Pořádně se do vás zakousnout může i ten nejroztomilejší pejsek. Pokud si chcete nutně pohladit cizího psa, vždy se zeptejte majitele. Pes může být třeba nemocný nebo starý a tím pádem i háklivý na cizí dotek. Agresivita totiž obvykle z něčeho pramení.
Psa vždy hlaďte tak, aby byl vidět pohyb vaší ruky. Nejhorší nápad je hladit psa seshora na hlavě a dotknout se ho, když nejméně čeká. I v tomto případě vás může kousnout, a to z prostého důvodu. Lekne se. Jsou však rasy, které jsou impulzivnější než jiné.
Paradoxně mezi ně patří čivava. Tenhle malý raťafák umí být pořádně uštěkaný. Je možné, že právě kvůli své velikosti se bojí okolí, jelikož ví, že by ho snadno převálcovalo. Štěkotem tak dává najevo, abyste se k němu nepřibližovali.
Čivava
Štěkotem vás předem varuje
Psi, ze kterých jde na první pohled hrůza, což čivavy zrovna nejsou, mnohdy příliš neštěkají. Stačí jim totiž štěknout jednou a ostatní psi se rozutečou. Zakousnout se takřka bez štěkotu a nepustit umí zejména bojová plemena.
Označení bojová plemena však není společností uznáváno. Pochází totiž z minulosti, kdy se ve třicátých letech 19. století pořádaly psí zápasy. Ty už jsou ale v současné době zakázané. I přesto se ale dějí. Mezi bojová plemena patří třeba pitbulteriér, bulteriér nebo neapolský mastin.
Kousnout vás však může i pes, který zrovna od pohledu nevypadá jako zabiják. Temperamentní a jednající občas bez rozmyslu jsou obvykle teriéři jako jack russel teriér nebo knírač. Knírač se vyvinul z někdejších stájových pinčů.
Jejich úkolem bylo chytat potkany ve chlévech a stájích a doprovázet svého majitele na cestách s povozem. Na povozu s koňmi obvykle stál a hlídal. Proto knírač i v dnešní době tak často štěká. I toho si hlaďte s rozmyslem.
Jezevčíkům komplikuje život jejich dlouhé tělo a krátké nohy.
Pevnou ruku potřebuje každý pes
Pevnou ruku, aby nezvlčel, potřebuje jezevčík, který jinak může být mírně agresivní. „Vypadají velmi roztomile, ale jsou hodně tvrdohlaví. Ale to je právě to, co se nám na nich líbí. Jsou to individuality, které potřebují důslednější výchovu,“ uvedli manželé Hacurovi z Býště pro Český rozhlas.
Sami mají chovatelskou stanici, a navíc jsou také veterinární lékaři. „Jezevčíci mají krátké nohy a dlouhé tělo. Takže když proběhnou bahnem, musíme s nimi hned do sprchy,“ varuje Lucie. Jako plemeno je hojně využívají myslivci.
Jsou to dobří norníci i lovci. Baví je i plavání. Díky jejich podlouhlému tělu je voda dobře nadnáší. Někteří jsou spíše samotářští, jiní by se pro svoji smečku rozdali. Povaha jezevčíka se zkrátka charakterizovat nedá kromě toho, že má pořádně tvrdou palici.
Zdroje: regiony.rozhlas.cz, iDnes.cz
