Pekinézové nemají rádi samotu, zato milují mazlení
Zdroj: T.Den_Team / Shutterstock.com

Psí plemena, která se nejvíce bojí jiných psů

Strach je emoce přirozená nejen lidem, ale i zvířatům. Často je užitečný, protože dokáže ochránit před hrozícím nebezpečím. Ale přílišný strach svazuje jak nás, tak i naše čtyřnohé miláčky. Strach psů z ostatních psích kolegů je někdy pochopitelný, ale přehnaná bázlivost není žádoucí a je namístě se snažit ji alespoň zmírnit vhodnou socializací. Uvádíme vybranou pětici plemen, která většinou milují lidi, ale ve vztahu k ostatním, hlavně větším psům, jsou poněkud rezervovaná.

Pekingský palácový psík

Toto velmi staré plemeno bylo původně chováno pouze na čínském císařském dvoře, kde se tito malí psíci s bohatou, dlouhou srstí těšili velké vážnosti jako společníci i ostražití hlídači, kteří na případné vetřelce upozornili hlasitým štěkotem. A milí společníci i bystří hlídači jsou dodnes, navíc se díky své malé velikosti a klidné povaze bez větších nároků na pohyb dobře hodí do městských bytů. Vhodní jsou i pro seniory, kteří jim mohou věnovat dostatek času, protože pekinézové nemají rádi samotu, zato milují mazlení. Výborně vychází i s ostatními psy svého plemene, větších psů a jiných zvířat se ale často bojí.

Havanský bišonek /havanský psík/ Kvůli jejich jemnému vzhledu má spousta majitelů tendenci bišonky až příliš opatrovat Zdroj: ninii / Shutterstock.com

Bišonek

Tento bílý chundelatý psík má svůj původ ve Středozemí a již v období renesance byl velmi hýčkaným společníkem v aristokratických domácnostech. Veselý, učenlivý, přizpůsobivý bišonek, který navíc nelíná, je ideálním společníkem i dnes, o čemž svědčí jeho stále vzrůstající popularita. Psíci tohoto plemene nejsou rádi sami, zato si užívají jakoukoliv hru nebo aktivitu se svými pány. Kvůli jejich jemnému vzhledu má ale spousta majitelů tendenci bišonky až příliš opatrovat, takže se z nich stanou bázliví psi, pro které je kontakt s psími kolegy velkým problémem. Socializace již od věku štěněte je proto velmi užitečná.

Papillon

Jméno tohoto jemného psíka znamená ve francouzštině motýl, a přesně tak vypadají papillonova ouška, porostlá dlouhou, hedvábnou srstí. Francouzské šlechtě dělal tento psík oddaného společníka již od středověku a dneska je čím dál oblíbenější i u nás.

Papillon je kontaktní pes, velmi milý, otevřený a díky vysoké inteligenci se velice rychle učí. Větší psi by mohli papillona vzhledem k jeho křehké konstrukci i nechtěně zranit Zdroj: Anastasiia Cherniavskaia / Shutterstock.com

Za svou popularitu vděčí malé velikosti, roztomilému vzhledu a veselé, nekonfliktní povaze. Papilloni milují své lidi a jejich společnost, ale jsou i aktivní a přes svůj něžný vzhled si možná překvapivě užijí i psí sporty. Někteří ale mohou být bázliví, což se dá zmírnit včasnou socializací, opatrnost je přesto namístě. Větší psi by mohli papillona vzhledem k jeho křehké konstituci i nechtěně zranit.

Italský chrtík je bezmezně oddán svému pánovi, bez jeho společnosti trpí. Chrtíci jsou velmi jemní a divoké hry by u nich mohly vést k úrazu Zdroj: Gena Melendrez / Shutterstock.com

Italský chrtík

Historie tohoto štíhlého elegána je velmi dlouhá, navzdory jeho názvu sahají kořeny italského chrtíka až do starého Egypta. I chrtík plnil funkci aristokratického společníka, ale není to žádné přejemnělé stvoření. Jedná se o bystrého, inteligentního psíka s dobrým zdravím, který miluje pohyb a rád si zasportuje. Ani na péči není příliš náročný, pouze je nutné brát ohled na jeho velmi krátkou srst a udržovat ho v teple. Rozhodně to není pes určený k chovu venku, strádal by tam fyzicky i psychicky. Někdy může být bázlivý v přítomnosti větších psů, ale při vhodné socializaci má tento rys tendenci s věkem mizet. I tak je ale dobré být opatrný, chrtíci jsou velmi jemní a divoké hry by u nich mohly vést k úrazu.

Peruánský naháč Peruánský naháč Zdroj: Olga Aniven / Shutterstock.com

Peruánský naháč

Kořeny tohoto plemene jsou stále trochu zahalené tajemstvím, ale za jeho domovinu se nyní považuje Peru. Naháči se vyskytují ve třech velikostech a mnoha zbarveních kůže, od černé až po světle plavou, mohou být jednobarevní i s růžovými skvrnami na různě barevném podkladu. Mohou se rodit i osrstění jedinci, ti bezsrstí mají jen zbytky srsti na hlavě, končetinách a špičce ocasu. Hodí se k chovu v bytě, a to nejen kvůli svým fyzickým dispozicím, ale i povaze, která špatně snáší odloučení od svých pánů. Své lidi totiž peruánský naháč miluje, stejně tak jako venkovní aktivity s nimi nebo lenošení ve vyhřátém křesle. Je tichý a ukázněný, ale také značně nedůvěřivý k cizím lidem, což z něj činí dobrého hlídače. Při kontaktu s jinými psy může být bázlivý, dává přednost příslušníkům svého plemene. 

Zdroje: infopes.cz, Brandon McMillan: Šťastný pes, Edice knihy Omega, 2017

Akční letáky