Kavkazský pastevecký pes
Tento pes, zvaný také kavkazský ovčák, byl původně vyšlechtěn k hlídání stád dobytka. Ta musel v oblasti svého původu, sahající od tureckých hranic přes Kavkaz až k severní Indii, chránit i před predátory typu medvěda nebo tygra.
Kavkazan je silný a samostatný hlídač.
Však je to také mohutný pes vážící i více než 60 kg. Tento ostrý a výborný hlídač je sebevědomý, nezávislý a samostatný, proto rozhodně není vhodný pro chovatele začátečníky. Zároveň je ale klidný a ke své rodině loajální. Je to pes, kterému nevadí celoroční pobyt venku, naopak bude velmi spokojený.
Tibetská doga
Toto prastaré plemeno, které se zachovalo prakticky v nezměněné podobě, produkuje skutečné psí obry – dospělí psi mohou vážit i přes 70 kg. Mají hustou srst různých barev s charakteristickou hřívou a stejně jako kavkazan byli tito psi využíváni na hlídání stád, příbytků či chrámů, dokázali si poradit údajně i s tygrem.
Tibetská doga
Není to bytový pes, nejspokojenější bude ve venkovním kotci s dostatečně velkým pozemkem, přesto ocení pozornost svého pána, kterému je velice oddaný. Pro svoji nezávislou a někdy poněkud svéhlavou, byť inteligentní povahu a mohutnou postavu to nejsou zrovna psi pro začátečníky, důsledný výcvik je v jejich případě nutný.
Samojed
Toto plemeno s vizáží plyšového zvířátka pochází ze Sibiře, kde doprovázelo původní národ Něnců. To také vysvětluje jeho trochu zvláštní název, jedna větev Něnců se totiž dříve nazývala právě Samojedi. Tento středně velký pes s dlouhou, hustou, bělostnou srstí a typickým „úsměvem“ dříve pomáhal hlídat sobí stáda, dnes je to hlavně společník a ve své původní vlasti se využívá k tažení saní.
Velmi staré plemeno sibiřského psa.
Je to přátelský pes s dobrým vztahem k dětem, zároveň je ale velmi aktivní a ocení dostatek pohybu. Pro svoji citlivou povahu a úzký vztah k majitelům mu příliš nesvědčí venkovní bydlení, raději je se svou rodinou, ale s možností výběhu. Je to však také inteligentní zvíře s loveckými instinkty, které se začne snadno nudit, a pak může vymýšlet lumpárny. Je proto dobré ho umět zabavit a motivovat.
Čau-čau
Toto staré plemeno, pocházející z Číny, skutečně vzhledem připomíná roztomilého huňatého medvídka s charakteristickým tmavě modrým jazykem. Povahově se ale jedná o inteligentního, zároveň uzavřeného a nedůvěřivého psa.
Čau čau
Kvůli jeho tvrdohlavosti a samostatnosti není možné ho příliš vycvičit. Hravý také moc není, zato je velmi dominantní, z toho důvodu není vhodné chovat ho pohromadě s jinými psy. Díky svému hustému kožichu i nezávislé povaze zvládne v pohodě celoroční pobyt ve venkovním kotci. Skutečné pouto si dokáže vytvořit pouze s jedním majitelem.
Akita-Inu
Příslušníci tohoto plemene původem z Japonska jsou velmi příjemní společníci, kteří se vyznačují velkou věrností svým pánům. Zároveň jsou inteligentní a stateční, ale také dost tvrdohlaví, proto je jejich výcvik náročný a nepatří do rukou začátečníka.
Akita Inu
Rozhodně nezkoušejte akitu vychovávat po zlém, nepořídili byste s ní nic. Někdy se u nich může projevit i agresivita, což je zřejmě pozůstatek z doby přelomu 19. a 20. století, kdy byly akity kříženy s velkými dogovitými psy a používány k zápasení. S cizími psy se akita dodnes příliš nemusí, není proto vhodné chovat ji v domácnosti s dalšími psy. Zato kontakt se svou rodinou vyloženě vyhledává a osamělost ji frustruje.
