Angora byl středověký název hlavního města Turecka, vlasti tohoto výjimečného plemene koček. Vzešlo z přírodní populace divoce žijících místních koček. Když je Evropané poprvé uviděli, žasli, protože s kočkami s dlouhou, bílou a hedvábně jemnou srstí se dosud na starém kontinentě setkat nemohli. Později však byly tyto štíhlé a elegantní krasavice kříženy s robustnějšími kočkami dovezenými z Persie. I v rodném Turecku nakonec hrozilo, že původní podoba angor se stane minulostí.
Záchrana angorského plemene
Půvabné bílé kočky byly hrdinkami různých pověstí a legend, které ožívaly zejména po smrti Kemala Atatürka. Tento tvůrce moderního Turecka a jeho první prezident byl totiž velkým milovníkem angor. Přispěl k záchraně plemene a po jeho smrti se rozběhly další akce na záchranu jeho oblíbených koček. Důležitou roli v ní hrály i turecké zoologické zahrady – v Istanbulu, Ankaře a Izmíru se bílé turecké angory v zoo chovají dodnes.
Bílá kočka s modrýma očima
Právě tento typický vzhled turecké angory bral Evropanům dech, když ji spatřili. V současné době jsou ale jako chovatelské standardy uznány i mnohé další zajímavé barevné variety těchto koček. (Vynechána je pouze čokoládová, lilová, skořicová a plavá barva, či siamská či barmská depigmentace.) Při soutěžích kočičí krásy se proto rozdělují do devíti skupin, podle základní barvy, stříbřitosti, bílé skvrnitosti, typu kresby i podle barvy očí.
Důležitější než zbarvení je však vytříbená kočičí elegance angor. Půvabný a ladný dojem je dán především dokonalou plynulostí pohybu. Angorám je dán do vínku i díky dlouhým končetinám a pružnému, štíhlému trupu.
- Od řady jiných koček se odlišují také podobou a postavením uší – jsou dlouhé, rovnoběžně vzpřímené a na hlavě vysoko nasazené.
- Velmi charakteristický je také dlouhý, huňatý ocas, který tyto kočky nosí níže než tělo.
- Srst angor je na celém těle středně dlouhá, nejdelší je na límci. Chlupy jsou velmi jemné a mají hedvábný lesk. Krycí chlupy nedoplňuje žádná podsada, protože ve své teplé domovině izolaci proti chladu nepotřebují.
Společenské a upovídané
obrázek z archivu ireceptar.cz
Angory nutně potřebují kočičí či lidskou společnost, o samotě se nudí a strádají (a zklamání z bezútěšného života dají svým majitelům také jak se patří najevo).
Povaha tureckých angor je jiná než nátura většiny ostatních kočičích plemen.
- Jsou citlivé, vnímavé, inteligentní a společenské.
- Dobrovolně a rády zvládají různé úkony, které jinak spadají spíše do sféry psí.
- Velmi rády si hrají.
- Díky své přátelské povaze jsou tolerantní k jiným zvířatům žijícím v domě a často uzavírají vřelá přátelství se psy.
- Jsou velkými „vypravěči“ a ideálními společníky.
Pozor na to, že příchozí návštěvu angorké kočky vítají podle nálady buď pouze jemným, téměř zdvořilým hlasem, ale jindy jí klidně a bez varování skočí až na rameno a obtočí se kolem krku.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Český chov angorských koček je úspěšný
Do bývalého Československa přivezla první tureckou angoru ze zoo v Izmíru Ing. Jana Štěpánková. Bylo to v roce 1986 a modrooká bílá krasavice se jmenovala Hayat Leydi. Později přibyli kocouři: bílý Osman s různobarevnýma očima a modrooký Fatim. V brněnské chovatelské stanici Z Modré mešity pak odchovala jejich koťata. V počátcích se tomuto plemeni věnovaly také chovatelské stanice Skleněná zahrada (Dany Kociánové), White Rose (Olgy Lockerové), Bondo (ing. Nohy) a Ararat Bohemia (Evy Kopřivové).
V roce 1993 přivezla z Finska bílou tureckou angoru s modrýma očima jménem Halleyween Dardanel mezinárodní posuzovatelka koček Jana Knýová z Prahy, čímž začala další etapu turecké angory u nás. Toto elegantní sněhobílé zvíře s nádhernýma modrýma očima v sobě snoubí krev původních tureckých koček, zvířat z ruských a ukrajinských linií a moderních amerických předků. Halleyween Dardanel získala titul Evropské šampionky, stala se dvaatřicetkrát absolutní vítězkou mezinárodních výstav u nás i v zahraničí, v České republice třikrát za sebou obdržela titul Nejlepší kočka roku.
Chovatelská stanice Rosa Glauca chovatelek Jany a Lindy Knýových má velkou zásluhu na prezentaci a šlechtění tureckých angor u nás. V roce 1994 dovezly chovný pár barevných tureckých koček z Holandska, o rok později budoucí evropskou šampionku Vaha´s Joyce Vaha´s Semir Adivar, angoru zbarvenou želvovinově a bíle a elegantní černobílou Vaha´s Yannicku. Za desítky let plemenitby se v chovatelské stanici narodilo mnoho nádherných koťat, pozdějších absolutních vítězů mezinárodních výstav.
