Existuje celá řádka plemen, jaká si můžete jako začátečník pořídit. Jsou ale i taková, na jaká byste měli zapomenout. Jejich výchova vyžaduje důslednost a zkušenosti, které ještě bohužel nemáte. Zde je přehled plemen zcela nevhodných pro začátečníky.

V první řadě byste měli vynechat takzvaná primitivní plemena. To, že se takto nazývají, neznamená, že by byla hloupá, ale pouze to, že zůstala na nejnižším stupni domestikace. Tito psi jsou sví a jejich výchova je tedy náročná na trpělivost a musí být extrémně důsledná, což je pro začátečníka nemožné.

Jde například o sibiřského huskyho, který je považován za tažného saňového psa. Potřebuje hodně pohybu, prostor a pevnou ruku, která ho povede. Nemá rád teplo a nejšťastnější je na sněhu. Je tedy vhodný hlavně pro milovníky akčního života a sportovce.

Stejně jako husky byl i aljašský malamut vycvičen pro tahání saní na Aljašce. Tento druh psa je však oproti svému kolegovi silnější a odolnější, ale také tvrdohlavější. Využívá se i jako nosič nákladů. Miluje společnost a nesnáší samotu, na druhou stranu je ale soběstačný.

Primitivní plemena jsou těžko ovladatelná

Akita Inu pochází z Japonska, kde žil s kočovníky a lovil velkou zvěř. Je oddaný svému páníčkovi, miluje svou rodinu a chrání její členy. Než vykoná příkaz, občas to docela trvá, je tedy třeba na to myslet. Bývá totiž agresivní a vypočítavý.

Československý vlčák vznikl spojením německého ovčáka a karpatského vlka, kterého také vzezřením připomíná. Je to individualista a má nevypočitatelnou povahu. Vlčí předci se v něm prostě nezapřou.

Další skupinou, která je pro začátečníky nevhodná, jsou molossoidní plemena, protože jsou velká, těžká a nemotorná. Rozhodně nejsou zlá, ale byla primárně vyšlechtěna pro boj a hlídání svého pána, mají to tedy v genech.

Molossoidní plemena jsou velká a neohrabaná

Mezi ně patří Cane corso, italské plemeno. Tento pes je obrovský a je známý jako válečný pes a velký hlídač. Kdyby chtěl rodině páníčka někdo ublížit, se zlou se potáže. Útočí, když se cítí v ohrožení. Váží i přes šedesát kilo a není jen tak ho zvládnout.

Nesmíme zapomenout ani na bullmastifa, který vznikl spojením anglického mastifa a buldoka. Také váží klidně šedesát kilo a rodinu by bránil do roztrhání těla. Bohužel se agresivity těžko zbavuje a jeho výchova může být nebezpečná.

Poslední pes, kterého si představíme, je rotvajler. Toto německé plemeno bylo využíváno jako válečný a bojový pes. Dnes je většinou hlídačem objektů, ale i rodinným mazlíkem. Své ochranitelské sklony však nezapře a jeho výdrž je neskutečná. Není snadno ovladatelný, tudíž je pro začátečníky také nevhodný.

Zdroj: www.wikidog.cz, www.pesweb.cz, www.mujchlupac.cz