Žebrovníci a axolotlové patří mezi nejodolnější terarijní (respektive akvarijní) živočichy vůbec. Přitom jsou podivuhodní zjevem i chováním. A to stejné lze říci o podobně chovaných axolotlech.
Tajná zbraň žebrovníků
České pojmenování žebrovníků vystihuje jejich unikátní způsob obrany. Jako zbraň proti nepřátelům používají svá žebra. Stejně jako ostatní obojživelníci nemají ani žebrovníci (Pleurodeles) žebra přirostlá k hrudní kosti. Místo toho jim volně končí ve svalovině.
Na rozdíl od svých příbuzných však žebrovníci dokázali toto konstrukční řešení využít ve svůj prospěch. Na bocích se jim táhne řada zvětšených bradavek, kterými mohou žebra proniknout ven. Ostré špičky žeber, rapíry, vyjedou z kůže v okamžiku, kdy žebrovníka sevře dravec nebo ruka neopatrného chovatele.
Jde o tajnou zbraň, kterou obojživelník používá pouze v krajní nouzi. Jinak se spoléhá na krycí hnědavé zbarvení, které mu pomáhá zmizet dravcům z očí ve spleti vodních rostlin bujících v tůních a jezerech jižního Španělska či severozápadního Maroka.
Axolotl: Mlok, kterému se nechce dospět
Jezera Severní Ameriky zase obývají zvláštní, mlokům podobní obojživelníci zvaní axolotlové. Jsou výjimeční svou vývojovou anomálií: Jaksi přeskočili proměnu v dospělce, obvyklou pro příbuzné druhy. Axolotlové si po celý život zachovávají podobu larev, ovšem velmi dlouhověkých - dožívají se i kolem 20 let.
Běžný čolek nebo mlok nejprve prochází stádiem larvy žijící ve vodě. Ty mají v této fázi zřetelné vnější žábry i ploutevní lemy na hřbetě a ocasu. V průběhu vývoje jim začínají růst nohy. Když přijde čas dospívání, larvy zahájí celkovou přestavbu svého těla. Mizejí jim žábry a ploutevní lem a vytvářejí se plíce. Obojživelník se tak připravuje na další etapu svého života – přechod z vody na souš.
Přestože si axolotlové zachovávají všechny znaky nedospělých zvířat, jako jsou například žábry, mohou se bez problémů rozmnožovat. Odborníci používají pro tento zvláštní jev název neotenie.
Axolotlové mají navíc silně vyvinutou schopnost regenerace ztracených částí těla. Když nešťastnou náhodou přijdou o žábry či o některou z končetin, za několik týdnů jim naroste nová.
Bělostný vodní dráček
Pozornost chovatelů přitahuje zejména vyšlechtěný albinotický axolotl mexický (Ambystoma mexicanum). Na rozdíl od svých tmavě zbarvených divokých předků má narůžověle bílé tělo a krvavě rudé žábry. Říká se mu i vodní dráček či tygří mlok.
Jak chovat axolotla či žebrovníka?
Ačkoliv žebrovníky a axolotly od sebe dělí Atlantický oceán a rozdílné zařazení do systému obojživelníků, oba druhy mají podobné nároky na svůj životní prostor.
Zařídit útulné akvárium není nic těžkého
Žebrovníci mohou občas zatoužit po odpočinku na suché zemi. Kámen nebo kořen vyčnívající nad hladinu jim jejich potřebu splní dokonale.
Pro několik těchto obojživelníků - dorůstajících až třiceti centimetrů délky - postačí stolitrová nádrž s běžným říčním pískem a několika kameny na dně a akvarijními rostlinami.
- Protože si oba druhy libují i v chladnější vodě, není nutné pořizovat akvarijní topítko.
- Naopak filtrační systém nádrže musí být výkonný a fungovat bezvadně, aby voda byla stále čistá!
Jídelníček
Axolotly i žebrovníky je třeba krmit masitou potravou, jako jsou žížaly, nitěnky, libové kousky syrového masa a jakákoliv další živočišná potrava, na kterou svou silou stačí.
Zbytky takové hostiny by mohly vodu v akváriu velmi brzy znečistit, proto je nezbytný výkonný filtr a jeho častá výměna.
Odchov žebrovníků či axolotlů není složitý
- Aby se začali pářit, stačí jim na několik týdnů ochladit vodu z běžných 18° na 8° až 10 °C.
- Po "zimování" kladou vajíčka na vodní rostliny − je proto třeba mít akvárium osazené dostatečným množstvím zeleně. Obojživelníci se tak i cítí lépe a nádrž vyhlíží pěkně a přirozeně.
Axolotli a žebrovníci si libují v zahradním jezírku
Přes léto je dobré chovat žebrovníky i axolotly v zahradních jezírkách. Užijí si tu dostatek přímého slunečního záření a mohou si vybrat potravu z pestré nabídky vodních bezobratlých nebo hmyzu, který spadl do vody – i když přikrmovat je můžeme stále.
Jediné, co se nevyplácí, je chovat mladší a starší zvířata pohromadě, nebo přidat žebrovníka či axolotla do akvária s rybičkami či jezírka s mladými rybkami. Draví obojživelníci s velkou chutí požírají nejen rybky, ale také své menší příbuzné.