Plch se starém kabátě
Plch velký (Glis glis) se v lese živí semeny, pupeny i hmyzem, na podzim má nejraději sladké ovoce, za kterým se vydává i do zahrad. Ovoce je totiž ideální pro nastřádání tukových zásob na zimu. Na jaře se plch probudí často jen s poloviční váhou.
Plši tvrdě spí od října do dubna a když je na jaře chladno a deštivo, odpočinek ještě protáhnou. Teplota jejich huňatého těla klesne na 1 °C a tep jinak velmi rychlého srdce se sníží z téměř 400 tepů za minutu na 35.
plch velký
Útočiště si plch najde v hluboké dutině stromu nebo skalní puklině a ustele si na trávě a listí. Miluje bukové lesy a skalnaté oblasti. Když ale nemůže najít vhodné útočiště, kde by přečkal zimu, zavděk někdy vezme i tichou půdou chaty a uvelebí se třebas ve starém kabátu.
Do podzemí mráz nedosáhne
Plch lesní (Dryomys nitedula) zimu prospí také v dutině stromu, a nejraději v takové, která sahá až pod zem, třebas i půl metru. V pelíšku se choulí od října do dubna. V jižní Evropě a Asii však do zimního spánku neupadá.
plch lesní
Spíše v podzemních norách zděděných po hrabavých hlodavcích nebo pod pařezy a listím prospí zimu plšík lískový (Muscardinus avellanarius). Smotá se do klubíčka a ocasem si překryje hlavu. Někdy se rozhodne přezimovat i v umně spleteném kulovitém hnízdě, které si staví v keřích, ale zde mu ještě více hrozí promrznutí. Za tuhých mrazů zahyne každoročně velké množství plšíků.
plšík lískový
