Pokud se z jakéhokoli důvodu stane, že náš pes někoho poraní, je to velmi nepříjemná situace, ke které vůbec nemělo dojít. Ale přesto můžeme v další fázi mnohé napravit odpovědným přístupem. Poraněného člověka uklidní, když ví, že pes má majitele a ten se nevyhýbá zodpovědnosti. Co je potřeba učinit?

  • Poraněný by se měl nechat vyšetřit lékařem. Odborné lékařské ošetření psího kousnutí je žádoucí už jen proto, že každá rána způsobená psími zuby je ránou infikovanou.
  • Ošetřující lékař bude od pokousaného pacienta vyžadovat potvrzení od veterináře, že je pes zdráv a očkován proti vzteklině. Tento dokument se oficiálně jmenuje "Protokol o vyšetření zdravotního stavu zvířete, které poranilo člověka" a my jako majitelé psa jsme povinni jej poskytnout poraněnému.
  • Provinilého psa odvedeme k veterináři ještě týž den, kdy došlo k poranění člověka. Veterinář změří psovi teplotu, zkontroluje reakci zornic na světlo a stav dutiny ústní. Z očkovacího průkazu pak do protokolu uvede datum posledního očkování proti vzteklině.
  • My jako majitelé předáme 1. část protokolu poraněnému, který ho donese svému ošetřujícímu lékaři.
  • Po pěti dnech pak musíme k veterináři ještě jednou, aby psa znovu vyšetřil. Pes totiž vylučuje virus vztekliny slinami 2–4 dny před objevením příznaků nemoci.
  • Po druhé prohlídce veterinář vystaví 2. část protokolu, kterou opět předáme poraněnému.

Ihned po incidentu je proto třeba vyměnit si s poškozeným adresy a domluvit se, kdy a kde doložíme, že pes je zdravý a očkovaný proti vzteklině. Někomu může stačit jen očkovací průkaz s potvrzeným datem posledního očkování.

Jak neprovokovat cizího psa k útoku?

Cizímu psovi se nikdy nedíváme do očí, zvláště když jeví známky agresivity. Je to výzva k boji! Poučení nutné i u dětí...

Pokud nám hrozí pes, ve jehož „revíru“ jsme se ocitli, nehýbeme se a vyčkáme majitele. Psovi stejně neutečeme, a pokud budeme na místě, neměl by nás napadnout.

Postrach jménem vzteklina

V České republice má každý majitel podle Zákona o veterinární péči povinnost dát psa každý rok přeočkovat proti vzteklině, a to od půl roku věku zvířete. Pokud majitel nedoloží, že jeho pes, který poranil člověka, byl v patřičné lhůtě očkován proti vzteklině, veterinář psa přeočkuje.

Vzteklina je bohužel stále smrtelné neléčitelné onemocnění. Ještě v osmdesátých letech minulého století byla choroba poměrně hojná. Proto bylo od roku 1989 prováděno plošné orální očkování lišek, které byly hlavním přenašečem.Výskyt vztekliny se poté zmenšoval a poslední onemocnění u domácího zvířete bylo zjištěno v roce 2001, u lišky pak v roce 2002. V současné době je Česká republika považována za zemi vztekliny prostou. Přesto však je potřeba všechny psy proti tomuto onemocnění pravidelně očkovat.

Pro Receptář MVDr. Roman Masopust