První říjnový víkend bude již tradičně ve znamení podzimního Festivalu ptactva. Členové České společnosti ornitologické připravili pro veřejnost více než 40 akcí zaměřených na pozorování ptáků a poznávání jejich života. Jubilejní 25.ročník nabízí vycházky a pozorování ptáků doplněné o přednášky, ukázky kroužkování ptáků nebo soutěže pro děti.

Pozorování přírody s ornitology

Udělejte si čas a vyrazte s odborníky pozorovat ptáky do podzimní přírody. Dozvíte se mnohé zajímavosti o stěhovavých ptácích, jejich hnízdních oblastech, tahových zastávkách i zimovištích. Zároveň ornitologové během vycházek zaznamenávají data o celkovém počtu pozorovaných druhů a jedinců ptáků, nejčastěji pozorovaných druzích a vzácných druzích. Podrobný rozpis vycházek i doprovodného programu v jednotlivých krajích naleznete na webu České společnosti ornitologické.

Neuvěřitelné putování

Hlavním cílem festivalu je však sledování ptačí migrace. Tento každoročně se opakující jev je velkým otazníkem i pro odborníky, zabývající se ptačím stěhováním. Přesně určit, jak stěhovaví ptáci poznají, kdy opustit současná stanoviště, se zatím nepodařilo.

Klíčovým prvkem pro správné načasování odletu je vrozený celoroční (cirkulární) rytmus, který řídí život každého jedince. Všichni tažní ptáci reagují na délku dne, tzv. fotoperiodu. V určité době začnou projevovat tzv. tahový neklid, začnou být velmi aktivní i v noci a nakonec se zvednou a odletí. Významnou roli při opuštění stanovišť hrají samozřejmě i povětrnostní podmínky. Odlet ptáků uspíší nebo naopak oddálí i aktuální počasí. Určitě jste během léta zaznamenali rychle létající rorýsy, vyskytují se i v městské zástavbě. Tito ptáci se živí drobným hmyzem, který loví ve vzduchu. Každoročně však opouštějí svá hnízda dříve. Příčinou mohou být horká léta, která mají negativní dopad na množství jejich potravy.

Otázky pro další výzkum

Nejasné jsou i další jevy spojené s ptačí migrací. Jak opeřenci zjistí, na které místo se mají sletět? Nejspíš si z míst v okolí vybírají to nejvhodnější prostředí a jakmile na příznivém místě uvidí další jedince svého druhu, připojí se k nim. Někteří ptáci odlétají v houfech, jiní dávají přednost solitérnímu přesunu. Například pěnice nebo slavíci vyvedou mladé a odletí zpět do Afriky. Mláďata se pak při pokusu je následovat musí úplně spolehnout na své vrozené instinkty. Jiná situace panuje třeba u čápů. Mláďata následují příklad svých rodičů, kteří učí své potomky nejen správnému načasování odletu, ale určují i výběr tahové cesty.

Zatímco v našich podmínkách chápeme, že pták se snaží uniknout před postupující zimou, opouštění zimovišť je zapeklitější problém. Fotoperioda i výkyvy počasí mu zde moc nepomůžou, přesto ptáci vyrazí v ten nejvhodnější čas. Nedávné studie ukazují, že ptáci vyrážejí ze svých zimovišť poslední dobou dříve a to poměrně dobře odpovídá vývoji klimatu v Evropě. Představa, že člen ptačí říše někde u rovníku odhadne a vytuší, jaké jaro u nás panuje a kdy bude nejlepší okamžik vyrazit je trochu zarážející. Na přesnou odpověď si však musíme ještě nějaký čas počkat.