Mnoho lidí má nejvěrnějšího přítele psa. Podobným parťákem však může být i papoušek. Tito inteligentní a společenští tvorové jsou často právoplatnými členy rodiny. Jejich potřeba společenského naplnění ale nesmí být podceňována, jinak skutečně trpí.

Nestačí jim vhodná klec, kvalitní a strava, ba ani voliéra či pravidelné protažení křídel alespoň po bytě. To vše je podmínkou jejich spokojenosti také, ale stejně nutnou životní potřebou je pro ně společnost a věrný partner. Pokud jej nemají, mohou se doslova zbláznit, oškubat si všechno peří na těle…

Dokud nás smrt nerozdělí...

I když má dostatek kvalitní potravy, vhodný příbytek, přesto může krásný papoušek sám sebe dokrve oškubat. Ze zoufalství samoty a strašné nudy. Papoušci žijí v početných hejnech, a v rámci nich ještě v pevných párech na celý život. Jejich věrnost je příkladná a ztráta druha je pro ně tragédií. Jinak než ve dvou jednoduše žít neumějí. Materiální péče jim ke štěstí a zdraví zkrátka nestačí.

Pár nebo ochočený miláček?

Chovatelé, kteří chovají papoušky alespoň v párech, jim poskytují v rámci možností přirozený život. Pár spolu nejen vychovává mladé, ale jeden o druhého se neustále stará, sedí pospolu, povídají si, vzájemně čechrají peří. Zkrátka, spokojené manželství.

Pokud ale máte jediného papouška, musíte mu životního partnera nahradit sami! Papoušek vás za něj kupodivu obvykle ochotně pojme, a rozdíl ve velikosti i další anatomii mu nedělá nejmenší starosti. To ale neznamená, že by nerozlišovali lidské samičky a samečky.

Křížové pravidlo

Toto vtipné pravidlo platí skoro stoprocentně a říká, že zatímco papouščí samička se obvykle zamiluje do muže, sameček naopak hledá partnerku, třebas lidskou, hlavně když je to samička… Poté jí snaživě toká na rameni a vyvrhuje potravu jako pozornost. A pozor na to, že na lidského partnera svého milého či milé může i žárlit. U samičky to poznáte například tak, že se vrhá dámě na hlavu a zobákem jí cuchá vlasy.

Nečti si noviny a poslouchej mě!

Dá se říci, že taková „náhražka“ je vlastně dosti nepřirozená, ale pokud se náhradní lidský partner papouškovi dostatečně věnuje, může tento prožít celkem spokojený život. Jenže právě v oné dostatečné pozornosti může být háček. Musíte se papouškovi věnovat několik hodin denně. To znamená dopřát mu soustředěnou pozornost, povídat si s ním. Papoušek až moc dobře pozná, že ho odbýváte a čtete si cosi, zatímco ho drbete na hlavičce. Potřebuje si s vámi povídat, hrát si. Milují hru na schovávanou různých předmětů, kutálení rolničky po stole...

Velký papoušek, velká starost

Všechny druhy papoušků mají mnoho společného, určité aspekty jsou však u některých ještě výraznější. Naplnit společenské potřeby velkých papoušků, jako je ara, kakadu či papoušek šedý, žako (jeden z nejoblíbenějších, s dokonalou schopností mluvit a inteligencí rovnou šimpanzovi) je nejtěžší. Zatímco malá, běžně chovaná andulka – papoušek vlnkovaný - dovede čerpat radost ze společnosti celé rodiny (a je také mnohem snazší ji chovat v páru či skupince) velcí papoušci jsou závislejší na jediném členovi, kterého si vyberou. Navíc se dožívají až šedesáti let věku… Koupit si takového papouška je závazkem rovným svatbě! A takový krok je potřeba si dobře promyslet…právě nadmíru inteligentní žakové se snadno stanou oškubaným a chřadnoucí papouškem, která bez nadsázky onemocní a zblázní se ze samoty.

Mám tě ráda, ale jenom jako kamaráda…

Malé druhy, jako například agapornisové, nebo nejčastěji chované andulky, společnost a život v páru potřebují, ale jsou trošku přizpůsobivější. Díky tomu se nabízí mnoho variant, jak je chovat k oboustranné spokojenosti.

Samotná andulka si sice často také více oblíbí jednoho člena rodiny, ale nepohrdne ani společností dalších (na rozdíl od žaka, který třeba týden nejí, když jeho láska odjela na dovolenou, a ostatní jeho příbuzné ignoruje). V páru jsou ale andulky ještě spokojenější a nezávisí tolik na stálé lidské přítomnosti. Jenže se hůře ochočí… Dobrým trikem je pořídit si samečka, ochočit jej a potom mu pořídit ještě družku. Zajímavé ale je, že vždy se mladých nedočkáte, ačkoli se opravdu jedná o samečka a samičku. Někdy zkrátka nepřeskočí jiskra – a pár si dělá společnost, je evidentně rád pospolu, ale spíše jako bratr a sestra. Zkrátka, ani u papoušků není láska na povel.

Riziko obchodu

Pokud uvažujete o koupi a v obchodě vidíte smutného a již z části oškubaného papouška (hrozivá to vizitka prodejny), můžete ho sice zachránit, ale bude to vyžadovat trpělivost, neboť jeho psychika byla již narušena. Zato mládě odchované chovatelem a koupené přímo u něj zbytečný stres nezažije.