Že na zahradě šéfují oni, dokazují psi jednak svým značkováním, jímž nám dávají jasně najevo, v kohože teritoriu jsme se ocitli, ale i přemisťováním mulčovací kůry z místa na místo či vyhrabáváním rostlin, které jsme si dovolili vysadit na pro ně nepřijatelné stanoviště. No a pokud se jim nějaká chudák rostlina opravdu nelíbí, tak ji prostě ukousnou a zadupají. Ti vodomilní třeba i vytrhají lekníny ze zahradního jezírka.
Důsledná výchova je základ
Aby soužití se čtyřnohými mazlíčky nebylo pro naši zahradu pohromou, je velmi důležité seznámit je již od prvního dne s jasně danými pravidly. Měli bychom jim důrazně a důsledně zakazovat jakékoli okusování, znečišťování a hrabání a vymezit místa, kde je pro ně vstup tabu.
už v raném věku se musí vymězit kam malý nezbeda může a kam ne
Pomocnými prostředky mohou být dokonce samy rostliny, jejichž vůně je psím čenichům nepříjemná. Nabízí se např. kakost oddenkatý (Geranium macrorhizum) či kopřivěnka psí (Coleus canin). Tyto rostliny psy odradí i od dalších pokusů s druhy zcela jinými.
Značkování
Fenky mají ke značkování menší sklon než psi. Psi však své teritorium značkovat musí, mají od matky přírody přikázáno. Na vhodných místech jim proto připravíme patníky a sloupky, aby nepřehnojovali například živý plot z jehličnanů.
Dobře poslouží vyšší kámen nebo část kmene, který bude nakonec i pěkným doplňkem zahrady.
Hlídkovací trasa
Svědomitý pes hlídač obíhá svoje teritorium podél plotu velmi často. Pokud trávník sahá až ke plotu, časem na něm vzniknou nevzhledné vyšlapané pěšinky. Můžete trávník na těchto místech nahradit dlažbou či nezpevněným povrchem z kačírku, štěrku a podobně.
Estetické oplocení
Chceme–li před psími nájezdy ochránit jen určitou část zahrady, jako je tomu například u předzahrádky, jednoduše zde vystavíme zábranu v podobě okrasného dřevěného či drátěného plůtku, anebo využijeme rostliny s ostnitými větvičkami, jako jsou růže, dřišťály a hlohyně.
přirozená bariéra
Ochrana záhonů
Květiny, keře a stromy patří k nejdůležitějším prvkům, které zahradu utvářejí. Každý zahrádkář proto nerad vidí skomírat rostlinu, již si pejsek rozhodl pomalu zlikvidovat. Je–li náš čtyřnohý přítel již starší a nerad se učí novým způsobům, nabízí se varianta pěstování rostlin na dostatečně vyvýšených záhoncích, ohraničených třeba zídkou či dřevěnými palisádami. Rostliny ochrání a zároveň ušetří naše záda.
Pozor na jedovaté rostliny!
Psi, zvláště pak ti nejmladší, jsou tvorové zvídaví. Dáváme proto velký pozor, aby neokusili nějakou, pro ně nebezpečnou rostlinu. Jedovatá může být celá nebo jen její část; list, květ, plod. Mezi rizikové zahradní rostliny řadíme:
- orlíček (Aquilegia)
- oměj (Aconitum)
- náprstník (Digitalis)
- prvosenku (Primula)
- lilii (Lilium)
- ocún (Colchicum)
- narcis (Narcissus)
- tulipán (Tulipa)
- azalku (Azalea)
- pěnišník (Rhododendron)
- cesmínu (Ilex)
- zimostráz (Buxus)
- břečťan (Hedera)
- oleandr (Nerium oleander)
- durman (Datura)
Psům pro radost
Aby byli pejsci na zahradě stejně šťastní a spokojení jako my, poskytneme jim místo, kde se s námi mohou při hrátkách vyřádit, aniž by něco poničili nebo se zranili. Proč jim třeba nedopřát „hrabací koutek“? Do ohraničeného místa s pískem jim zahrabeme pamlsek či oblíbenou hračku a o zábavu psího kamaráda máme postaráno.
radost z pohybu
Důležitý je také dostatečný přísun tekutin. Někteří psi vodní hry milují. Chytat tekoucí vodu ze studniční pumpy je přeci taková legrace.
Velmi vděční nám naši miláčci budou, vyhradíme–li jim jejich vlastní odpočinkové místečko, kam si mohou jít po dobrém obědě nerušeně zdřímnout – pokud tedy už předem nezabrali naši houpačku či lehátko.
