Při pořízení psa je nutné vzít v úvahu, jaké podmínky mu můžeme poskytnout. Pokud jsme celé dny pryč, není dobrou volbou pořídit si zvíře, které v osamění strádá. I když je samozřejmě možné a potřebné psa v určité samostatnosti cvičit, abychom od něj mohli odejít alespoň na pár hodin, je nutné mít na paměti, že vrozené dispozice nelze úplně změnit, a výběr plemene tomu podřídit. U psů, kteří samotu špatně snášejí, se může při její přemíře objevit až separační úzkost, tedy strach z odloučení, který pes nedokáže vědomě překonat a ovládat. V takovém případě zvíře skutečně trpí, a pokud není situace řešena, může v extrémních případech i uhynout. Je proto dobré předem zvážit, jaký je životní styl rodiny, kolik času můžeme zvířeti věnovat, a podle toho vybírat. Každé zvíře potřebuje přiměřenou dávku pozornosti a zájmu, ostatně proto si ho pořizujeme, ale pokud jste opravdu často mimo dům, následující pětici se i v jejím zájmu raději vyhněte.

Boloňský psík

Kořeny tohoto oblíbeného společenského plemene sahají do Středomoří, kde již před mnoha staletími tito roztomilí psíci dělali společnost urozeným dámám. A nutno uznat, že středověká aristokracie měla opravdu vkus, protože tenhle psík s nadýchanou bílou srstí je prostě ideálním společníkem. Nejen pro svůj rozkošný vzhled, ale i díky milé, snášenlivé a hravé povaze. Přestože boloňáčci působí velmi křehce, jsou zdraví a dlouhověcí. Navíc oplývají značnou inteligencí a snadno a rádi se učí, stejně tak se s chutí proběhnou. Je to ale typický bytový pes, není možné ho chovat venku, už kvůli jeho citlivé povaze, která nejenže nesnáší hrubosti a třeba domácí hádky, ale také samotu. Tenhle pejsek bude prostě nejšťastnější s vámi v klidné, harmonické domácnosti.

Americký bezsrstý teriér

Velmi mladé plemeno, které vzniklo až v 70. letech minulého století v americké Louisianě, se může vyskytovat ve zcela bezsrsté, ale i osrstěné variantě. Přes nevelký vzrůst se jedná o překvapivě vitální a houževnaté psy, kteří milují pohyb včetně nejrůznějších psích sportů. Vycházejí výborně s dětmi i jinými zvířaty, nemají téměř lovecký instinkt, takže ani při výletu v přírodě nehrozí, že teriér chytne stopu a zmizí.

Je ale potřeba vzít v úvahu jeho vrozené dispozice – je nutné chovat ho v bytě, a to nejen vzhledem k absenci srsti, ale i kvůli jeho velmi společenské povaze. Tito přátelští naháči jsou na svých majitelích často doslova závislí, a pokud jsou často sami, může se u nich vyvinout až separační úzkost. Nejsou proto vhodnými členy domácností, kde by byli celé dny ponecháni o samotě.

Brabantík

Příslušníci tohoto belgického plemene jsou v dnešní době vyhledávanými a oblíbenými společníky. Popularitu jim zajišťuje nejenom roztomilý vzhled s velkými kukadly a kouzelně zachmuřeným výrazem, ale také jejich veselá, nekonfliktní povaha, s kterou je snadné vyjít i pro majitele začátečníka. Brabantíkovi stačí málo prostoru, procházky má sice rád, ale drží se u svého pána a nemá tendenci nikam mizet. I on ale potřebuje svoje – není úplně vhodný k malým dětem, ačkoliv je veselý a hravý, má také rád svůj klid, a hlasité dětské hry by na něj mohly být až moc. Ale ani není rád sám, v takovém případě opravdu trpí, dává to najevo hlasitým štěkotem a může se u něj rozvinout až separační úzkost. Brabantík má prostě rád své pány kolem sebe.

Československý vlčák

Toto relativně mladé plemeno, které bylo vyšlechtěno v 50. letech minulého století československou pohraniční stráží, vzniklo zkřížením karpatského vlka a německého ovčáka. Výsledkem byl impozantně vypadající pes s výjimečnou inteligencí, učenlivostí a vytrvalostí i v těch nejtvrdších podmínkách. Tito vlčáci potřebují zkušené vedení, ale v takovém případě jsou to nejen vynikající pracovní psi, ale také velmi energičtí společníci, kteří si se svým pánem s chutí užijí veškeré aktivity od dlouhých túr přes plavání až po psí sporty. Ačkoliv ale mají hustý kožich, který by jim bez problémů umožnil celoroční pobyt venku, psychicky na to nejsou vybaveni, odloučením od svého pána strádají a osamělý život v kotci nebo hlídání opuštěných objektů rozhodně nejsou pro ně.

Německá doga

Tento psí gigant, který může dosahovat výšky v kohoutku až 90 cm a tomu odpovídá i váha, která se může zastavit na úctyhodných 90 kilogramech, skutečně klame tělem. Ačkoliv svými impozantními rozměry budí dojem monstra, které slupne nevítanou návštěvu jako malinu, ve skutečnosti se jedná o mírumilovné a velmi společenské zvíře, které je laskavým společníkem i dětem. Vzhledem ke své velikosti a potenciální zátěži kloubů nevyžaduje žádné extrémní fyzické aktivity, zato vyžaduje soužití se svými milovanými pány. Na chov mimo dům se německá doga nehodí nejen kvůli krátké srsti, ale také své povaze. Společnost její rodiny je pro ni natolik důležitá, že se klidně složí i do bytu, odloučení a samota v kotci by pro ni byly utrpením.

Zdroje:

www.psirasy.cz

www.nemecka-doga.cz

Brandon McMillan: Šťastný pes, Edice knihy Omega, 2017