů.
Jezevčíci jsou tvrdohlaví a dominantní, proto potřebují výcvik a výchovu s jasně stanovenými hranicemi.
- Na to vždy při výchově psů pamatujte, stejně tak i na to, že každý pes má být do určitého věku dostatečně socializován. U psů je tímto obdobím věk mezi sedmi až osmnácti, případně dvaceti měsíci. V tomto období by měl být pes vystavován nejrůznějším podnětům a činnostem. Po uplynutí dvaceti týdnů věku již pes vstupuje do jiné vývojové fáze. Pak už je mnohem těžší vybudovat u psa pevnou vazbu vůči neznámému prostředí.
- Vhodně uděleným pokynem nebo povelem můžete svému psovi pomoci řešit i situace, které jsou pro něj zprvu nezvladatelné anebo neznámé. Předejdete tak jeho možné agresivní reakci.
- Při zvládání agresivity na věku psů takřka nezáleží. Nápravu lze sjednat prakticky u každého psa a v jakémkoli věku. Určitou výjimkou mohou být pouze extrémně staří psi. Důslednost i v těch nejmenších drobnostech bývá tou nejspolehlivější cestou k nápravě.
