Pomeranian
Tento v současnosti velice populární společenský psík pochází původně z Pomořanska, území na německo-polském pomezí, odtud také jeho název. Neváží sice většinou více než tři kila, ale přesto se jedná o aktivní, čilé zvířátko, které se rádo proběhne.
Pomeranian připomíná chundelatého medvídka.
Zároveň má velmi přátelskou, nekonfliktní, hravou povahu, vhodnou pro rodiny s dětmi, pejskaře začátečníky i klidnější starší ročníky. Je učenlivý, veselý a navzdory své velikosti zdravý a dlouhověký. Nemenší devízou je jeho vzhled – tento pes připomínající maličkého chundelatého medvídka je prostě roztomilost sama.
Leonberger
Toto mohutné zvíře odvozuje svůj původ od německého města Leonberg, kde se v 19. století místní radní rozhodl vyšlechtit psa podobného lvovi, kterého má město ve znaku. A to se mu do značné míry podařilo – hlava leonbergera skutečně připomíná lva, což podtrhuje i výrazná hříva na krku a hrudi a často plavá barva srsti, ovšem vždy s černou maskou.
Hlava leonbergera připomíná lva, což podtrhuje i výrazná hříva na krku a hrudi.
Zároveň má téměř medvědí rozměry – dospělý pes může vážit až 80 kg, což ho řadí mezi skutečné psí obry. Tento gigant ale rozhodně nemá krvelačnou povahu šelmy, naopak je mírumilovný, přátelský, jeho výchova není díky jeho inteligentní a učenlivé povaze žádný oříšek a svoji rodinu prostě miluje.
Shiba-Inu
Nejmenší a pravděpodobně nejstarší ze šesti typů japonského špice připomíná svým vzhledem lišku, obzvlášť pokud se jedná o variantu s červeným odstínem srsti. Liščí vzhled ještě podtrhuje individualistická, samostatná a někdy poněkud svéhlavá povaha tohoto psa, který rozhodně není vhodný pro nezkušené majitele.
Japonský špic Shiba-Inu svým vzhledem připomíná lišku.
Teritoriální dominance z tohoto plemene zároveň dělá dobré hlídače. Svému pánovi je shiba oddaná, ale neslouží mu, musí být rovnocennými partnery. Je ale velmi čistotná a byt s ní bude v bezpečí, tenhle pes rozhodně není domácí ničitel.
Pražský krysařík
Toto drobné plemeno má původ na území dnešní České republiky, jeho předchůdci již ve středověku sloužili v pražských domácnostech k lovu hlodavců. Později, když se hygienické standardy zvýšily, se stali domácími mazlíčky bohatých měšťanů i aristokracie.
Pražský krysařík svým vzhledem připomíná miniaturní srnku.
Lidové názvy „libeňský srneček“ nebo „srnčí ratlík“ napovídají, koho ze zvířecí říše krysařík připomíná. Jeho jemné tělo se štíhlýma nožkama, velké kulaté oči a výrazné našpicované uši mu skutečně dodávají vzhled malé srnky, obzvlášť když má hnědou nebo žlutou barvu. Jedná se ale o ostražitého, hbitého a obratného psíka, který je dobrým hlídačem, byť může na nezvaného hosta pouze upozornit. K domácím je ale přítulný, jemný a rád se mazlí.
Čínský chocholatý pes
Původ tohoto plemene je obestřen tajemstvím, některé prameny uvádějí, že pochází z Číny, některé ho přisuzují Mexiku. Každopádně tohoto psa nepřehlédnete – jeho vzhled je naprosto jedinečný a nepodobá se ani žádnému jinému zvířeti.
Čínský chocholatý pes se vyskytuje ve dvou variantách.
Vyskytuje se ve dvou variantách: tzv. labutěnka má celé tělo obrostlé jemnou, dlouhou, závojovitou srstí, ale mnohem známější a nápadnější je holá varianta – psi mají bezsrsté tělo s dlouhou světlou čupřinou na hlavě a rovněž dlouhou srstí na tlapkách a ocasu. Tento pes připomínající spíš příslušníka mimozemské civilizace má ale skutečně skvělou povahu – nekonfliktní, laskavou a citlivou. Velmi mu záleží na dobrém vztahu s jeho člověkem, bez lidské společnosti a pozornosti psychicky značně strádá.
