Přešlechtěná psí plemena, která už ztratila základní psí vlastnosti

Šlechtění by obecně mělo být ku prospěchu plemen, ale ne vždy to tak je. Výsledkem nezodpovědných šlechtitelských snah, snažících se vyhovět jen povrchním potřebám lidí, jsou naopak často zdravotní problémy podstatně komplikující zvířatům život. Někdy se dokonce taková plemena dostanou do stadia, kdy by bez lidské pomoci nemohla vůbec přežít. Kteří psi doplácejí na lidskou nezodpovědnost?

Anglický buldok

Tento pes nezaměnitelného vzhledu je prostě vynikající parťák. Se svou rodinou díky přátelské povaze výborně vychází, ani děti pro něj nepředstavují žádný problém, naopak si s nimi rád hraje. Skoro neštěká, takže se hodí i do bytu, a nevyžaduje ani příliš sportovně aktivní majitele. Jeho výrazný vzhled, hlavně v posledních letech vyšlechtěný až do extrému, mu ovšem způsobuje nemálo zdravotních problémů.

Enormní zavalitost a veliká hlava s typickým zploštělým čenichem působí na pohled roztomile, ovšem buldok kvůli nim zažívá někdy skutečně psí život. Problémy s termoregulací, dýcháním, srdcem, kůží, oční a ušní infekce či dysplazie kyčelního kloubu nejsou nic příjemného, navíc už toto plemeno není často schopné přirozené reprodukce, a musí nastoupit umělé oplodnění a porody císařským řezem.

Francouzský buldoček

Toto plemeno je dnes velmi oblíbeným a žádaným společníkem nejen pro svůj roztomilý vzhled, ale také hravou a veselou povahu. Díky svým malým rozměrům a nepříliš velkým nárokům na pohyb je buldoček ideální i do městského bytu, není uštěkaný a jeho srst nevyžaduje velkou údržbu. Bohužel toto milé společenské plemeno také doplácí na svou oblibu, kdy se nezodpovědní chovatelé často snaží z přirozeně roztomilých psíků vyšlechtit ještě roztomilejší. Výsledkem jsou psi s extrémně zploštělými čenichy a vypoulenýma očima, což jim způsobuje problémy s dýcháním, jejich oči jsou náchylné k úrazu, a dokonce může dojít k vypadnutí oční bulvy z očního důlku (což je problém i ostatních brachycefalických plemen s výrazně vypoulenýma očima).

Dalšími potížemi, které buldočky trápí, jsou alergie a dysplazie kyčlí. Kapitola sama pro sebe jsou zájemci, kterým přirozené kvality tohoto psa nestačí, ale hledají něco zvláštního, čehož využívají množitelé a nabízejí jim modré buldočky. Jedná se o šedočernou barvu s nádechem do modra, která ale pro buldočky není vůbec přirozená. Takoví psi vznikají křížením s jinými plemeny, jako jsou například stafordi. Výsledkem už není buldoček, ale nešťastné a nemocné stvoření. „Ocelová až kobaltová barva způsobuje kožní problémy, slepotu a další vážné potíže. Navíc takoví psi bývají často agresivní, nevychovatelní. Místo gaučového buldočka máte psa, který je agresivní, protože je to vlastně staford zavřený v buldočím těle, který si neumí poradit sám se sebou,“ varuje zájemce s povrchní touhou mít něco extra Hana Ďuráková z občanského sdružení Buldočí naděje.

Baset

Tento původně francouzský lovecký pes byl vyšlechtěn k lovu drobné zvěře, kterou mohl díky krátkým nohám bez potíží sledovat i v lesním podrostu. Baset si dodnes zachoval výborný čich a lovecký instinkt, takže je i dnes vítaným pomocníkem myslivců. Stejně dobře ale plní úlohu mazlivého společníka, který opravdu miluje své lidi a jejich společnost si umí náležitě užít.

Bohužel ani tomuto plemeni se nevyhnuly zdravotní problémy, které mohou být umocněny tím, jak se chovatelé snaží už tak výrazné rysy baseta ještě zdůrazňovat. Výsledkem jsou psi s co nejdelším a nejzavalitějším tělem, s co nejdelšíma ušima, povislými spodními víčky, která zdůrazňují typický smutný pohled, a extrémně krátkýma, křivýma nohama. To spolu s jeho vrozenou chutí k jídlu a sklonům k obezitě může vyústit v nejrůznější zdravotní problémy, torzí žaludku počínaje a problémy s páteří a klouby konče. Basety ohrožuje také epilepsie a záněty uší, kterým je potřeba předcházet častým čištěním.

Retrívři

Mezi nejčastější zástupce této skupiny velkých, původně loveckých psů, patří zlatý a labradorský retrívr. Obě tato plemena jsou i u nás velmi oblíbená nejen pro svůj příjemný vzhled, ale hlavně pro skvělou, inteligentní a společenskou povahu. Jsou velmi učenliví, spolupracující a nekonfliktní, což je předurčuje k úloze canisterapeutických a asistenčních psů, kterou také velmi svědomitě vykonávají. Bohužel kromě skvělých povah disponují také množstvím zdravotních problémů. Navíc retrívři obecně mají veliký apetit, je proto nutné hlídat, aby se nevykrmili k obezitě, která by jejich zdraví dál podkopala.

Achillovou patou zlatých retrívrů je kůže, která je náchylná k mnoha onemocněním, včetně autoimunitní nemoci lupus, která se projevuje nejen hnisajícími a odlupujícími se skvrnami na kůži, ale také horečkou a záněty kloubů. Je proto nutné pečovat o srst, která má jinak tendenci plstnatět, a takový neprodyšný příkrov se stává živnou půdou pro rozvoj kožních problémů. Mezi jejich další zdravotní vady se řadí bohužel častá dědičná dysplazie kyčelního kloubu a také problémy s oční sítnicí, které vedou až k slepotě. Nevyhýbají se jim bohužel ani onkologická onemocnění. Labradorský retrívr také trpí problémy pohybového aparátu, hlavně dysplazií kyčelního kloubu a artritidou, a genetickými nemocemi očí. Kvůli jeho oblibě také často dochází k nekontrolovanému křížení, které má za důsledek psy s bázlivou, neklidnou, či dokonce agresivní povahou, pro labradory jinak zcela netypickou.

Zdroje: www.idnes.cz, vse-pro-zviratka.cz/francouzsky-buldocek, infopes.cz/zlaty-retrivr, infopes.cz/labradorsky-retrivr

Brandon McMillan: Šťastný pes, Edice knihy Omega, 2017