obrázek z archivu ireceptar.cz

Pražský krysařík, malý pejsek s velkou duší

Droboučký pražský krysařík se řadí k historicky nejstarším českým národním plemenům. A protože je oddaný, ostražitý, čilý a temperamentní, oblíbili si ho lidé všech věkových kategorií. Prostoru mu stačí málo, lásky však potřebuje hodně…

Chovatelé krysaříků se často nechávají slyšet, že jejich psi jsou pro ně jako droga. Kdo prý jim jednou propadne, nemá šanci vymanit se z jejich vlivu. Životaschopný pražský krysařík prošel v nedávné minulosti genetickou regenerací, která je zárukou, že opět zaujme v chovatelských kruzích čelné místo. Díky jeho pozitivním vlastnostem může žít ve městě i na vesnici. V žádném případě to však není pes k boudě či do kotce. Nehodí se ani k lidem, kteří mu nebudou vrchovatě opětovat jeho lásku a oddanost.

Jitka Králíčková z jihočeských Chvalovic, která se zvířaty zabývá profesně, si krysaříky pochvaluje. Tvrdí, že to jsou neúnavní pejsci s velkou duší. Na svou první fenku Qerinku čekala dva roky, ale od té doby jsou neustále spolu. Bere si ji i do zaměstnání a doma ji nechává pouze v době, když má fenka štěňátka.

Oddaní a neúnavní krysaříci

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Pražský krysařík se v průměru dožívá 13 až 15 let věku. Optimální hmotnost psa i fenky je 2,60 kg a jejich výška se pohybuje v rozmezí 19 až 23 cm. Běžně se chová v barvě černé, hnědé, modré se žlutými znaky a žluté.

 „Právě teď má čtyři potomky a musím říct, že je skvělá máma. Pečlivá a starostlivá. Je to dáno povahou pražských krysaříků. Jsou to jemní, mazliví a učenliví pejsci, kteří vynikají láskou ke svému pánovi a jeho rodině. Překvapuje mě, jak jsou rychlí a neúnavní. Chovám také briardy a foxteriéry a na společných vycházkách není mezi nimi a krysaříkem rozdíl. Qerinka jim stačí a dokonce je pro ně respektovanou šéfkou. Problém má jenom v lese, kde je třeba husté ostružiní, nebo na poli ve vysokém strništi. To ji musím vzít do ruky, aby si nepoškrábala bříško.“

Mnozí majitelé hřeší na to, že jsou krysaříci malí a že by se tedy neměli cvičit. Ale ani u malých psů se nesmí zapomínat na důslednou výchovu. Jinak z nich vyrostou nevychovanci, kteří obtěžují okolí a natropí mnoho škod. Zvláště krysaříci jsou pověstní tím, že hodně štěkají.

štěnata krysaříkaštěnata krysaříkaAutor: Archiv ireceptar.cz

Pozor na úpal!

Protože je krysařík trpasličí velikosti, v letních měsících se mu snáze přehřívá organismus, což může vést až ke kolapsu. Proto je nutné při delší jízdě autem dělat častější přestávky, nechat pejska proběhnout a osvěžit ho vodou.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Pokud koupíte štěně od "chovatele", který vám svůj chov neukáže, pochází patrně z nelegální "množírny", kde psi v otřesných podmínkách klecí sotva přežívají jako stroje na výrobu štěňat!

Na závažná onemocnění však krysaříci netrpí. Někteří chovatelé je přesto nechávají preventivně vyšetřit kvůli nemocem kloubů, protože například trvalá luxace čéšky je vada, která psa vyřazuje z chovu. Stejně tak ho třeba vyřazuje kohoutková výška pod 18 cm a nad 23 cm.

„Pražští krysaříci vyžadují minimální péči“ potvrzuje Jitka Králíčková. „K veterináři jezdíme jen na pravidelné očkování a odstraňování zubního kamene, na což trpí. A pak jim také hodně přerůstají drápky. Přestože neúnavně běhají, nestačí si je obrousit. Domnívám se, že příčinou je jejich lehké tělíčko. Štěňatům jsem nikdy nenechávala kupírovat ocásky, pejsek bez ocásku není celý.“

Ověřte si původ štěněte

krysaříkkrysaříkAutor: Archiv ireceptar.cz

„Ráda bych poradila případným zájemcům o toto plemeno, aby si zásadně kupovali štěně pouze s průkazem původu. Jen tak budou mít jistotu, že jim z něho vyroste pražský krysařík. V opačném případě si zpravidla domů přinesou křížence krysaříka s pinčem nebo s čivovou“ varuje chovatelka.

 Pražský krysařík se od jiných malých plemen liší tvarem hlavy, která připomíná hrušku. Štěně s průkazem původu lze pořídit v ceně od osmi do patnácti tisíc korun – to závisí na kvalitě předků a momentálním zájmu o plemeno.

Jídelníček

Jitka Králíčková pejsky krmí jednou denně, pouze feny se štěňaty třikrát denně, a to průmyslově vyráběným krmivem pro malá plemena. Nepreferuje současný trend, aby psi měli granule v misce po celý den. Může si tak překontrolovat, že její psi předloženou dávku spotřebovali a že jsou tím pádem spokojení. Jakmile se některý v žrádle nimrá, nebo dokonce nežere, je to znamení, že není zdravotně v pořádku a víc si ho v následujících dnech všímá. Kvalitní výživa ovlivňuje zdravotní stav psů, a tím také délku jejich života.