Včely a čmeláci: Velký přehled, co všechno pro ně můžete udělat na své zahradě

Létají z květu na květ jako poslíčci lásky. A nejen ovocné stromy a keře čekají na jejich návštěvu...

Sladká úroda vzniká za bzukotu včel a čmeláků. Třešně, višně, hrušně, meruňky, jabloně a slivoně očekávají návštěvu svých opylovačů. Na přenos pylu z květu na květ závisí i úroda jahod, malin, cuket, dýní, melounů, lilků, částečně i paprik, rajčat a další plodové zeleniny. A pokud si přejete získat vlastní osivo brokolice, kedluben, kapusty, zelí, čekanky, vodnice, pažitky, petržele, pórku či mrkve, bez opylených květů to rovněž nepůjde.

Milostné dopisy

Rostliny umějí tvořit kopie sebe sama, a to snadno a rychle - výhonky, dceřinými rostlinami, hlízami, cibulkami. Pohlavní rozmnožování je složitější, proč se do něj vůbec pouštět? Posílí šance na přežití druhu. Dá vzniknout rozmanitějšímu potomstvu, které se lépe přizpůsobí případným změnám. Jenže rostliny zvolily usedlý způsob života a nemohou přijít jedna za druhou, aby spolu strávily noc. Pyl, tedy své pohlavní buňky, si navzájem proto posílají na dálku. Větrosnubné rostliny ho svěří větru a spoléhají na náhodu a ohromné množství pylu. Spolupráce s hmyzem, a méně často i s ptáky či savci, je však efektivnější. Zatímco si opylovač pochutnává na sladkém nektaru, tyčinky květu jej popráší pylem, který pak na svém těle přenese na bliznu dalšího. Květy své poslíčky lákají barvou i vůní, a díky tomu se z jejich krásy můžeme těšit i my lidé. Mnohé odstíny a kresby však zůstávají lidskému oku skryty, protože nevnímá odraz UV záření, zatímco podivuhodně složité hmyzí oko ano.

Kdo opylí zahradu?

S opylováním pomáhají i motýli, pestřenky, občas i brouci a mouchy. Ovšem hlavní trojici, která pečuje o vaši úrodu, tvoří včely medonosné, samotářky a čmeláci.

Jediná včela medonosná může za den navštívit až 30 tisíc květů. Jedno včelstvo jich denně opylí miliony. Navíc jedna sběračka nektaru a pylu, takzvaná létavka, navštěvuje přednostně jeden typ květů, tedy jeden druh rostliny, což z ní činí dokonalého opylovače. Má mimořádnou paměť na barvy, tvary, vzorce a vůně. I pro ni je specializace výhodná – v květu, který zná, se dostane ke sladké odměně okamžitě. A pak květ označí látkou, která ostatním sdělí – právě vypito.

Látka časem vyprchá, a do té doby květ zásobu nektaru obnoví. Kromě sladké tekutiny si na zadních nohách odnáší zásobu pylu ve formě úhledných balíčků – rousků. Některé včely se specializují na přenášení nektaru a v rozšířeném jícnu, takzvaném medném váčku, unesou nálož o polovině vlastní váhy. V plástvích domovského úlu ho uloží jako potravu pro larvy i zásobu pro celé společenství. A trochu musejí spořádat i samy, aby měly energii pro celodenní létání.

Všímaví pěstitelé vědí, že díky přítomnosti úlů v sousedství mají vyšší úrodu. Kvůli opylené zahradě se však do chovu včel pouštět nemusíte. Kromě domestikované včely medonosné u nás žijí desítky dalších druhů včel, jen nenápadně a skrytě, většinou samotářsky – proto jim říkáme včelky samotářky. Pro přírodu i zahrady jsou nesmírně důležité a bohužel jich stále ubývá.

Netvoří společenstva, každá samička po oplození naklade vajíčka do připravených dutin, opatří je zásobou medu a pylu a skrýš zavíčkuje kousky listí či hlínou. Larva se po vylíhnutí živí zásobami, poté se zakuklí a z hnízda vyleze nová včela samotářka. A právě s ubytováním potomstva samotářkám můžete pomoci, pokud na zahradě vytvoříte takzvané hmyzí hotely. Poslouží vodorovné otvory vyvrtané ve dřevu – alespoň 10 cm dlouhé, s půl až centimetrovým průměrem. Podrobněji jsme se stavbě těchto příbytků věnovali v únorovém Receptáři.

Čmeláci

Samotářky budou vaší zahradě věrnější než včely medonosné. A pracují i za chladného počasí, stejně jako další úžasní pomocníci – čmeláci. Také těchto milých bručounů žije v přírodě mnoho druhů, bohužel jsou téměř všechny ohrožené a čmeláků ubývá. Útočištěm se jim může stát zahrada. Samičky své malé kolonie zakládají v dutinách, často pod zemí. Můžete jim přichystat i speciální úlky. Čmeláci dovedou pozoruhodně vzdorovat chladnému počasí, někdy však samičku časný jarní výlet dovede k naprostému vyčerpání, to když včas nenajde potravu. Pokud ji spatříte, jak leze po zemi a nedokáže ani vzlétnout, můžete jí velmi jednoduše pomoci – položit k ní lžičku medu rozmíchanou v trošce vody, třeba na nízkém víčku.

Důležité je pro čmeláky i přezimování. Na sklonku léta se ve čmeláčím hnízdě vylíhnou nové plodné samičky. Samečci, kteří je oplodní, na podzim zahynou, zrovna tak jako dělnice. Budoucí matky rodu musejí najít úkryt a přečkat v něm zimu, aby příští jaro založily novou kolonii. Pokud v koutě zahrady ponecháte trochu staré trávy a kupku dřeva a listí, pod níž je kyprá půda, pomůžete jim. Také suchá květinová zídka, která má v základech zeminu s trouchnivým dřevem, čmeláky láká – k založení rodiny i přečkání zimy.

Prostřený stůl

Aby opylili ovocné stromy, potřebují pomocníci na oplátku dostatek potravy i mimo toto období hojnosti. A zahrada, která těší je, přinese radost i vám, neboť pokvete od jara do podzimu. Květy, které poskytují hojnost nektaru, obvykle hýří barvami a vůněmi. Pozor však na některé plnokvěté variety, které pyl ani nektar neposkytují.

Skoupé bývají především počátek a konec sezony. Časně zjara pomohou cibuloviny, na podzim astry, jiřiny s jednoduchými úbory, třapatky a zápleváky, ale i letničky kvetoucí často až do mrazu. Vydatným zdrojem potravy jsou pampelišky, zvonky, kopretiny a další půvabné luční kvítí, ale i veškeré kvetoucí aromatické bylinky. Z náhrady kousku trávníku loukou nebo půdopokryvnou mateřídouškou, zběhovcem či popencem mají prospěch všichni – zahradníci mají méně práce a krásnější zahradu, včely a čmeláci potravu.

V květnu můžete sít i sázet letničky i trvalky, které budou pomáhat již tuto sezonu. K dostání jsou i osevní směsi letniček nebo květinových luk přímo pro opylovače. Rovněž mnohé dřeviny jim poskytují potravu, a to nejen ovocné stromy a keře. Například z růží jsou to původní botanické druhy a variety s jednoduchými květy.

Většina nektarodárných květů sytí všechny bez rozdílu, ale najdou se výjimky. Například náprstníky lákají čmeláky již z daleka. Zatímco pro včely je jejich pyl jedovatý a rostlině se vyhýbají, čmelákům náramně prospívají.

Včelařsky významné dřeviny

popínavá akébie pětičetná, aktidinie význačná čili čili kiwi, bez hroznatý, bobkovišeň lékařská, brslen evropský, břečťan popínavý, čimišník obecný, dřezovec trojtrnný, dřín obecný, dřišťál obecný, hloh obecný, hlošina úzkolistá, ibišek syrský, jeřáb obecný, kalina obecná, katalpa trubačovitá, kdouloň obecná, kdoulovec japonský, klokoč zpeřený, klokvície krásná, komule Davidova, krušina olšová, křehokvětec žlutý, křídlatec trojlistý, lípa srdčitá i velkolistá, loubinec pětilistý, lýkovec obecný, mahonie cesmínolistá, mochna křovitá, netvařec křovitý, ořechokřídlec clandonenský, pámelník bílý, plamének plotní, růže svraskalá a šípková, skalník rozprostřený, střemcha hroznovitá, svída krvavá, šácholan čili magnolie, šípkovec zákulovitý, tamaryšek francouzský, tavolník, trnka obecná, trojpuk vroubkovaný, vajgélie květnatá, vistárie čínská, vrba jíva, vřesy a vřesovce, zákula japonská, zimolez otáčivý, zmarilka kanadská nebo žanovec měchýřník

Včelařsky významné byliny

Bazalka, bergénie, bělotrn, bělozářka, blatouch, bledule, bob obecný, brutnák, čekanka obecná, čemeřice, česnek medvědí, devětsil, divizna, dobromysl, dymnivka, fazol šarlatový, hlaváček jarní, hluchavka, hvězdnice, chrpa, jarmanka, jetel, jirnice, kakost, kamzičník, kokoška, komonice, koniklec, konopice, kopyšník, koriandr, kosatec, kostival, kozinec, kozlík, krtičník, kyprej, levandule, lichořeřišnice, lilie, lnice, lomikámen, máčka, majoránka, mák, máta, mateřídouška, meduňka, měrnice, modřenec, netřesk, oman, orsej, ožanka, pampeliška, paznechtík, pilát, plicník, podběl, pohanka, pomněnka, popenec, posed, rdesno, routa, rozchodník, rozmarýn, rozrazil, rezeda, řebříček, řeřišnice, sasanka, saturejka, sedmikráska, sléz, sluncovka, slunečnice, smolnička, srdečník, starček, svazenka, světlice, svlačec, šalvěj, šanta, štírovník, talovín, tařice, topolovka, třemdava, třezalka, tužebník, udatna, úročník, užanka, včelník, vičenec, vikev, violka, vrbovka, yzop, zběhovec, zlatobýl nebo zvonek

Podle knihy: Včelařské dřeviny a byliny, Oldřich Haragsim, Grada 2013

Jak jim ještě pomoci?

V teplých dnech se včely i čmeláci potřebují napít. K bezpečnému uhašení žízně jim poslouží mělké napajedlo, plochá miska s trochou vody, která nemá hladké okraje, nebo mělká prohlubeň v drsném kamení.

Ne všechny pesticidy opylovačům nutně ublíží, záleží na druhu a způsobu použití. Pokud se však jejich používání vystříháte, bude prostředí bezpečné stoprocentně, a to nejen pro hmyz. Úrodu může ochránit prevence, podpora přirozených nepřátel škůdců, ekologicky nezávadné preparáty a prostředky biologické ochrany – například symbiotické houby, přátelské bakterie aj.

Nebezpečná žihadla?

Pokud trpíte alergií na včelí bodnutí, je pochopitelné, že se včel obáváte. O to cennější jsou pro vás samotářky a čmeláci, kteří svá žihadla téměř nepoužívají. Na místě je také alergenová imunoterapie, která vás nebezpečné přecitlivělosti na včelí jed postupně zbaví, a samozřejmě je třeba mít po ruce příslušné léky. Ačkoli to není snadné, snažte se zachovat klid – rychlé mávnutí ruky hmyz nevidí rozmazaně jako my, ale naprosto ostře. A ruku považuje za útočícího nepřítele, kterého je třeba bodnout, i za cenu ztráty vlastního života.