Psí trable v letní sezóně

Jaká nebezpečí hrozí našim chlupatým kamarádům v létě? Nemusí se vždy jednat jen o život ohrožující situace. Vymstít se mohou i zdánlivé maličkosti.

Kromě zjevných nástrah léta, jako jsou vysoké teploty, bouřky a dovolené v zahraničí, může našim čtyřnohým mazlíčkům ublížit také sezónní alergie, mohou se zatoulat nebo se přiotrávit přímo doma na dvorku. Na co konkrétně dávat v létě pozor?

Chladící systém modelu Punťa

Oproti nám nemají psi potní žlázy po celém těle, jen u paciček. Systém ochlazování těla tedy funguje zcela jinak než u lidí. V reakci na teplo se psovi roztáhnou vlásečnice pod kůží a zrychlí se jeho srdeční činnost. Zvíře tak pomocí oběhového systému odvádí teplo z jádra těla směrem na povrch.

Nejvýraznějším vnějším znakem ochlazování je zrychlené dýchání a vyplazování jazyka. Je proto důležité mít pro psa správnou velikost košíku – takovou, která mu dovolí plně otevřít tlamu a vytáhnout jazyk. I dostatečně veliký košík v létě psovi nasazujte jen v nutných případech. Posledním faktorem, který má vliv na termoregulaci našich čtyřnohých mazlíčků, je jejich srst. Na léto si sice psi zpravidla oblékají lehčí kabátek bez podestýlky, přesto by nevyčesaná srst a dredy mohly zbytečně snížit účinnost jejich ochlazovacího mechanizmu.

Na zavírání v autě zapoměňte

Pokud se domníváte, že krátké čekání při rychlém nákupu nemůže vašemu miláčkovi uškodit, jste na omylu. Teplota v autě stoupá nejvíc v prvních 15-20 minutách po zaparkování. Oproti původní teplotě se může zvednout až o 40 °C, dokonce i když necháte pootevřené okénko. Proto je vhodné brát psa s sebou, přestože zaparkujete ve stínu.

První pomoc při úpalu

Extrémní teplotní nárůst může vést až k úpalu. Při něm pes mohutně oddychuje, má vykulené oči, sliní, popřípadě kašle. Může být malátný, nebo dokonce omdlít. V takovém případě jednejte rychle. Studená koupel však není dobré řešení. Prudké ochlazení stáhne cévky pod kůží zvířete a zastaví cyklus přirozeného ochlazování. Rozdíl mezi teplotou uvnitř těla a na povrchu může být pro organizmus i fatální. Nejdříve ochlaďte mokrými ručníky psovi zátylek, hruď a břicho. Nohy polévejte vlažnou vodou. Teprve za chvíli psa položte na mokrou deku, kde ho můžeme polévat vlažnou vodou. V případě, že pes nezačne viditelně pookřávat, vyhledejte pomoc veterináře.

Asfalt pálí

Také se vám zdají městští psi neúměrně rozmazlovaní? Mají vlastní salóny krásy, častěji spí se svými páníčky v posteli a dokonce vedou bohatý společenský život v kavárnách a restauracích. V létě ale mají trable, které jejich venkovští soukmenovci neznají – horké chodníky. Nejen asfalt, ale i beton nebo dlažba se může na přímém slunci rozpálit až na 50 °C. Citlivé tlapky chlupáčů se na takovém povrchu mohou i popálit.

Zkuste si schválně podržet na pár vteřin ruku na rozpáleném chodníku. Dá vám to přibližnou představu, po čem chodí váš pes bos. Rozpálený povrch navíc vytváří vysoké přízemní teploty. Při předpovědi 30 °C ve stínu může teplota 20 cm nad dlážděním dosahovat až 45 °C. Pro menší plemena to už představuje vážný problém. Přízemní teploty dosahují maxima mezi polednem a pátou hodinou. Svému miláčkovi můžete prospět, když tomu přizpůsobíte režim venčení.

Pomozte zkrotit strach z bouřky

Letní bouřky můžou v domácnosti se psem působit nečekaná zranění. Například když se vám váš rotvajler strachy snaží vylézt na hlavu. Našim drahým strašpytlům můžeme ulevit několika jednoduchými kroky. Jestli se váš venkovní hlídač snaží během bouřky proběhnout plotem, není rozmazlování, když ho vezmete na chvíli dovnitř. Důležité je psovi zařídit nějaké kryté místo, kde se může schovat. V nejlepším případě si sám vybere, kde se cítí bezpečně (např. pod stolem nebo pod dekou). Můžete jej také rozptýlit hrou nebo učením, když se nechá zlákat. A co vyrazit klín klínem? Pusťte svému pejskovi rádio nebo televizi, které mohou bouřku trochu přehlušit. Pokud se pes bojí nejen hromu, ale i blesku, zkuste zatáhnout závěsy nebo rozsvítit lampu – tedy minimalizovat viditelnost blesků. Jestliže však chlupáč zažívá extrémní strach (ničí vybavení domu a vaše věci, snaží se bezhlavě utíkat), je na místě se poradit s veterinářem. Může se totiž už jednat o fobii - odborný název zní keraunofobie.

GPS vystopuje útěkáře

Pes si pobyt v přírodě užívá více, než ti nejnadšenější zálesáci. V lese se ale lehce zaběhne. Nebo možná máte doma rozeného mistra útěku, kterému je rodný dvorek příliš těsný. V takových případech přijde vhod stopovací zařízení, které pejskovi připevníte na obojek. Pak už jen s pomocí GPS sledujete, kde váš miláček objevuje nové obzory a odkud mu zase budete muset dělat taxikáře domů.

Nástrahy na zahradě

Parazité - léto je obdobím blech, klíšťat a komárů. Pokud váš pes nemá slabou imunitu nebo deset křížků moudrosti, neměli by mu parazité činit velké potíže. Přesto je dobré se poohlédnout po vhodném antiparazitiku. Můžeme vybírat z obrovského množství obojků proti blechám, kapek i sprejů obsahujících chemické i přírodní látky. Když se v nabídce budete ztrácet, neváhejte se poradit se svým veterinářem. Pravidelnou péčí o srst chlupáče těmto problémům buď zcela předejdete, nebo alespoň objevíte otravné živočichy včas.
Stojatá voda je pro psy nebezpečným lákadlem. Její pití jim může způsobit nemalé trávicí obtíže nebo zapříčinit bakteriální infekci. Zahradní jezírko asi nepřestěhujete o patro výš, ale sběrné sudy na dešťovou vodu nechávejte mimo dosah vašich domácích mazlíčků.
Jedovaté rostliny - v naší přírodě roste na sedmdesát druhů rostlin, které jsou pro psy jedovaté. Přičtěte k nim další exotické pokojové rostliny a je zaděláno na malér. Pes naštěstí v mnoha případech sám pozná, že ta či ona rostlina pro něj není to pravé. Je však lepší, když se při pořizování a vysazování každé rostliny ujistíme, že pro naše (nejen psí) miláčky není škodlivá. Nemalé problémy může zvířatům způsobit sezónní alergie. Nejčastější psí alergie jsou na blechy, plísně, trávu a jiné rostliny. Tedy na věci, kterým se chlupáč na zahradě moc nevyhne. Kožní alergickou reakci poznáte podle toho, že se pes škrábe a masivně ztrácí srst. V tom případě navštivte veterináře a zkuste se vyhýbat rizikovým oblastem.

Očkování před dovolenou

Leptospiróza je nemoc nakažlivá pro psy i jejich pány. Naši chlupáči ji mohou chytit při kontaktu s nakaženými hlodavci a jinými zvířaty, popřípadě s jejich slinami nebo močí - odtud označení "krysí žloutenka". Nejčastěji se však přenáší infikovanou vodou. Zvlášť rizikové jsou v tomto ohledu turistické destinace v zahraničí, kde žijí toulaví psi a hlodavci. Příznaky onemocnění jsou horečka, nechutenství, apatie, později žloutenka a krvácení z tlamy. Psi často umírají na selhání ledvin. Proti leptospiroze existuje očkování. Pokud tedy zamíříte se psem na zahraniční dovolenou, je dobré nechat ho v předstihu naočkovat.