Vlha pestrá je považovaná za skvost naší přírody. Ze svých zimovišť se k nám každoročně vrací tento vzácný ptačí druh v květnu. Bohužel ani vzhled těchto ptáků, ani skutečnost, že patří mezi zvláště chráněné druhy, neochránil jejich hnízdiště před krutým zásahem v době hnízdění.
Vlha pestrá se živí výhradně hmyzem.
Vadil někomu jídelníček vlhy pestré?
Zatímco čeština zdůrazňuje v pojmenování těchto ptáků jejich atraktivní zbarvení - vlha pestrá, řada národních jmen upozorňuje, že základ jejich jídelníčku tvoří hmyz, tedy také včely: včelárik zlatý (slovensky), Bienenfresser (německy), European bee-eater (anglicky), abejaruco común (španělsky), żołna pszczołojad (polsky), gruccione comune (italsky).
Neznámý pachatel si na lokalitě v Čejkovicích na Hodonínsku počínal velmi bezohledně: montážní stavební pěnou postupně zalepil celkem 57 vletových otvorů do hnízdních nor. Některé z nor ale naštěstí nebyly obsazené. Kvůli ucpaným vletovým otvorům se tak hnízdící ptáci nemohli dostat dovnitř ani ven a zahřívat vajíčka. Uvězněným vlhám pak hrozila pomalá trýznivá smrt dehydratací a hladem. Inspektorům České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a zástupcům České společnosti ornitologické, kteří se na místo dostavili, se podařilo otvory zprůchodnit a některé jedince tak zachránili.
Silně ohrožené vlhy pestré se někdo pokusil zlikvidovat ucpáním jejich hnízdních nor montážní pěnou.
„Inspektoři ihned začali s odstraňováním montážní pěny a uvolňováním vletových otvorů. Při tom zjistili, že uvnitř se nacházejí ještě živí jedinci. Nalezeno bylo celkem 5 uvězněných ptáků. V jednom případě bylo po odstranění montážní pěny vidět i vajíčka,“ popsal záchranu kolonie Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.
2. Vlhy pestré byly v ucpaných hnízdních norách odsouzené k pomalé a trýznivé smrti. Některé ptáky se podařilo Inspektorům České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a zástupcům České společnosti ornitologické vysvobodit živ...
„Kolonii vlh se pachatel pokusil vyhladit v jejich nejcitlivějším možném období – v době hnízdění. Ptáci uvěznění v norách tak byli odsouzeni k pomalému umírání na svých hnízdech. Pokud samice prožila něco takového, rozhodně vajíčka nezahřívala a už se k nim ani nevrátí, i kdyby toto strádání přežila,“ konstatoval Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Případ byl oznámen také Policii ČR, která převzala vyšetřování případu. Hnízdní nory budou ornitologové dále pravidelně sledovat až do úplného vyvedení mláďat. Pokud nebude prokázán přímo trestný čin, tak mohou inspektoři zahájit správní řízení podle zákona na ochranu přírody a za škodlivý zásah do vývoje zvláště chráněného druhu uložit fyzické osobě pokutu až do 100 tisíc korun, právnické nebo podnikající fyzické osobě pak až do 1 milionu korun.
Vlha pestrá - ohrožený skvost naší přírody
Vlha pestrá (Merops apiaster) je středně velký pták z řádu srostloprstých. Podobně jako její příbuzní – ledňáček nebo dudek – je také velmi pestře zbarvená. Spodní stranu má modrou, hrdlo žluté a záda kaštanově hnědá a žlutá. Pro vlhy je typický mírně zahnutý zobák, špičatá křídla a prodloužená dvě prostřední pera v ocase. Vlha pestrá je zařazena mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožený druh. Ornitologové odhadují, že v České republice hnízdí 800-1000 párů.
Vlhy pestré jsou v České republice silně ohrožený druh a pokus o jejich likvidaci je doslova barbarský čin.
- Kde a jak hnízdí? První hnízdění bylo v České republice zaznamenáno teprve v 50. letech. V současnosti u nás početnost vlh stoupá. Vlhy u nás hnízdí 1x ročně (VI-VII) v suchých oblastech s písčitými a hlinitými stěnami, jako jsou pískovny, strmé svahy či strmé břehy řek, ve kterých si vyhrabávají jeden až dva metry hlubokou, většinou vodorovnou noru. Na konci nory je mělká kotlinka, do které samička snáší obvykle 5–7 vajíček, na kterých sedí převážně sama 20–22 dní. Oba rodiče o mláďata v hnízdě pečují asi 20 dní, pak mladí hnízdo opustí a jsou ještě asi 12 dní krmeni v okolí. Často se na krmení podílí jeden, případně i dva obvykle nedospělí, nespárovaní ptáci, tzv. „helpeři". Pohlavní dospělosti dosahují ve 2. roce, nejvyšší zaznamenaný věk v Česku a na Slovensku je přes 10 let. Na jednom místě je možné pozorovat většinou více párů vlh – často hnízdí v koloniích. Páry spolu zůstávají několik hnízdních sezón a jsou také věrné svému hnízdišti.
- Návrat do zimovišť: odlet do zimovišť začíná koncem srpna a poslední ptáci nás opouštějí do konce září.
- Potrava: vlhy se živí pouze hmyzem (blanokřídlí, vážky, dvoukřídlí, motýli, rovnokřídlí a brouci). Typické pro ně je otloukání úlovků o větev nebo jinou podložku: u větších druhů hmyzu je tím rozbíjena kutikula, blanokřídlí jsou takto zbavováni žihadla., který loví za letu. Vlhy také často vysedávají na vyvýšených místech, například na suchých stromech nebo drátech elektrického vedení.
Vlha pestrá (Merops apiaster)
Ptáci jako nezvaní hosté?
S dotazem, jak správně postupovat, pokud ptáci zahnízdí tam, kde se nám to z nějakého důvodu nehodí, jsme se obrátili na pracovníky České společnosti ornitologické (ČSO):
„Pokud už ptáci zahnízdili, měl by je člověk nechat v klidu vyhnízdit, jinak se dostane do konfliktu hned s několika zákony (ochrana přírody a krajiny, týrání zvířat). Hnízdění ale netrvá zase až tak dlouho. Například zmíněné vlhy sedí na vejcích asi 20 dnů a dalších 20 dnů na hnízdě zůstávají mláďata. U menších pěvců je doba ještě kratší. Pokud majitel na svém pozemku hnízdící ptáky opravdu nechce, může jim zabránit v hnízdění například různými fáborky, které ptáky odplaší. S dalšími možnostmi jak legálně odradit různé druhy ptáků od hnízdění pomohou odborníci z České společnosti ornitologické. Kontakty najdete na webu ČSO - www.cso.cz“
