Chceme-li tato nedorozumění mezi námi a našimi psy odstranit, je to možné. Díky větší informovanosti se můžeme pokusit s našimi čtyřnožci komunikovat mnohem lépe, jasněji a bez známek stresu. Naštěstí pro nás, psi dokážou svým páníčkům odpustit téměř vše.
Dlouhé čekání na pána nezvládne každý pes v klidu
1. Nekonzistentní pravidla a hranice
Psi mají rádi pravidla a pravidelnost v obvyklých činnostech. Rádi si odpočinou každý den ve stejnou dobu, nakrmí se a vyrazí na procházku vždy v pravidelném čase. Rutina jim vyhovuje, spatřují v ní jakési pohodlí. Nerozumí tomu, že je při zvláštních příležitostech necháváme porušovat pravidla a následně po nich opět vyžadujeme jejich dodržování. Zakážeme-li jim jednou skákat na gauč a ležet na něm, měli bychom na tom trvat vždy. A tak by to mělo zůstat i s každým dalším pravidlem, které se snažíme naše psy naučit dodržovat.
2. Psi jsou oportunisté
Nemyslete si, že vás váš pes poslouchá jen proto, že vám chce udělat radost. I když nám naši psi rádi dělají radost, stejně tak rádi využijí každou příležitost, například aby si smlsli na zbytku naší večeře, kterou jsme odložili neopatrně na okraj kuchyňské linky. Někteří psi opravdu své pány poslouchají proto, aby jim udělali radost, ale většina psů plní příkazy, aby dostali svou odměnu. Mějte proto na paměti, že nekonzistentní odměňování bude mít pravděpodobně za následek nekonzistentní chování. Pak se na svého psa nemůžete zlobit, že se nechová jako obvykle.
3. Různé slovní podněty k označení téhož
Chcete-li, aby váš pes přestal štěkat na pošťáka, nepoužívejte k tomu tři různé výrazy. Vyberte jen jeden, díky kterému pes jasně pochopí, že má přestat štěkat. Vašemu rozkazu nebude rozumět, jestliže na něj jednou zakřičíte: Ticho!, příště vydáte příkaz: Neštěkej! a další den budete říkat: Nech toho! Je rovněž třeba, aby se všichni v rodině naučili používat stejná slova pro tutéž činnost, jinak příkazy budou vašeho psa jen stresovat a nepovede to ke kýženému výsledku.
Psa můžeme uvést do stresu svým chováním
4. Neříkejte, že je to v pořádku, když to v pořádku není
Když se naši psi něčeho bojí, snažíme se je utišit. Mají-li obavy z bouřky, uklidňujeme je, že to nic není. Bojí-li se návštěvy veterináře, vysvětlujeme jim, že to nebude bolet. Mnohdy je však skutečnost jiná. Bouřka se přibližuje a hromy jsou stále hlasitější, nebo veterinář provádí očkování a náš pes cítí, že to „nic“ pěkně štíplo. Psům tak působíme v hlavě pořádný zmatek. Spojíme-li tedy s takovou obávanou činností frázi: „To nic není!“, pes si to dá opět příště do souvislosti a bude očekávat to nejhorší. Frázi „To nic!“ nebo „Neboj se!“ si pes začne spojovat s věcmi, které nejdou v pořádku. To může u vašeho psa vést k velkému rozčarování.
Stres je pro psa i návštěva veterinární ordinace.
5. Nezírejte upřeně na psa, kterého neznáte
Je opravdu velký rozdíl mezi milujícími pohledy, které vrhají všichni členové rodiny na své milované štěně a mezi pohledy, které musí snášet na procházce pes, kterého neznáme a potkali jsme ho prvně. Potkáte-li se se psem, který vás zaujme, poprvé, snažte se vyhnout dlouhému očnímu kontaktu a nezírejte na něj upřeně. Někteří psi totiž považují dlouhý oční kontakt od cizího člověka za výzvu, která zvýší jejich stres.
V příštím díle našeho článku si povíme o dalších situacích, které naše psy zbytečně stresují a my bychom se jich proto měli vystříhat.
