Na zahradách již vyhnízdili drozdi, kosi, pěnkavy, rehci, vrabci, sýkorky, pěnice, červenky, střízlíci, konipásci, špačci, stehlíci, dlasci, strakapoudi a další naši ptačí kamarádi a pomocníci. Pod střechou vyvedly své mladé jiřičky a vlaštovky. Ptáčata opustila útulná hnízda a učí se, jak hledat potravu, kde se napít, kam se schovat na noc. I když na ně rodiče zpočátku dohlížejí, nemohou to dělat po celé léto – musí vychovat další várku mláďat, mladší sourozence. Mnoho ptáků hnízdí dvakrát nebo dokonce i třikrát – je to potřeba, protože jen málo z množství ptáčat se dožije dospělosti a může přivést na svět další generaci.
Mláďata jsou zvědavá, ptačí nevyjímaje
Dožijí se prvních narozenin?
obrázek z archivu ireceptar.cz
Ideální ptačí zahrada nabízí dostatek stromů, hustých keřů, kvetoucí louku, kupku starého dřeva nebo pařez, kvetoucí trvalky a letničky, rostliny poskytující semena jako slunečnice a bodláky a samozřejmě i ptačí budky. Také není ošetřovaná insekticidy ani herbicidy.
Na roztomilé a zprvu poněkud neohrabané ptačí puberťáky čeká spousta nebezpečí. Ačkoli se například špaček může dožít dvaceti let, vlaštovka šestnácti a sýkorka patnácti, čáp třiceti čtyř a rorýs jednadvaceti (což bylo zjištěno kroužkováním), první rok života přežije jen asi desetina mláďat. Proto jich rodiče musí každý rok vyvést tolik, aby se alespoň některá z nich dožila dospělosti. Na zahradě můžeme alespoň část nebezpečí číhajících na nezkušené opeřence zmírnit.
Aby je neulovila kočka
Pokud nalezneme holátko nebo ptáče jen málo opeřené, je nejlepší vrátit je do hnízda. Když ale je již odrostlejší, často nám pod rukama popolítne. O takové se již rodiče postarají a nakrmí je, i když je na zemi. Velkým nebezpečím jsou ale kočky a jiní dravci. Pokud se nám mládě podaří vysadit na větev, bude ve větším bezpečí. Pokud máme kočku, zvláště v tomto období ptákům pomůžeme, zavěsíme–li jí na obojek malou rolničku. V chovatelských potřebách jsou k dostání speciální rolničky pro tento účel – cinkají, jen když kočka skočí nebo rychle běží, nikoli když klidně kráčí. Rolnička proto kočkám nevadí a přitom zachrání mnoho ptačích životů.
Mladý drozd jde do světa
Aby nenarazila do skla
Pro nezkušená mláďata jsou skleněné plochy ještě větším nebezpečím než pro dospělé ptáky. Je vhodné vytvořit na skle dostatečnou ochranu. Samolepky napodobující siluety dravců jsou účinné, ale nejsou nezbytné. Pokud se nám esteticky nehodí, lze je nahradit čímkoli, co jasně označí skleněnou plochu jako „neprůletnou“. Pomohou rákosové nebo bambusové rohože nebo slupovací průsvitné barvy na sklo, kterými je můžeme dle libosti ozdobit. Novinkou na našem trhu jsou elegantní a téměř neviditelné UV samolepky na sklo, které jsou pro ptáky na rozdíl od nás velmi zřetelné.
Aby se neutopila
Voda ptáky přitahuje, potřebují nejen pít, ale také se rádi koupou. Pokud máme zahradní jezírko, ideální jsou velmi pozvolné břehy, například s oblázky. Pokud jezírko nemáme, můžeme ptákům přichystat napajedlo, mělkou misku na vyvýšené noze– je užitečným i pěkným doplňkem zahrady. Na hladině jezírek nebo van a sudů na dešťovou vodu můžeme nechat plout záchranný vor, postačí kousek polystyrenu nebo prkna. Pokud by nezkušený pták zabrousil daleko nebo spadnul do hloubky, má větší šanci na záchranu. Bezpečná jsou mělká ptačí napajedla a koupadla umístěná v dostatečné výšce nebo na místě, kam se kočka nedostane.
Z napajedla se mladý stehlík napije, utopit se nemůže
Jak ptáčata léčí zahradu?
Mláďata se líhla zcela holá, úplně odkázaná na starostlivé rodiče. Stačily však tři týdny, aby se malé sýkorky opeřily a zahájily své první letecké pokusy. Pěnkavy mláďata dovedou vykrmit dokonce za 14 dní. Čápům a rorýsům výchova naopak trvá až dva měsíce. Mláďata rychle rostou díky neuvěřitelné píli a intenzitě, s jakou je jejich rodiče krmí. V bříškách rostoucích ptáčat zmizí ohromné množství hmyzu, především mšic – což pomáhá udržet zahradu zdravou. Sýkora modřinka jim hmyz nosí sedmdesátkrát za hodinu. Rorýs musí denně nalétat asi 900 km, aby pro mladé nalovil dostatek potravy.
