Pokud chceme dětem vyhovět nebo si pejska sami přejeme, pak je třeba dobře rozmýšlet. Zvláště v případě, kdy by s námi mělo zvíře žít v bytě. Která plemena jsou pro takovou volbu vhodná zvláště svojí velikostí v dospělosti? Máme na výběr z celkem širokého spektra plemen, jejichž zástupci i v dospělosti připomínají spíš štěně, než skutečně statného dospělého hafana.

Nevíte jaké plemeno psa si vybrat? Možná vám poradí youtubuvé video v kanálu The Riedels & wolfdogs:

Zdroj: Youtube

Jorkšírský teriér v kočičí velikosti

Není žádným překvapením, že v Česku se na první příčce oblíbenosti mezi těmito psími drobečky už mnoho let umisťují jorkšírští teriéři. Není divu, je to plemeno skutečně ideální, a to hlavně právě do bytu. Jeho výhodou číslo jedna je žádaný malý vzrůst, díky němuž nepotřebuje tolik vlastního prostoru jako větší plemena. Dalším plusem tohoto plemena jsou chlupy, které svoji strukturou odpovídají spíše lidským vlasům, a jde tedy o pejsky vhodné i pro alergiky. Navíc opravdu vůbec nelíná, takže i v případě, kdy se rozhodneme nechodit k psímu kadeřníkovi tak často a nechat pejskovi narůst dlouhou srst, můžeme si být jisti, že nebudeme mít byt chlupy zaplněný. I když je jorkšír maličké zvířátko, stále v něm koluje krev teriéra. Stejně jako pohodlný život na kanapi s kratšími procházkami tak bez problémů zvládne i velmi aktivní způsob života svých chovatelů. Kilometry polyká jako statné a zdatné zvíře. Co chtít víc?

Bišonek a maltézáček - bílé obláčky pro každého

Toužíte-li spíš po troše romantiky, jsou “na trhu” mezi malými plemeny bišonkové a maltézáci. Obě tato plemena se vyskytují hlavně v bílé barvě, kdy na hlavičce vyniká jen černý čumák a krásná kulatá očka. Obě plemena zůstávají i v dospělosti malého vzrůstu, jsou milá, společenská. Bišonci bývají citlivější na chvíle samoty, mohou snáze propadat depresím, zatímco maltézský psík se jeví jako samostatnější. To se ale také projevuje v jeho chování vůči majiteli, protože jeho výchova vyžaduje přece jen více trpělivosti. Na rozdíl od svého boloňského kolegy je totiž maltézák poměrně svéhlavý a co nechce, to také neudělá (pokud za tím nevidí odpovídající odměnu). Ani tyto chlupaté bílé kuličky vám v bytě nenadělají příliš nepořádku, protože jejich chlupy vypadávají opravdu hodně málo.

Papillon vládne i vlčákům

Velké uši a za nimi maličké zvířátko. Přesně tak by se dal popsat papillon, který svoje pojmenování dostal právě pro podobnost s motýlem (samozřejmě hodně vzdálenou). Na rozdíl od bílých polštářků popsaných výše, dokáže papillon velké kousky. Je to pejsek velmi aktivní a energický, až se člověk diví, kam se všechna ta mrštnost a rychlost do tak maličkého tělíčka vejde. A pozor – je to pes velmi autoritativní, a to jak k chovatelům, tak i k ostatním případným členům smečky. Na velikosti mu skutečně nezáleží, a tak, pokud mu to protistrana dovolí, srovná do latě jorkšíra stejně jako vlčáka. Také vůči svým chovatelům si dokáže prosazovat svoji vlastní vůli, a tak musíme při jeho výběru přemýšlet také o tom, kolik času budeme moci věnovat jeho výchově. Není to tak jednoduché.

Pomeranian je lotr s aristokratickým srdcem

Milujete od dětství plyšáky? Pak není nic lepšího, než si pořídit jeho živou variantu. Dobrou volbou bude pomeranian, chlupatý malý pejsek, který v dospělosti málokdy přesáhne hmotnost 2,5 kilogramu. Přes svoji miniaturní postavu v něm ale stále tluče srdíčko dávného předka, pasteveckého špice, který mohl vážit až ke třiceti kilogramům. Pomeranian jako by si téhle příbuznosti byl dodnes vědom, bude se chovat jako pravý aristokrat, vznešeně, klidně a slušně. Když se s ním ale pustíte do hry, bude z něj rázem parťák ochotný ke každé lumpárně.

Sportovní postava italského chrtíka a trpasličího pinče

Nemůžete mít doma velké plemeno, ale zároveň netoužíte po “hračce”, která se ve všech těch dlouhých a načechraných chlupech doslova ztrácí? Pak bude tím pravým řešením některý ze sportovněji stavěných malých pejsků. Může jít třeba o italského chrtíka nebo trpasličího pinče. Oba vypadají velmi dobře, navíc jde o pejsky velmi společenské, temperamentní, a dokonce výrazně ochranářské. I když budou doma celkem klidní, stačí, aby se za dveřmi ozval soused a určitě o pejskovi uslyší i v sousedním domě. Mají rádi děti, jen je třeba dát pozor, aby se k nim malí lidé chovali s respektem. Jejich křehká těla nesnesou hrubší zacházení. Také je třeba myslet na to, že budou v chladnějším počasí potřebovat obleček na procházky. Protože bez něj by ani krátký výlet nezvládli.

To nejmenší na konec: chytrá a učenlivá čivava

Všechna zmiňovaná plemena zůstávají i v dospělosti malá, ale rekordmanem v tomto směru bude jistě čivava. Tihle drzí, ale oddaní trpaslíci, budou vhodní jako společníci pro děti, dospělé i pro seniory, a to i proto, že jim stačí i dvě krátké procházky za den. Nejsou to žádní hlupáci, jejich maličké mozky velmi rychle přijímají nové informace a při klidném a vstřícném jednání s nimi snadno pochopí, kam až mohou ve své psí panovačnosti zajít, a kde už začíná lidské království.
Vybrali jste si?

Související články

Zdroje: www.spokojenypes.cz, www.idnes.cz, fotp.com