„Pižmovky bych za jiné kachny nevyměnil. Patří k nejužitkovějším plemenům vodní drůbeže. Jsou zajímavé i na pohled. Původně byly černé s bílým zrcátkem, které představovalo bílé špičky letek, ale dnes jsou i bílé, strakaté černobílé, šedé a dokonce i modré. Typické pro toto plemeno je neopeřené místo kolem zobáku a očí, z něhož vyrůstá bradavičnatá kůže.

Pravděpodobně kvůli dlouhé inkubaci – kachna sedí na vejcích 35 dní – zůstaly pižmovky nešlechtěny, a tak je u nich zachován přírodní pud sedění na vejcích. Ještě se mi nestalo, že by kachna vejce opustila, a to je chovám deset let,“ říká úspěšný chovatel drůbeže Zdeněk Radosta z Myslkovic na Soběslavsku.

Pižmovce stačí na pastvě vědro s vodou

Každá kachna potřebuje k životu vodu, nejlépe rybníček, ale pižmovka si vystačí i s prostornější nádobou, v níž se chladí a cáká. V takovém případě je však zapotřebí vodu několikrát denně dolít nebo vyměnit, protože ji kachny vypijí, vycákají nebo znečistí.

Pestrý jídelníček

„Pižmovky jsou všežravci. Nepohrdnou žížalami, hlemýždi ani pověstnými slimáky. Větší část potravy však tvoří rostlinná strava a obilí. Tím, že se pasou, ušetří chovateli peníze za drahé krmivo. I pro kachny se samozřejmě prodávají různé krmné směsi, ale já mám rád maso čisté, bez chemie. Směsi dávám pouze kachňatům, protože v krmení jsou obsaženy vitaminy a stopové prvky, které potřebují k počátečnímu zdárnému vývinu. Důležitý pro chov kačen je také písek, který potřebují v žaludku na zpracování potravy,“ vysvětluje myslkovický chovatel.

Odchov kachňátek

Váha dospělých činí u kachny 2,5 kg a u kačera 3,5 až 5 kg. Této hmotnosti dosáhnou za čtyři až pět měsíců od vylíhnutí z vajec.

„Kachny nasazuji dvakrát za sezonu, ale někteří chovatelé i třikrát. Záleží na průběhu zimy. Kachna začne snášet vejce už v únoru, ale pokud uhodí velké mrazy, přestane a ve snášení pokračuje později, třeba až za měsíc. Snese 15 až 20 vajec, která vysedí a vyvede mladé. V dubnu a květnu se cyklus opakuje.

Chovný kmen tvoří kačer a tři až pět kachen. Minimum jsou dvě kachny, protože kačer je při pojímání k družkám většinou nevybíravý a hrubý a doslova po nich šlape. Chovatelé tvrdí, že když kačky začnou „křižovat“, tedy když překříží křídlové letky, je čas na jejich kuchyňské zpracování.

Kříženci jsou užiteční, ale neplodní

„Kachny pižmové jsou nenáročné na podmínky i výživu, a proto je chovatelé rádi kříží s ostatními druhy domácích kachen. Výhodou tohoto spojení je, že kříženci rychle rostou a mají velmi dobrou zmasilost. Škoda jen, že se nemohou použít do chovu. Jsou totiž neplodní,“ prozrazuje Zdeněk Radosta.