Sacharidy

Kromě poskytování energie pomáhají uhlohydráty udržovat játra, srdce, mozek, štítnou žlázu a nervy zdravé. V těle se uchovávají ve formě glykogenu v játrech a pomáhají udržovat energetickou rovnováhu a chránit buňky.

  • Sacharidy by měly tvořit maximálně jednu třetinu celkové denní krmné směsi. Ovesné vločky Pomáhají uklidňovat nervový a reprodukční systém, posilují slezinu, slinivku a imunitní systém a dokonce i srdeční sval. Díky bohatému obsahu křemíku zesilují kosti. Ovesné vločky jsou zvířaty zpravidla velmi dobře přijímány, jsou tedy vhodné i pro psy s citlivým zažíváním, potravinovými intolerancemi nebo pro alergická zvířata. Vločky podáváme spařené vroucí vodou (necháme několik minut odstát) nebo mírně povařené, stačí čtvrt až polovina hrnku na 15–20 kg váhy zvířete.
  • Hnědá, celozrnná rýže je ideální součástí stravy nemocných zvířat během rekonvalescence. Cereálie s neutrálním pH uklidňují zažívání, vylučují toxiny z těla a jsou bohaté na vitaminy B, známé regeneračními účinky. Pozor ale, rýže není přirozená pro všechny rasy psů a koček, například někteří severští psi ji velmi špatně tráví. Podáváme půl hrnku vařené rýže na 15–20 kg váhy zvířete.
  • Pohanka čistí střeva a zvyšuje chuť k jídlu. Obsahuje rutin, veledůležitý antioxidant, posilující krevní cévy a kapiláry. Je zpravidla dobře tolerována zvířecími alergiky. K dostání jsou pohankové vločky nebo kroupy, které je třeba povařit či spařit.
  • Jáhly mohou nahrazovat pohanku především v létě. Jáhly posilují ledviny, jelikož jsou jemným diuretikem. Mají též blahodárný vliv na trávicí ústrojí a slezinu, snižují výskyt bakterií, vyrovnávají překyselené pH a dokonce působí i proti plísním. Snášejí je i na stravu citlivá zvířata. Dávkování jáhel i pohanky je podobné jako u ovesných vloček.
  • Těstoviny a bílá rýže jsou dosud častou složkou zvířecího doma připravovaného menu, ale pozor. Neměly by být zkrmovány často, jelikož jejich nutriční hodnota je velmi nízká. Jsou to zjednodušeně řečeno takzvané prázdné kalorie. U těstovin proto volte alespoň celozrnnou variantu.

Bílkoviny živočišného původu

Ve stravě psa a kočky by měly být zastoupeny jednou polovinou až dvěma třetinami. K dobrému zdraví a dosažení vysokého věku v dobré kondici potřebují zvířata bílkoviny živočišného původu – tedy maso a kosti.

Různé druhy masa a kostí

V článku o syrové stravě pro psa jsme se zmiňovali, proč je důležité nepodávat kosti vařené a jaký je rozdíl mezi syrovým a vařeným masem (syrové maso obsahuje enzymy, jednu ze tří klíčových ingrediencí pro skvělé zdraví zvířete). Maso by mělo tvořit minimálně polovinu, lépe dvě třetiny stravy. Budeme–li se držet jednoduchého pravidla, že maso by mělo odpovídat zhruba desetině váhy zvířete, nemusíme se složitě prokousávat tabulkami výživy. Zhruba 1000 g masa na desetikilového psa s běžnou aktivitou a bez zvýšených výživových nároků je obecný příklad. Máme–li pocit, že zvíře zhublo nebo přibralo, regulujeme denní krmnou dávku masa, dokud se hmotnost zvířete nedostane do ideálního stavu. Výživové potřeby zvířat jsou ale podobně jako u lidí značně individuální a závisí na aktuálním stavu a zátěži.

Jaké maso a ryby použít?

Na trhu jsou různé druhy masa a ryb určených pro zvířata. I v běžném obchodě lze za přijatelnou cenu koupit dobré maso, například drůbeží krky a křídla, drůbeží žaludky, vepřové nohy, syrové neobalované filé, hovězí dršťky, kuřata nebo krůty, které lze připravovat celé i s kostmi, kuřecí prsa, drůbeží srdce a játra. To vše jsou ideální zdroje kvalitních a dobře stravitelných bílkovin.

Ryby by měly být nedílnou součástí jídelníčku. Nemusí to být vždy ryby mořské, drahé a dovážené z drancovaných oceánů. Kapr, lín, štika a jiné podobné ryby z našich rybníků a řek jsou též vynikající. Můžeme je podávat zmrzlé či syrové, ale v žádném případě nesmíme podávat rybu s kostmi, kterou jsme i s kostmi vařili! Kosti vařením zvápenatí a ztvrdnou, čímž se stanou pro zvíře nebezpečné.

Vláknina, tuk, vitaminy, minerály a další živiny

Poslední skupina ingrediencí, důležitých pro vyvážený zvířecí jídelníček, obsahuje zeleninu, ovoce, bylinky a další zdroje vlákniny, vitaminů, minerálních látek a antioxidantů.

Oleje a tuky

Je–li potřeba přidávat olej či tuk do stravy zvířete (pokud je maso velmi libové nebo má–li zvíře zvýšenou energetickou spotřebu), je živočišný tuk lépe stravitelný než rostlinný. Rybí olej s vysokým obsahem omega 3 nenasycených mastných kyselin by měl být přidáván do krmiva alespoň 3x týdně. Hovězí lůj je též doporučován.

Z rostlinných olejů jsou nejlépe zužitkovatelné oleje lisované zastudena, například z kukuřičných či pšeničných klíčků, lněný či olivový. Stačí dvě čajové lžičky až jedna polévková pro psa denně, pro kočky jedna čajová lžička.

Jogurt

Díky obsahu takzvaných jogurtových kultur, tedy probiotických užitečných bakterií, které v trávicím ústrojí nastolují rovnováhu, vytlačují patogeny a celkově pomáhají zlepšovat trávicí proces, je jogurt velmi důležitou součástí zdravé, přírodní výživy. Bílkoviny obsažené v jogurtu jsou lehce stravitelné a vysoce kvalitní. Jogurt navíc výrazně pomáhá vstřebávat vitaminy B, tuk a některé aminokyseliny. Ideální je podávat jogurt samostatně, ne jako součást hlavního krmiva. Vmícháme do něj trochu mrkve, jablek nebo jiného ovoce, ořechy či trochu medu, 1–2 lžíce sušených pšeničných klíčků či drceného lněného semínka a podáváme jej jako snídani či svačinu, nejlépe několikrát týdně.

Vejce

Mají vysokou biologickou hodnotu a jsou vysoce stravitelným zdrojem bílkovin. Obsahují mnoho minerálů, vitaminů a antioxidantů, například selen či vitaminy A a E. Díky složení zvyšují výrazně regeneraci buněk a tkání. Vejce by měla být vždy podávaná zvířatům vařená, protože syrová narušují rovnováhu mezi vápníkem a fosforem. Vejci můžeme občas nahradit maso (40g vejce zastoupí 100–150 g masa).

Bylinky

Pro každodenní a celoroční používání jsou výborné maliník, petržel, česnek, pampelišky, echinacea, červený jetel nebo vrbovka. Bylinky jsou důležitým zdrojem mnoha minerálů, vitaminů a antioxidantů, ale také bílkovin a bioflavonoidů.
Sušené pšeničné klíčky Jsou bohaté na vitaminy B a E, železo, vápník, hořčík, fosfor, draslík a další minerální látky. Podáváním pšeničných klíčků zvyšujeme vitalitu, odolnost a vytrvalost zvířete, zvláště je-li ve výkonu či zvýšené fyzické či psychické zátěži. Zvířeti o váze 15–20 kg podáváme 1–2 polévkové lžíce denně.

Pivovarské kvasnice

Obdobně jako jogurt obsahují vitamin B a jsou součástí klíčové ingredience – probiotik. Zvyšují chuť k jídlu, celkovou obranyschopnost, výkon, zrychlují regeneraci po úrazech, operacích apod. Větším zvířatům stačí čajová lžička, menším polovina, nejlépe denně.

Mořské řasy

Kromě celé škály vitaminů, minerálů, antioxidantů a stopových prvků ve vyváženém poměru jsou hnědé mořské řasy (kelpa) skvělým zdrojem vlákniny. Denní dávka 1–4 čajových lžiček sušených řas dle váhy zvířete má velký vliv na celkové dobré zdraví. V období zvýšených výživových nároků (např. při rekonvalescenci, léčbě, březosti, laktaci či výkonu) lze dávku zdvojnásobit. Řasy pomáhají výrazně detoxikovat organismus a posilovat jeho obranyschopnost.

Zelenina

Měla by být krátce povařená nebo rozmixovaná či na velmi jemno nastrouhaná, aby byla pro zvíře lépe stravitelná. Mezi oblíbené druhy patří mrkev (zejména ta by měla být krmena denně), saláty, brokolice, hrášek, zelené fazolky, květák, cuketa, červená řepa a kukuřice. Podáváme denně, zhruba ve čtvrtinovém zastoupení stravy, a nejlépe více druhů najednou.

Ovoce a ořechy

Jablka (též doporučovaná denně), banány, hrušky, švestky, ale i papája či mango, dále borůvky, brusinky, rybíz, maliny, ostružiny i jahody, vlašské či lískové ořechy jsou vynikající zdroje vlákniny, vitaminů a některých důležitých antioxidantů. Stačí malé množství a není třeba je podávat denně.